Rostlinolékařský portál

Při dozrávání nebo v průběhu uskladnění vznikají na plodech různě velké, zpočátku tmavě zelené nebo načervenalé, později šedozelené nebo hnědozelené různě velké skvrny. Slupka plodů je v místě skvrn mírně vkleslá. Skvrny mohou splývat, až vznikají větší nepravidelné plochy. Pletiva v místě skvrn postupně tmavnou a zbarvují se šedohnědě až černě. Pod slupkou v místě skvrn jsou nápadné různě velké (3–5 mm) ostrůvky nekrotického, světle hnědě až šedohnědě zbarveného, hořce chutnajícího pletiva. Nekrotické léze mohou vznikat rovněž uvnitř plodů, kdekoliv od jádřince až ke slupce plodů. Léze jsou často spojeny s vyústěním cévních svazků v plodech. Projev je častější v kališní části a na osluněné části plodů. Poruchou trpí více velké plody při malé násadě. 
Významné jsou rozdíly v náchylnosti odrůd. Ze starších odrůd jsou velmi citlivé např. ´Coxova reneta´ a ´Dukát´, z novějších odrůd jsou velmi citlivé ´Bohemia´, ´Rubín´, ´Šampion´, ´Vanda´ aj. Mezi náchylné lze zařadit i odrůdy ´Golden Delicious´ a ´Jonagold´.

Výskyt poruchy je významně ovlivňován průběhem počasí a úrovní výživy. Za základní příčinu je považován nízký obsah vápníku v plodech. Riziko výskytu narůstá se zvyšujícím se poměrem K : Ca a Mg : Ca. Nízký obsah vápníku narušuje selektivní propustnost buněčných membrán, až dochází k poškození buněk a k následné nekróze. 
Nebezpečí výskytu poruchy lze snížit optimalizací růstu a poměru mezi růstem a plodností (více trpí velké plody), sklizní v optimální sklizňové zralosti, správným skladováním a harmonickou výživou.

• Výběr vhodných, méně náchylných odrůd. 
• Pravidelná závlaha výsadeb v období sucha. 
• Vyrovnaná výživa, především je třeba vyloučit nadbytek dusíku, fosforu a hořčíku a zajistit dostatek vápníku. 
• Vhodný udržovací a zmlazovací řez. 
• Správné skladování plodů - rychlé ochlazení sklizených plodů a kvalitní uložení (řízená atmosféra a ULO).

• Opakovaná aplikace listových hnojiv se zvýšeným obsahem vápníku.