Rostlinolékařský portál

Broskvoň obecná (Prunus persica), mandloň obecná (Prunus dulcis), meruňka obecná (Prunus armeniaca), slivoň švestka/švestka domácí (Prunus domestica), třešeň ptačí (Prunus avium), višeň obecná (Prunus cerasus), slivoň třešňová/myrobalán třešňový (Prunus cerasifera), mahalebka obecná (Prunus mahaleb).

Dospělci mají dlouze válcovité, klínovitě zúžené a na konci zaoblené tělo. Mají dva krátké trny směřujícími dopředu. Tělo protogynické samice je světle až slámově žluté později světle hnědé barvy, zploštělé a článkované. Je 0,16–0,17 mm dlouhé a 0,045 mm široké. Mají pouze 2 páry krátkých nohou v přední části těla. Deutogynické samice jsou nepatrně menší, asi 0,14 mm dlouhé a 0,04 mm široké. Samice jsou větší než samci. 
Vajíčka jsou drobná, cca 0,045 mm velká, bezbarvá, kulovitého tvaru a poduškovitě zploštělá. 
Nymfy jsou podobné dospělcům, ale menší, nymfy 1. instaru jsou asi 0,079-0,085 mm dlouhé a nepohyblivé, 2. instaru cca 0,139–0,145 mm dlouhé a světle žluté barvy.

Na modrých peckovinách se vyskytuje vlnovník trnkový Eriophyes similis. Příznaky napadení – početné, drobné, kulovité až eliptické, asi 2–3 mm velké hálky v podobě zelených, později žlutozelených bradavic s červenou až fialovou špičkou na horní straně listů jsou nezaměnitelné.

Napadené listy jsou zpočátku chlorotické, později rzivé. Někdy jsou zkadeřené, nepravidelného tvaru a zakrslé. Spodní strana listů může mít bronzové nebo stříbřité zbarvení. Nejvíce poškozené bývají kolem hlavní žilky, kde bývá největší hustota škůdců. Silně napadené listy předčasně odumírají nebo výjimečně i opadávají. Na napadených letorostech jsou stříbřité skvrny nebo fialové skvrny po sání, mají metlovitý vzhled, zkrácená internodia a silně napadené také předčasně odumírají. Napadené plody mají rzivý až zkorkovatělý a zjizvený povrch, nepravidelný tvar a často u nich dochází k praskání a klejotoku. 
Existuje odrůdová náchylnost, náchylné jsou např. odrůdy slivoní ´Hanka´,´Katinka´ nebo ´Elena´.

Vlnovníci mají 2 morfologicky odlišné formy: přezimující, tzv. zimní formu (deutogyne) a letní formu (protogyne). 
Dospělé samice – deutogyne přezimují ve velkých počtech pod vnějšími šupinami pupenů, přímo v pupenech, nebo v prasklinách kůry, na starším i jednoletém dřevě. Zde během diapauzy nepřijímají potravu. Na jaře se z pupenů rozlézají na spodní stranu vyvíjejících se listů a poupata. Po krátkém období sání, většinou kolem střední žilky, začnou samice klást vajíčka. Během vegetace se postupně šíří na vrcholky letorostů, při silném napadení i po celé listové čepeli. Samice kladou první vajíčka během několika hodin po oplození spermatofory, které zanechávají samci na listech. Z oplozených vajíček se líhnou samci i samice, z neoplozených pouze samci. Kladení probíhá po dobu asi dvou týdnů, Samice naklade (1)3–4 vajíčka denně, během života 50–80 vajíček. Délka vývoje závisí na teplotě. Dospělci žijí 20–30 dní. Během jara a léta se letní generace protogyne živí sáním na listech, letorostech nebo plodech, Koncem léta již převládají deutogyne, které na podzim vyhledávají úkryty k přezimování v prasklinách kůry na letorostech nebo listové pupeny, ale nikdy nepřezimují v terminálních pupenech. Samci na podzim hynou. Na větší vzdálenosti se vlnovníci šíří pasivně větrem, nebo pomocí lidské činnosti, ptáků a hmyzu. Během roku mají mnoho generací.

Vzácněji se vyskytující škůdce. Častější výskyty jsou v extenzivních výsadbách. Významnější škody způsobuje pouze v ovocných školkách a v mladých výsadbách. Při silném napadení listů dochází ke snížení asimilace, oslabení stromů a omezení růstu letorostů. Výjimečně dochází k poškození plodů, napadené plody mají sníženou estetickou hodnotu a jsou nerealizovatelné na trhu.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu rostlin ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (poškození letorostů, nebo deformace plodů).

Dle výskytu v předchozím roce (letech).

Nejsou v ČR známy. 
V zahraničí se používá práh škodlivosti 30 % napadených listů v červnu napadeno vlnovníkem, nebo jiný práh 30 pohyblivých roztočů na list.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany): 

• Prostorová izolace školek, 
• pěstování pouze zdravého výsadbového materiálu, 
• včasná detekce škůdce, 
• podpora predátorů a parazitoidů. 

Přirozenými nepřáteli jsou např. draví roztoči Amblyseius spp.

• Včasné odstraňování napadených listů, letorostů nebo i plodů, pouze při slabém napadení a následná likvidace.

• Použití dravého roztoče T.pyri nebo Amblyseius swirskii.

• Včasné ošetření těsně před a během rašení pupenů na rozlézající roztoče. 
• Mimo akaricidů jsou rovněž účinné přípravky na bázi síry a olejů.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, 
bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, 
bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, 
bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ