Rostlinolékařský portál

Polyfágní druh. 

Bezkřídlé i okřídlené samičky jsou černozelené až černohnědé. Dorůstají 1,5–2,5 mm délky. Sifunkuli jsou krátké, stejně tak i tykadla.
Vajíčka černá.

Snadno se mohou zaměnit jednotlivé druhy mšic. S jinými škůdci je záměna málo pravděpodobná.

Silně poškozené rostliny žloutnou od vrcholu a předčasně zasychají. Rostliny se zpožďují ve vývoji. Chřadnou a žloutnou. Listy i mladé lusky se kroutí. Na stoncích a na listech, zvláště v místech květenství kolonie mšic. Při silném napadení poupata, květy i mladé lusky zasychají a opadávají. 
Vektor více než 40 druhů rostlinných virů.
cukrovka a krmná řepa: 

• Deformace a stáčení listů, zvláště srdéčkových, na spodní straně tvorba kolonií, opožděný vývoj rostlin. Mšice maková přenáší virus Beet yellows virus (virová žloutenka, BYV). 

mák setý: 

• Deformace a stačení listů, zvláště srdéčkových. Kolonie mšic na spodní straně listů, později na stoncích i makovicích.

Poškození je třeba odlišit od škod způsobených roztoči.

Dicyklická mšice střídající primárního (zimního) a sekundárního (letního hostitele). U mšice makové přezimuje vajíčko na zimních hostitelích. Z vajíček se líhnou tmavé fialově černé nymfy, které dospějí v bezkřídlé zakladatelky. Na zimním hostiteli mají 2–4 generace. V druhé polovině května migrují okřídlené mšice (tzv. migrantes) na letní hostitele. Ve druhé polovině června dochází k sekundárním přeletům uvnitř porostů či na další byliny (tzv. sekundární migrace). V průběhu léta a podzimu zde vytvoří 5–8 generací v závislosti na počasí. Jakmile se začne zkracovat den, snižovat teplota a klesá obsah výživných látek v sekundárních hostitelských rostlinách, vyvíjí se generace samiček, které produkují jedince obou pohlaví. Tato generace migruje zpět na zimního hostitele, kde dochází k páření a kladení. Vajíčka jsou kladena na mladé výhonky. fazol: 

• Vytváří se různý počet partenogenetických generací samiček dle vhodnosti vnějších podmínek. K přemnožení může dojít za suchého a teplého počasí.

luskoviny, mák setý: 

• Sáním poškozuje mladé a rostoucí orgány, zvláště vegetační vrchol a květy (u luskovin). Snižuje výnosy. Přenáší virózy. 

cukrovka a krmná řepa: 

• Způsobuje přímé škody sáním, nepřímé jako vektor virů (virové žloutenky, virová mozaika), nejvíce jsou ohroženy rostliny do fáze 16. pravého listu.

Prognózy rizika šíření viru mšicí broskvoňovou a mšici makovou v cukrovce naleznete u virové žloutenky řepy pod záložkou Prognóza a u virové mírné žloutenky řepy pod záložkou Prognóza.

Zjišťuje se procento napadených rostlin s výskytem mšice makové. Za napadenou rostlinu je považována rostlina alespoň s 1 živou mšicí. Pozorování se provádí 1× týdně od počátku přeletu mšic z primárního hostitele do počátku sekundárního přeletu, kdy může za příznivých podmínek dojít k prudkému růstu populací. Procento napadených rostlin se zjišťuje prohlídkou 20 rostlin na 10 různých místech porostu. 
fazol:

• Zjišťuje se procento napadených rostlin s výskytem mšice makové. Za napadenou rostlinu je považována rostlina alespoň s 1 živou mšicí.  

mák:

• Zjišťuje se procento napadených rostlin s výskytem mšice makové od 2. až 4. pravého listu až po tvorbu makovic. Za napadenou rostlinu je považována rostlina alespoň s 1 živou mšicí. Pozorování se provádí 1× týdně od počátku přeletu mšic z primárního hostitele do počátku sekundárního přeletu, kdy může za příznivých podmínek dojít k prudkému růstu populací. Procento napadených rostlin se zjišťuje prohlídkou 20 rostlin na 5 různých místech porostu, celkem na 100 rostlinách.

Aphid Bulletin.

Monitorování letové aktivity mšic pomocí systému nasávacích pastí typu Johnson-Tailor provádí ÚKZÚZ a pravidelně v sezóně zveřejňuje výsledky každý týden v Aphid Bulletin na svých webových stránkách. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost. 
Intenzita šíření viróz závisí na počtu vektorů, na zdrojích infekce, a také na podílu samců v úlovcích na podzim. Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší.

luskoviny: 

• 3 % rostlin v porostu napadeno do počátku sekundárního přeletu. 

cukrovka a krmná řepa, mák setý: 

• 5 a více % rostlin v porostu napadeno do počátku sekundárního přeletu.  

Prahová hodnota po sekundárním přeletu mšic není známa.

• Specifická prevence proti výskytu mšic není vypracována. 
• Preventivními opatřeními lze snížit  výskyt virových chorob. 
• Dodržovat zásady střídání plodin.
• Včasné setí.
• Provádění hluboké orby.
• Podpora přirozených nepřátel.

Přirozenými nepřáteli jsou slunéčkovití, larvy pestřenek a zlatooček, parazitoidní blanokřídlí, entomopatogenní houby aj.

luskoviny: 

• Insekticidy aplikovat jen při dosažení prahu škodlivosti. V období květu je možno spojit ochranu porostů proti mšicím a zrnokazu fazolovému. Při aplikaci v době kvetení porostu je nutné podřídit výběr přípravku požadavkům na jeho bezpečnost pro včely. 

cukrovka a krmná řepa: 

• Ošetření postřikem se provede, překročí-li výskyt uvedený práh škodlivosti. Jakmile se začnou na řepě vyvíjet okřídlené samičky a začne sekundární přelet, prahová hodnota 5 % napadených rostlin jako kritérium pro ošetřování rostlin již neplatí. V porostech, kde v průběhu sekundárního napadení dochází ke zkrucování listů, se doporučuje druhé ošetření při napadení alespoň 20 % rostlin. 

mák setý:

• Porosty máku se chemicky ošetří pouze tam, kde byl dosažen kritický počet, případně při významné početnosti po sekundárních přeletech mšice makové.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku. Citlivost proti insekticidům nebyla u mšice makové v ČR hodnocena.

Opakované hodnocení výskytu mšic 2–4 dny po ošetření. Účinnost ochrany je závislá na správném vyhodnocení výskytu, určení potřebnosti zásahu a vhodném načasování insekticidní aplikace.