Rostlinolékařský portál

Jedná se o zástupce savého hmyzu, kteří dokáží profitovat sáním na většině druhů bylin a přízemní vegetaci, příp. na dřevinách a keřích. Jedná se tedy o vyloženě polyfágní druhy fytofágů.

Jsou to druhy spíše menších velikostí, kdy imága dosahují velikostí v rozmezí 3–9 mm. Barva jedinců je hodně variabilní, ale často bývá zelená, žlutá, nebo se na jedincích uvedené barvy kombinují. Na hlavě mají velmi krátká tykadla a bodavě savé ústní ústrojí. Přední pár křídel má u většiny druhů charakter krytek, zadní pár je membránového vzhledu. Křídla jsou v klidové poloze střechovitě složena přes zadeček.

Druhy jsou podobné například merám a pěnodějkám, jen nedosahují jejich velikostí a to jak ve stádiu dospělců, tak ve stádiu larev, resp. nymf.

V místech sání se na listech hostitelů objevují drobné skvrnky, chlorózy a nekrózy, nebo se dostavuje svinování listů. V pokročilejším stádiu sání listy vadnou a opadávají z dřeviny. Při vyrušení jedinci masově odskakují z místa sání.

Poškození se může zaměnit s poškozením způsobených třásněnkami. Jejich stavba těla se ale zásadně odlišuje od křískovitých. Z uvedeného důvodu bude pro determinaci rozhodující určení přítomnosti předmětných jedinců z čeledi křískovitých.

Obvyklým zimujícím stádiem druhů této čeledi je vajíčko. Vajíčka jsou po intenzivním žíru kladena na listy hostitelských dřevin v průběhu celého léta (červen–září). Larvy se po zimování líhnou a pokračují v sání na dřevinách, kde zimovaly. V rámci vegetační sezóny se ve velké většině objeví pouze jedna generace.

Na dřevinách i keřích bývají křískové velmi hojní. Přímé škody způsobené sáním nebývají velké. Mnohem významnější jsou škody nepřímé, a to například přenosem viróz a fytoplazmóz.

P. Martinek, MENDELU