Rostlinolékařský portál

Polyfágní druh. Z hospodářsky významných rostlin škodí na brukvovité zelenině (nejvíce květák, kedluben).

Dospělci mají na bílých křídlech 4 nevýrazné skvrnky. Jsou žlutaví se dvěma páry bílých křídel, 1-1,5 mm dlouzí. 
Vajíčka, nejprve žlutá, později černá. Podobají se miniaturním homolkám.
Larvy jsou žlutobílé, zploštělé, podlouhle oválné, s třemi páry noh a s červenýma očima. Dospělci i larvy pokrývá bílý voskový poprašek. 
Nymfy jsou dlouhé asi 0,8 mm, nepohyblivé, zploštělé, oválného tvaru, pokryté drobnými jehličkami voskových výpotků, které na okrajích tvoří třásnitý lem. 
Puparia jsou asi 0,8 mm dlouhá. 

Záměna možná s jinými druhy molic např. molicí skleníkovou (Trialeurodes vaporariorum) a m. bavlníkovou (Bemisia tabaci).

Larvy, nymfy i dospělci sají především na spodní straně listů, při silném výskytu listy žloutnou, deformují se a opadávají. Rostliny jsou pokryté medovicí, porostlou černěmi. Z napadených rostlin uskladněných v nechlazených skladech se líhnou dospělci, kteří poletují po skladu.

Molice přezimují na brukvovitých rostlinách, mléčích, aj. Samice klade až 100 vajíček, z nichž se líhnou pohyblivé larvy prvního instaru, druhý a třetí instar je nepohyblivá nymfa, která se mění v pupárium. V průběhu roku vytváří molice několik generací v závislosti na teplotě a hostitelské rostlině. Suché a teplé počasí výskyt molic podporuje. Škodlivé výskyty v porostech zeleniny bývají koncem léta a na podzim. 

Jedná se o příležitostného škůdce. Škody sáním na rostlinách jsou zanedbatelné, přítomnost škůdce na zelenině však snižuje její ekonomickou hodnotu.

Pravidelné a časté vizuální sledování přítomnosti dospělců prohlídkou spodní strany listů – letu vyrušených dospělců. Sledování přítomnosti pupárií na spodní straně listů. 
Monitoring výskytu pomocí optických lapáků – žlutých lepových desek v porostu.

Dle tendence výskytu a vývojového stadia škůdce.

• 10 % poškozených (napadených) listů.

Využití souboru dostupných preventivních i kurativních opatření: 

• Dodržování osevního postupu a prostorová izolace od porostů řepky.
• Kvalitní likvidace rostlinných posklizňových zbytků plevelných živných rostlin. 
• Uplatnění lapacích rostlin – sklizené porosty brukvovité zeleniny se ponechají co nejdéle na pozemku a následně po vykladení molic, se zaorají. 
• Desinsekce skleníků po ukončení sezóny (dle možnosti) nebo vymrznutí skleníků/fóliovníků. 
• Pečlivá kontrola nakoupené sadby (optimálně dočasná „karanténa“).
• Včasná detekce škůdce.
• Průběžná likvidace napadených rostlinných částí (listy, plody) a rostlin.
• Molice se mohou líhnout z pupárií ve skladech, při sklizni oloupat vnější listy hlávek s pupárii.
• Podpora predátorů a parazitoidů.

Lapací rostliny – na jaře nebo u plodin s krátkou vegetační dobou ponechat sklizené porosty, do kterých nalétne část dospělců a vyklade vajíčka. Porosty zaorat před líhnutím nové generace dospělců z pupárií.
Vliv užitečných organismů na redukci molic je nevýznamný. Přirozenými nepřáteli jsou chalcidky, především z čeledi mšicovníkovití (Aphelinidae). 

• Vychytávání dospělců pomocí optických lapáků (žlutých lepových desek) – pouze při nižší intenzitě výskytu (především na začátku výskytu).

brukvovitá zelenina 

• Zakrytí porostu netkanou textílií zabrání vykladení vajíček na rostliny.

Přirozenými nepřáteli, které jsou k dispozici částečně i v komerčně dostupných preparátech jsou draví brouci Delphastus pussilus, vosičky Encarsia formosa, nebo Eretmocerus eremicus, ploštice: Macrolophus caliginosus, Dicyphus tamaninii, Cyrtopeltis tenuis, nebo Orius sp., případně zlatoočka Chrysoperla carnea. Dále je možné využít dravých roztočů čeledi Phytoseiidae, kteří se živí vajíčky molic, nebo je možné aplikovat též entomopatogenní houby rodu Ashersonia, Beauveria, Isaria nebo Lecanicillium. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Ošetření je účinné pouze na dospělce. Je nutné je opakovat v krátkém intervalu 3–5 dnů po dobu několika týdnů z důvodu rychlého vývoje škůdce, aby byli zasaženi i nově vylíhlí dospělci. Ošetření se provádí proti dospělcům před vykladením vajíček. Dospělci jsou citliví k insekticidům, na vývojová stádia účinkuje pouze omezené množství přípravků. Kritickým obdobím je přelet z řepek na brukvovitou zeleninu v červnu a červenci, v pozdějším období je tlak nižší, v závislosti na úspěšnosti ochrany proti migrující generaci. U plodin s dlouhou vegetační dobou je nutné zabránit dokončení vývojového cyklu, jinak se stane plodina zdrojem molic pro plodinu i nové výsazy v okolí. Ošetřovat se musí i spodní strany listu, k přípravku je vhodné přidávat smáčedlo, protože škůdce je pokryt voskovými šupinkami.
Účinnost ochrany zvyšuje tankmix přípravku s olejem, použití vysokých dávek postřikové kapaliny a postřikovače s podporou vzduchu. U plodin s velkou listovou plochou a vodorovnými listy, u kterých není možné ošetřit celou spodní plochu listu, je třeba donutit dospělce k letu. Může se využít rám před traktorem v šíři postřikovače, na kterém jsou zavěšeny řetízky, které rozhýbou rostliny a vyruší dospělce, kteří jsou přímo zasaženi postřikem nebo dosednou na ošetřenou část rostliny. K vyrušení je možno využít dvojitý průjezd postřikovače – stejnou plochu ošetřit jízdou tam a zase zpět. 
Z důvodu obsahu reziduí pesticidů a nutného dodržení ochranných lhůt je aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin ve sklenících a fóliovnících problematická. 

Velmi často se vyskytují lokální rezistentní populace škůdce v důsledku nedodržování antirezistentních opatření. Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.