Rostlinolékařský portál

Napadána bývá cibule kuchyňská, šalotka, česnek, pór a pažitka.

U mladých semenáčků cibule kuchyňské je tato houba nejčastějším příčinou jejich úhynu. U starších rostlin cibule a česneku nejprve způsobuje růžovění až červenání kořenů. Kořeny postupně podléhají hnilobě, která přerůstá na podpučí. Hnilobu napadených částí doprovází hustý (vatovitý), bílý až slabě růžový porost mycelia. Z podpučí hniloba postupně přechází na cibule a to vždy směrem od jejich bází (od kořenů). Listy napadených rostlin postupně žloutnou od špiček až nakonec dochází k úplnému odumření rostlin. V porostu se infekce většinou šíří ohniskovitě. U česneku kuchyňského jsou fusariózy kromě příznaků uvedených u cibule kuchyňské jedním z původců trouchnivění v průběhu skladování, které se projevuje zhnědnutím a vysycháním pletiv jednotlivých stroužků. Při příčném řezu cibulemi jsou prostory mezi stroužky vyplněny bílým nebo narůžovělým myceliem.

Původci hnilob mohou v půdě přečkávat i několik roků ve formě chlamydospor a až za vhodných podmínek přechází na živé hostitelské rostliny. Do rostlin proniká přes kořeny nebo přes mechanická poranění. Důležitým zdrojem infekce je i bezpříznakově infikovaná sadba (stroužky, sazečky a semenné matky). 
Chorobu podporují těžké, vlhké a teplé (nad 20 °C) půdy, nevhodná závlaha a mechanická poškození cibulí (např. květilkou cibulovou nebo larvami kovaříkovitých brouků).

Jedná se o typicky dispoziční chorobu, která se vyskytuje se ve větším rozsahu jen v některých letech a nebo jen v některých lokalitách, převážně v závislosti na klimatických podmínkách.

• Včasná a důsledná likvidace posklizňových zbytků.
• Minimálně čtyřletý odstup mezi pěstováním hostitelských rostlin. 
• K pěstování je nutné používat zdravý sadbový materiál. 
• Cibuli je třeba skladovat za vhodných podmínek (teplota 0 až 2 °C, vlhkost 60 až 70 %). 

Jarní typy česneků, a to jak vysazované na jaře nebo na podzim, jsou podstatně méně napadány než typy ozimé.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

U česneku je účelné mořit stroužky před výsadbou. Jestliže je mořeno současně i proti háďátkům nebo vlnovníku česnekovému, moří se zásadně odděleně a fungicidní moření až jako druhé. 

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.