Rostlinolékařský portál

Jabloň domácí (Malus x domestica), jabloň lesní (M. sylvestris, M. purpurea), kdouloň obecná (Cydonia oblonga), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), hloh obecný (Crataegus laevigata), skalník (Cotoneaster  sp.).

Dospělci mají dlouze válcovité, na konci zúžené a zaoblené tělo. Samice jsou větší než samci. Tělo je článkované, bělavé až světle žluté barvy, 0,19–0,22 mm dlouhé a 0,042–0,05 mm široké. Mají pouze 2 páry krátkých nohou v přední části těla. Tergity a sternity jsou pokryty zaoblenými mikropapilami.
Vajíčka jsou bezbarvá, drobná asi 0,04 mm dlouhá a elipsoidního tvaru. 
Larvy - nymfy jsou podobné dospělcům, ale menší, asi 0,07 mm dlouhé.

Záměna je možná s vlnovníkem hrušňovým E. pyri, který napadá i jabloně.

Napadený list má na povrchu drobné, nepravidelné, puchýřovité hálky cca 1–4 mm velké, které jsou zpočátku žlutozelené, později žloutnou a červenají a během léta hálky zhnědnou. Hálky se nacházejí na obou stranách listové čepele, v hálce na spodní straně se nachází otvor a později se tvoří hnědé erineum. Silně napadené listy předčasně odumírají nebo výjimečně i opadávají. Napadené plody jsou rzivé většinou kolem kališní jamky, vzácně mají rzivost a jizvy na povrchu celého plodu.

Vlnovníci mají 2 morfologicky odlišné formy: přezimující, tzv. zimní formu (deutogyne) a letní formu (protogyne). 
Dospělé samice - deutogyne přezimují pod vnějšími šupinami v pupenech, kde se shlukují ve stovkách až tisících jedinců. Zde diapauzují, nepřijímají potravu a ani nekladou vajíčka. Samci jsou oproti samicím vzácní a málo početní. Na jaře zpočátku sají na zelených částech šupin pupenů, potom v pupenech migrují přes řapíky na svinuté čepele vyvíjejících se listů a později se z pupenů rozlézají na vyvíjející se listy a poupata. Pronikají dovnitř listu průduchy a zde se živí se vysáváním obsahu buněk listového parenchymu a přitom produkují sekrety, které dráždí pletiva. Kolem místa sání se tvoří malé puchýřovité hálky. Po krátkém období příjmu potravy sáním začnou samice klást vajíčka. Samice naklade během života 5 až 29 vajíček. Z vajíček se líhnou cca po 10 dnech nymfy. Celý vývojový proběhne za 25–30 dnů. Během léta se protogyne živí sáním na listech, na podzim vyhledávají pupeny na terminálních letorostech, ve kterých přezimují. Na větší vzdálenosti se šíří pasivně větrem, nebo pomocí lidské činnosti, ptáků a hmyzu. Během roku mají 2–3 generace, druhá generace je početnější.

Běžně se vyskytující škůdce. Častější výskyty jsou v extenzivních výsadbách. Významnější škody způsobuje pouze v ovocných školkách a v mladých výsadbách. Při silném napadení listů dochází ke snížení asimilace, oslabení stromů, omezení růstu letorostů a následnému snížení výnosu.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu rostlin ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (výskyt drobných puchýřovitých hálek na listech nebo deformace, rzivost plodů).

Dle výskytu v předchozím roce (letech).

Nejsou v ČR známy. 
V zahraničí se používá práh škodlivosti 20 květních růžic (10 %) z 200 prohlédnutých růžic a/nebo letorostů během kvetení a koncem léta napadeno vlnovníkem.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany):

• Prostorová izolace školek, 
• pěstování pouze zdravého výsadbového materiálu, 
• pěstování odolných odrůd na lokalitách s pravidelným a silným výskytem, 
• včasná detekce škůdce, 
• podpora predátorů a parazitoidů. 

Přirozenými nepřáteli jsou draví roztoči z čeledi Phytoseiidae a Tydeidae.

Včasné odstraňování napadených listů pouze při slabém napadení a následná likvidace.

Včasné ošetření těsně před a během rašení pupenů na rozlézající roztoče. 
Mimo akaricidů jsou rovněž účinné přípravky na bázi síry a olejů. 
Ošetření přípravky na bázi síry po sklizni.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, 
bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, 
bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, 
bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ