Rostlinolékařský portál

Pšenice. Každý druh rostlin má své specializované formy padlí, které nepřecházejí na druhy jiné (např. z ječmene na pšenici). Navíc existují četné patotypy houby, které jsou patogenní pouze pro odpovídající genotyp.

Houba vytváří na napadených listech nejprve drobné bělavé kupky, které se v průběhu několika dní rozrůstají do bělavých až šedých polštářů. Na konci vegetace v průběhu nalévání zrna pšenice se v kupkách padlí tvoří černá tečkovitá kleistothecia.

Původcem onemocnění je obligátní parazit, který přečká zimní období ve formě mycelia na živých pletivech listů a listových pochvách hostitele. Na jaře se choroba dále šíří vzdušným přenosem konidií, a to především při oblačném počasí bez intenzivního několikadenního slunečního svitu. Období silných srážek redukuje potenciál patogenu k rychlému rozvoji epidemie. Při teplotním optimu kolem 20 °C je inkubační doba mezi 5 až 7 dny.

Vyskytuje se na celém území ČR. Napadá listy a klasy pšenice, dochází k omezení asimilace, což se projevuje ve snížení hmotnosti 1000 zrn. Při silné epidemii na počátku jara může dojít ke snížení počtu odnoží.

Vizuální hodnocení rozsahu napadení listů.

• Dle aktuálního výskytu.

• Favorizující faktory – teplota, úhrny srážek, vlhkost, sluneční svit.

• 70 % odnoží s výskytem padlí na některém z horních třech listů, fáze 37–59 BBCH.

• Na základě výstupů predikčních modelů apod.

• Setí geneticky rezistentních odrůd. 
• Harmonická výživa.
• Vytváření optimálních růstových podmínek.
• Nepodporovat vznik hustých porostů.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Ošetření fungicidy se provádí podle signalizace nebo při ohrožení. Výjimečně již od BBCH 30 (počátek sloupkování), obvykle od BBCH 37 (objevení se posledního listu) do BBCH 59 (konec metání). Pozdnější zásahy se zpravidla provádějí proti celému komplexu listových a klasových chorob.

Při rozhodování o konkrétním termínu ošetření je vhodné zohlednit také předpokládaný počet ošetření. V rámci opatření proti vzniku rezistence střídat přípravky s různým mechanizmem působení.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.