Rostlinolékařský portál

Vyvíjí se na širokém spektru miříkovitých rostlin z řad kulturních rostlin a plevelů. Z kulturních rostlin zejména na celeru a libečku, ale také na pastináku, petrželi a mrkvi.

Vrtule celerová patří mezi dvoukřídlý hmyz. Má dvě generace v roce. Mouchy jsou pestře zbarveny. Dospělci první (přezimující) generace mají hruď a břicho leskle žlutočervené, štítek sírově žlutý a nohy světle žluté a ochlupení na hrudi žluté, na břichu žlutočervené nebo hnědé. Dospělci druhé (letní) generace mají hruď, štítek a břicho leskle černé a ochlupení na hrudi a břichu převážně černé.

Na listech jsou viditelné miny vyžrané larvami. Vylíhlé larvy nejprve vyžírají v parenchymu chodbičku, která se později rozšíří v plošnou minu s viditelnými zrnéčky trusu. Poškozená místa na listech nekrotizují a celé listy pak hnědou a zasychají. V listech celeru minují larvy v bázi řapíků. Místa napadená larvami na řapících zahnívají. Na mrkvi vyžírají larvy chodbičky pod povrchem hlavy kořene, larvy druhé generace minují v mrkvi převážně v bázi řapíků listů.

Dospělci první generace se líhnou z přezimujících kukel (puparií) od počátku května. Samice nabodávají kladélkem spodní stranu listů a sají ronící se kapičky šťávy. V místech vpichu jsou viditelné asi 1 mm bílé skvrny. Samička klade vajíčka do parenchymu na spodní stranu listů. V místě po vpichu je malá zahnědlá skvrna. Larvy minují v listech. Kuklí se v půdě. Od počátku srpna se líhnou dospělci druhé generace. Larvy druhé generace dokončují vývoj koncem října a v listopadu. Kuklí se v půdě.

Vrtule celerová škodí nepravidelně v různých oblastech a v různých letech. Významné škody působí na celeru, ale může poškozovat i další druhy kořenové zeleniny. Vedle snížení výnosu kořene dochází k poškození kořenů a snížení jejich kvality. Větší a přímé škody způsobuje na celeru řapíkatém a zejména na celeru listovém.

Výskyt dospělců lze zjišťovat pozorováním dospělců v porostech.

Zakládat nové porosty v dostatečné vzdálenosti od loňských ploch. Odstraňovat napadené rostliny. Ošetření kontaktními přípravky se směřuje na dospělce před vykladením vajíček, nebo přípravky se systémovým účinkem na právě vylíhlé larvy.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Pro ochranu lze použít pesticidy registrované proti květilkám, případně proti žravým škůdcům registrovaným do kořenové zeleniny.