Rostlinolékařský portál

Široce polyfágní a velmi variabilní druh, který napadá celou řadu pěstovaných i divoce rostoucích rostlin. Mezi přednostní hostitele patogenu náleží jahodník. U jahodníku jsou významné rozdíly v náchylnosti odrůd. 
Odolné odrůdy jsou např. ´Honeoye´, ´Darselect´, ´Kimberly´, ´Florence´, ´Tenira´, ´Symphony´, ´Elkat´, ´Induka´, ´Korona´, ´Polka´ aj.

Šedá hniloba napadá čepele a řapíky listů, stopky květů, květy, nezralé plody a především zrající a zralé plody. Na čepelích listů vznikají velké šedohnědé, obvykle koncentricky narůstající a ohraničené skvrny. Na řapících a stopkách květů šedohnědé ohraničené, protáhlé skvrny. Postižené květy hnědnou a zasychají. Napadené nezralé plody hnědnou, zrající a zralé plody měknou a hnijí. Napadené části za vlhka porůstají nápadné šedé porosty konidioforů a konidií.

Přezimuje podhoubí v pletivu napadených rostlinných částí nebo sklerocia. Na jaře na napadených částech i na sklerociích vyrůstají konidiofory, na nichž se diferencují konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření onemocnění. Výjimečně se mohou na sklerociích vyvinout plodnice apotecia s vřecky a askosporami. V průběhu dalšího období se onemocnění šíří konidiemi. 
Choroba se šíří především za deštivého a teplejšího počasí. K infekcím dochází v rozmezí teplot 0,5–30 °C (širší optimum 15–25 °C). Pro vyklíčení konidií a infekci je zapotřebí ovlhčení nebo vysoká relativní vlhkost vzdušná (nad 85 %).
O napadení rozhoduje především počasí a dále mikroklima lokality, stav porostu a citlivost odrůdy.

Rozšířené a velmi škodlivé onemocnění jahodníku. Za příznivých podmínek pro šíření a u náchylných odrůd může způsobit až totální znehodnocení sklizně.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

Významnou součástí ochrany jsou preventivní pěstební opatření, která redukují vhodnost podmínek pro šíření a snižují vnímavost hostitele k infekci:

• Výběr lokality.
• Optimální hustota porostu.
• Věk porostu.
• Vyrovnaná výživa.
• Silněji jsou napadány především přehoustlé, bujně rostoucí, dusíkem přehnojené a starší porosty. 

Výskyty omezují všechna opatření, která vyloučí či omezí ovlhčení plodů:

• Mulčování.
• Pěstování na folii.
• Podkládání plodů.
• Odstraňování napadených plodů. 

V rizikových oblastech a na rizikových lokalitách upřednostnit odolnější odrůdy.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Ohrožené porosty (příznivé počasí pro šíření, náchylná odrůda aj.) ošetřujeme v období počátku kvetení (2–5 % kvetoucích rostlin) a ošetření podle potřeby cca za týden opakujeme. Významným předpokladem účinnosti je použití vyšší dávky postřikové kapaliny (1000–2000 l/ha).

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní - neošetřenou variantou.