Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

paprika setá
Capsicum annuum

čeleď: lilkovité (Solanaceae)

Další české názvy: paprika roční

EPPO kód: CPSAN

Popis
Jednoletá (v tropech i víceletá) bylina, která dosahuje výšky 30–80 cm. Lodyha je přímá, řídce větvená, větví se sympodiálně a před větvením se vytvoří květ a list. Kořeny jsou mělké, svazčité, adventivní kořeny se tvoří málo. Listy jsou řapíkaté, čepel v obrysu vejčitá až kopinatá, až 6 cm dlouhá a na bázi klínovitá. Kalich je zelený, zvonkovitý a mělce členěný v 5(–7) cípů. Koruna je kolovitá, 5–11 mm v průměru, bílá, nažloutlá nebo nafialovělá. Květy jsou oboupohlavní, většinou samosprašné, občas i cizosprašné. Plodem je dutá bobule, se stěnami 1-6 mm silnými, až 25 cm dlouhá, nepravidelně 2–3(i více) pouzdrá. Plody mohou mít různý tvar, od krátce nebo dlouze kuželovitého, po kvadratický nebo kulovitý. Barva plodu v technické zralosti je bílá, zelená, fialová i hnědá, v botanické zralosti červená, oranžová nebo žlutá. Semena jsou zploštěle kulovitá, obvykle 3–4 mm v průměru, žlutá. 
Paprika kvete od června do září. Paprika je původní ve Střední Americe. Běžně se pěstuje v mnoha kultivarech. Polní kultury se nacházejí zejména v nejteplejších oblastech České republiky (jižní Morava a Polabí), jinde jen ve sklenících.
Časté choroby
Tobacco mosaic virus na paprice Tobacco mosaic virus (TMV), Tomato spotted wilt virus na paprice Tomato spotted wilt virus (TSWV), bílá hniloba papriky (Sclerotinia sclerotiorum), fytoftorová hniloba papriky (Phytophthora capsici), padlí papriky (Leveillula taurica), šedá hniloba papriky (Botrytis cinerea).
Častí škůdci
Háďátko jižní (Meloidogyne inkognita), hálčivec rajčatový (Aculops lycopersici), roztoč široký (Polyphagotarsonemus latus), třásněnka hrušňová (Taeniothrips inconsequens), třásněnka květní (Frankliniella intonsa), třásněnka zahradní (Thrips tabaci), třásněnka západní (Frankliniella occidentalis), klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis), kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae), molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum), mšice bavlníková (Aphis gossypii), mšice řešetláková (Aphis nasturtii), sviluška chmelová (Tetranychus urticae), můra kapustová (Lacanobia oleracea), černopáska bavlníková (Heliothis armigera), krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa), třásněnka Thrips palmi, mšice broskvoňová (Myzus persicae), kovolesklec gama (Autographa gamma), osenice polní (a další druhy rodu osenice) (Agrotis segetum), tiplice bahenní (a další druhy rodu tiplice) (Tipula paludosa), květilka všežravá (a další druhy rodu květilka) (Delia florilega), plzák španělský (Arion lusitanicus), slimáček polní (a další druhy slimáčků) (Deroceras agreste), hryzec vodní (Arvicola terrestris), hraboš polní (Microtus arvalis).
Odkazy a použité zdroje
KŮDELA, Václav; KOCOUREK, František; BÁRNET, Martin. 2012. České a anglické názvy chorob a škůdců rostlin: Czech and English names of plant diseases and pests. Praha: Česká akademie zemědělských věd, Odbor rostlinolékařství. ISBN 978-80-905080-4-0.
SLAVÍK, Bohumil (ed.). 2000. Květena České republiky. 6. Praha: Academia. ISBN 80-200-0306-1.

Metodika IOR - plodová zelenina

Pěstební opatření
Abiotické faktory
Ochrana proti chorobám
Ochrana proti škůdcům
Regulace plevelů
Další prostředky na OR