Rostlinolékařský portál

Hlavními hostiteli jsou druhy rodu jabloň (Malus). Nejvýznamnějším hostitelem je jabloň domácí (Malus domestica). Mezi nejnáchylnější odrůdy jabloní patří např. Florina, Golden Delicious a Prima, mezi středně náchylné Idared. Mezi tolerantní odrůdy se řadí např. Spartan a Wealthy. Další hostitelské rody a druhy jsou např. hrušeň obecná (Pyrus domestica), jiřinka (Dahlia spp.), lilie (Lilium spp.), líska (Corylus spp.), meruňka obecná (Prunus armeniaca), réva vinná (Vitis vinifera), slivoň domácí (Prunus domestica), slivoň vrbová (Prunus salicina) nebo třešeň ptačí (Prunus avium).

V ČR je patogen rozšířen na celém území. První údaje o výskytu fytoplazmové proliferace jabloně jsou z 60. let minulého století, k významnému šíření docházelo následně v 70. letech výsadbovým materiálem. Zavedením kontroly a důsledných selekcí postupně došlo v nových výsadbách ke snížení výskytu. V posledních dekádách je pozorován zvýšený výskyt fytoplazmové proliferace jabloně zejména ve starších, zanedbaných výsadbách, které jsou dlouhodobým zdrojem infekce a odkud se infekce může šířit také do produkčních výsadeb.

Výsledky detekčních průzkumů mezi roky 2007–2013 prokázaly přítomnost této fytoplazmy po celém území ČR.

Typickými příznaky fytoplazmové proliferace jabloně jsou proliferace oček a výhonů (metlovitost) a zvětšení palistů; zvětšení palistů však nemusí být na všech odrůdách stejně zřetelné. Jednotliví hostitelé se liší svou vnímavostí k patogenu a tím pádem i intenzitou příznaků. Příznaky proliferace se objevují hlavně u intenzivně rostoucích rostlin, především mladých rostlin, krátce po napadení, u starších, déle napadených rostlin jsou příznaky méně nápadné nebo nejsou vůbec zřetelné.  
Nové metlovité výhony začínají prorůstat obvykle v druhé polovině vegetace, přibližně od ukončení prodlužovacího růstu zdravých letorostů a začátku vybarvování plodů. Na mladých rostlinách se v tomto období objevuje nejčastěji proliferace oček terminálních výhonů s neukončeným prodlužovacím růstem. Také z citlivých podnoží může prorůstat velké množství slabých, od vrcholu postupně odumírajících výhonů. Metlovitost na starších stromech může být indukována také silným zpětným řezem, po kterém znovu následuje intenzivní růst výhonů.  
K nespecifickým příznakům patří především výrazně snížená velikost a kvalita (chuť, vybarvení) plodů, které jsou hlavními příčinami ekonomických ztrát. Dalšími projevy napadení mohou být snížená vitalita a růst, předčasné odlistění, pozdní a opakované kvetení, chloróza a červenání listů, které jsou menší s kratší stopkou. Konce výhonů mohou být růžicovité, na kůře se mohou objevit nekrózy, kořeny bývají krátké, zmnožené a nitkovité. Průvodním znakem napadení proliferací je zvýšená citlivost k napadení padlím jabloně (Podosphaera leucotricha).

Jabloň mohou napadat i další fytoplazmy, především ze skupin žloutenky aster a stolburu, a to i s příznaky podobnými fytoplazmové proliferaci jabloně. Chlorózy a diskolorace mohou být způsobené nedostatečnou výživou, zejména jsou-li na stromě pouze tyto příznaky. Růžicovitost výhonů způsobuje nejčastěji nedostatek zinku. Příznaky podobné nedostatku vody a živin způsobují také houbové patogeny napadající cévní svazky.

Původce fytoplazmové proliferace jabloně se v rostlinách nachází pouze v cévních svazcích (v sítkovicích lýka) a zvláště v dřevinách může být v různých částech rostliny rozšířen velmi nerovnoměrně. Koncentrace fytoplazmy v nadzemní i podzemní části jabloně v průběhu roku kolísá, v nadzemní části je nejvyšší zpravidla ke konci vegetačního období, v podzemní části v období dormance. V období nejvyšší koncentrace v nadzemní části se fytoplazma vyskytuje prakticky ve všech výhonech a listech, v jednotlivých výhonech však v různých koncentracích. Fytoplazmy se lépe množí při nižších teplotách, a proto vysoké letní teploty jejich koncentraci v pletivech nadzemních částí snižují. V zimním období v souvislosti s degradací floému koncentrace fytoplazmy v nadzemních částech klesá, s nástupem vegetace však dochází ke znovuosídlení nadzemních částí z kořenů.

Původce fytoplazmové proliferace jabloně se šíří pomocí přenašečů, kterými jsou mery, v ČR jsou to mery Cacopsylla melanoneura a C. picta. Po sání na infekčních rostlinách se patogen množí uvnitř přenašeče, po uplynutí inkubační doby (v závislosti na teplotě cca 2–4 týdny) se jedinec stává infekčním do konce svého života. Infikována mohou být všechna vývojová stadia kromě vajíček. Uvedené druhy mer migrují desítky kilometrů a zimují na jehličnanech ve vyšších polohách (v ČR přednostně na smrku). V některých publikacích je jako přenašeč uváděn i také křísek Fieberiella florii. 
Fytoplazma se může šířit také s vegetativně množeným materiálem (rouby, očka, výpěstky). Zvláště rizikové jsou vegetativně množené podnože, které jsou obecně bezpříznakové.

Fytoplazmová proliferace jabloně je nejvýznamnější fytoplazmové onemocnění jabloní, obzvláště v severních oblastech jižní Evropy, kde jsou vhodné teploty pro projev příznaků. Škodlivost se projevuje na výnosu. Onemocnění ovlivňuje velikost, hmotnost a kvalitu plodů. Produkce klesá až o 50 %, plody jsou menší, mají nevýraznou chuť a nejsou dostatečně vybarvené. Fytoplazma může také způsobit předčasné odumření napadených stromů.

Fytoplazmová proliferace jabloně je rozšířena téměř ve všech evropských zemích (Albánie, Bělorusko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Moldavsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švýcarsko, Ukrajina). Dále byl potvrzen výskyt v Africe (Tunisko) a v Asii (Sýrie, Turecko).

Původce fytoplazmové proliferace jabloně je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro EU pro rostliny jabloně (Malus spp.) určené k pěstování, s prahovou hodnotou 0 % pro rozmnožovací materiál a výpěstky ovocných i okrasných rostlin uváděné na trh. Rozmnožovací materiál a výpěstky okrasných jabloní musí pocházet z matečných rostlin, které byly vizuálně prohlédnuty a shledány prostými příznaků výskytu Candidatus Phytoplasma mali a musí být vyprodukovány v oblastech, o nichž je známo, že jsou prosté této fytoplazmy (taková oblast ale v ČR není vymezena), nebo na stanovišti produkce, shledaném při vizuální prohlídce v průběhu posledního ukončeného vegetačního období prostým této fytoplazmy a veškeré rostliny v bezprostředním okolí tohoto stanoviště s příznaky napadení touto fytoplazmou byly vytrhány a neprodleně zlikvidovány, nebo příznaky napadení touto fytoplazmou během vizuálních prohlídek ve vhodných termínech za poslední vegetační období vykázala na stanovišti produkce nejvýše 2 % rostlin a uvedené rostliny a veškeré rostliny s příznaky napadení v bezprostředním okolí byly vytrhány a neprodleně zlikvidovány a byl otestován reprezentativní vzorek zbývajících rostlin bez příznaků napadení v partiích, ve kterých byly nalezeny rostliny s příznaky napadení, a byl shledán prostým této fytoplazmy. Obdobné požadavky platí i pro ovocné výpěstky v kategoriích základní, certifikovaný a CAC materiál. 
Patogen je zařazen v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy. 
V případě zjištění výskytu patogenu ve školkách a v jejich bezprostředním okolí nařizuje ÚKZÚZ mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Monitoring patogenu se provádí vizuální prohlídkou hostitelských rostlin ve výsadbách nebo školkách a jejich bezprostředním okolí (50–200 m).

Důsledná likvidace napadených rostlin, a to jak ve vlastních výsadbách, tak i v jejich okolí, zpomaluje šíření infekce. Možná je také insekticidní ochrana v době náletu mer do výsadeb ze zimovišť, termín a četnost ošetření závisí podle dostupných metodik na množství týdenního záchytu a počtu infikovaných jedinců. Perspektivní možností ochrany je využití rezistentních podnoží.

Všechna ochranná opatření jsou pouze nepřímá a zahrnují především důslednou fytosanitární kontrolu množitelských porostů a testování a ozdravování výchozích šlechtitelských a množitelských materiálů. Množitelské výsadby je nutno zakládat v oblastech bez výskytu fytoplazmy. Další preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

Účinná insekticidní ošetření proti vektorům spočívají v důsledném načasování.

Listovka: Proliferace jabloně.