Hostitelské spektrum
Jde o polyfágní druh vázaný na listnaté dřeviny, nejčastěji se vyskytuje na dubech, bucích, olších a ovocných stromech.
Popis
Brouk je tmavě hnědý až černohnědý. Jako u ostatních drtníků i zde je nápadný pohlavní dimorfismus. Mnohem častější samičky jsou 3,2–3,6 mm dlouhé, válcovitého těla, které je na průřezu kruhovité. Krovky jen 1,5krát delší než široké. Štít je silně klenutý, v zadní části šagrenovaný, matný. Zadní část krovek je poněkud zploštělá a tato zploštělá část je obroubena, kdy obroubení při pohledu z boku dosahuje cca do 1/3 výšky krovek. Samečci jsou 1,8–2,1 mm dlouzí, mírně zploštělí, širokého těla, kdy krovky jsou jen tak dlouhé jako široké.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru, beznohé, bělavé barvy.
Možnost záměny
Samičky tohoto druhu je možné zaměnit s dalšími drtníky, kteří jsou však podstatně protáhlejšího štíhlejšího těla. Jediný náš drtník s podobně krátkým robustním tělem je Xylosandrus germanus, který je však menší (2–2,3 mm) a jeho štít je v zadní části lesklý bez šagrenování.
Příznaky poškození/napadení
Požerek je celý umístěn ve dřevě, kdy na povrchu dřeviny je patrný pouze závrtový otvor o průměru 1,7 mm, z něhož se sypou světlé jemné drtinky. Vlastní požerek tvoří pouze matečné chodby, které se několikrát uvnitř dřeva větví. Stěny chodeb porůstá bělavý povlak symbiotických hub, stěny opuštěných požerků však brzy získávají tmavou černavou barvu.
Možnost záměny poškození/napadení
Požerky lze zaměnit s požerky dalších ambroziových brouků, především s drtníky (rody Xyleborinus, Xylosandrus, Xyleborus), dřevokazi (Trypodendron spp.) a jádrohlodem dubovým (Platypus cylindrus). Odlišit požerky druhu Anisandrus dispar lze na základě jejich průměru a prostorově složité stavby, v níž se ale nevyskytují pravidelná žebříčkovitá větvení typická pro požerky dřevokazů.
Životní cyklus
Druh má jedno pokolení do roka. Rojení a zakládání požerků probíhá v květnu. Dospělí brouci nové generace se objevují v létě, přezimují v požercích.
Hospodářský význam
Vzhledem k vývoji v oslabených a odumírajících stromech je spíše technickým než fyziologickým škůdcem. Vzhledem ke schopnosti vývoje ve větvích a kmíncích napadá i mladší oslabené dřeviny, kde může přispívat k jejich odumření.
Autoři textu
J. Foit, MENDELU
Rostlinolékařský portál se načítá...