Rostlinolékařský portál

Hustě olistěné pichlavé jednoleté byliny s přímou a na bázi dřevnatějící lodyhou, která dosahuje výšky až 120 cm. Střídavé listy mají podlouhlý až vejčitý tvar. Dolní listy jsou křídlatě řapíkaté, naopak horní listy přisedají přímo na lodyhu. Květenstvím je úbor, jehož zákrovní listeny jsou ostnité. V úboru se nacházejí pouze oboupohlavné trubkovité květy v odstínech žluté až červené barvy. Na jedné rostlině se nachází 14–60 úborů, které rozkvétají od středu hlavní lodyhy. Plodem je až 9 mm dlouhá, krémově bílá nažka, která se podobá nažce slunečnice. Světlice kvete od června do září po dobu 3–4 týdnů. Původní pravděpodobně v jz. Asii.

Světlice se dobře uplatňuje v suchých a teplých oblastech, ve kterých již nelze pěstovat slunečnici. Je odolná vůči mrazům a suchu, přičemž dostatek vláhy vyžaduje pouze během vzcházení a před kvetením. Díky hlubokému zakořenění snáší i lehké suché půdy, včetně půd vápenatých a zasolených.

Vzhledem k pomalému počátečnímu růstu je světlice náchylná k zaplevelení zejména na začátku vegetačního období. V dobře založeném a zapojeném porostu dochází k samovolnému potlačení plevelů.