Rostlinolékařský portál

Žito, tritikale, pýrovník Elymus 
Jednobytná (monoecická) rez.

Na zelených částech rostlin se tvoří dlouhé, čárkovité snětivé polštářky, které jsou zpočátku pokryté stříbrošedou blankou. V období metání se mezi žilkami na listových čepelích a pochvách objevují 1–1,5 mm široké a podlouhlé, šedočerné až olivově zelené útvary – sori, které praskají a z nich se uvolňuje masa spor tvořících chlamydospory. Napadené listy se později pruhovitě trhají. Stéblo nad nejvyšším kolénkem praská a hluchý klas se zkrucuje nebo láme. Často je napaden i klas, který zakrňuje. Někdy se stéblo zkrucuje, takže z pochvy nevymetá a je krátké a zprohýbané. Napadené rostliny žloutnou, jsou zakrnělé a tvoří velké množství odnoží. Porost žita napadený snětí vypadá, jako by rostliny byly poškozeny kroupami.

Patogen přezimuje jako kulovité nebo eliptické chlamydospory, které tvoří 1–3(–4) jednobuněčné teliospory kaštanově hnědé, obklopené 1–9 sterilními buňkami, které jsou výrazně světlejší a menší. Chlamydospory klíčí v širokém teplotním rozmezí 5–30 °C, optimální je teplota 22–27 °C. Při teplotách pod 5 a nad 30 °C spory neklíčí. Při klíčení vyrůstá z chlamydospor promycelium, na kterém se tvoří 2–6 basidiospor (sporidií), které zůstávají spojeny s promyceliem. Zpočátku je v promyceliu jedno jádro, které se rozdělí v několik dceřiných jader. Do každé basidiospory se přesune obvykle jedno jádro. Některé basidiospory se spojují, takže se vytvoří dvoujaderné hyfy. Basidiospory, z nichž se přesunulo jádro do jiné nebo basidiospory, které nekopulovaly, následně zaniknou. Hyfy (infekční vlákna) pronikají při klíčení obilky do klíčku, dokud první list neprorazí vrcholkem koleoptile. Rozrůstají se pod pokožkou a větví se, do buněk pronikají větvená haustoria. Hyfy pronikají postupně do všech listů a nakonec až do vrcholu stébla. Infekce probíhá v rozpětí teplot 5–25 °C, optimální teplota je 13–17 °C. Houba přezimuje v hostitelské rostlině jako mycelium. Teliospory ztrácejí klíčivost na povrchu půdy asi za rok.

Výskyty jsou nepravidelné a silné výskyty vzácné. Při silném napadení může dojít ke snížení výnosu o 20–40 %. Škody jsou způsobeny jak přímými ztrátami, tak i ztrátami spojenými s poklesem počtu rostlin.

Vizuální hodnocení rozsahu napadení listů.

Dle aktuálního výskytu.

Favorizující klimatické faktory – zvýšené riziko výskytu při mírné a vlhké zimě. 
Vysoká vlhkost půdy šíření omezuje.

• 10 ks spor / 1 semeno (obilku).

Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. 
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 

• Pěstování geneticky rezistentních / odolných odrůd. 
• Odrůdově pestré složení pěstovaného sortimentu i na menších územích, které zpomaluje rychlý plošný rozvoj epidemie. 
• Pravidelné střídání obilnin s neobilními druhy v osevním sledu (doporučuje se přerušení setí obilnin v osevním postupu na tři roky) nepoužívat kontaminované osivo. 
• Důsledné zapravení posklizňových zbytků. 
• Podpora rozkladu posklizňových.

Fungicidní ošetření se provádí podle signalizace nebo při výskytu od fáze (BBCH 39), zpravidla v době metání (BBCH 51–59). Zásahy se obvykle provádějí proti celému komplexu chorob listů a klasů.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.