Rostlinolékařský portál

Brambor, rajče, ostatní lilkovité.

U rostlin primárně infikovaných z hlíz na vegetačních vrcholech lístky, listy a stonky hnědnou a odumírají, infekce se zde šíří systémově po řapících. Sekundární infekce se projeví nejdříve ve spodních listových patrech nebo na špičkách lístků, kde se nejdéle drží voda. Žluté, rychle hnědnoucí až černající nekrotické skvrny se postupně šíří po celé rostlině, napadeny jsou i stonky. Na spodní straně listů, na okrajích skvrn, se při vysoké vlhkosti objevuje šedobílý plísňový povlak. Inkubační doba mezi infekcí porostu a objevením se příznaků je v průměru jeden týden. Infikované hlízy mají na slupce obvykle rozsáhlé olovnatě šedé, nepravidelné skvrny. Na řezu pod těmito skvrnami je dužnina rezavě zbarvena a zbarvení proniká stromečkovitě do hloubky. V pozdějším stadiu je rozklad hlíz sekundárně dokončován bakteriemi, případně některými houbovými patogeny. V případě přísušku lze příznaky choroby v nati zaměnit za listové nekrózy většinou fyziologického původu nebo za hnědou a terčovitou skvrnitost. Napadení původcem plísně lze potvrdit přenesením listů do vlhké komůrky. Kde se v pozitivním případě během 12 až 24 hodin vytvoří na spodní straně listů šedobílý povlak s fruktifikačními orgány patogenu.

Patogen přezimuje v napadených hlízách. Po výsadbě mycelium prorůstá do nadzemní části rostliny až k vegetačnímu vrcholu, kde za příznivých povětrnostních podmínek fruktifikuje. Z těchto primárně infikovaných rostlin se původce šíří do okolního porostu sporangiemi prostřednictvím vzdušného proudění. Termín infekce a další šíření choroby jsou výrazně ovlivňovány průběhem počasí a odolností a raností pěstované odrůdy. Hlízy jsou infikovány sporami patogenu smývanými do půdy. Rozsah napadení závisí na množství a intenzitě srážek v době rozhodující tvorby sporangií na nati a na fyzikálním a biologickém stavu půdy, a také na mocnosti vrstvy půdy nad hlízami. Možná je rovněž infekce porostů oosporami, které se tvoří při pohlavním rozmnožování patogenu a jejich výskyt byl prokázán i v našich podmínkách. Jsou velmi odolné vůči vnějším vlivům a mohou přežívat v půdě až čtyři roky. Tato část vývojového cyklu však zatím není dostatečně prozkoumána a nejsou známy dopady pro praktickou ochranu proti chorobě. Při dodržování čtyřletého odstupu brambor v osevních sledech tento zdroj infekce pravděpodobně není významný.

Plíseň bramboru je nejzávažnější chorobou této plodiny. Destrukcí natě způsobuje ztráty na výnosech a napadá také hlízy, které podléhají hnilobě již na poli nebo během skladování. Způsobené škody mohou dosahovat i desítek procent a jsou dány průběhem povětrnostních podmínek a odolností odrůdy. Choroba se vyskytuje ve všech pěstitelských oblastech a její šíření má epidemický charakter, zejména ve vlhkých letech.

Důležité je sledování prvních výskytů choroby, tj. potenciálních zdrojů pozdější epidemie v sousedních oblastech i v místních podmínkách. Pozornost je třeba věnovat časně sázeným porostům náchylných odrůd a porostům v tzv. rizikových lokalitách, kde jsou podmínky, které umožňují dlouhodobé ovlhčení listů (zastíněné pozemky, údolní polohy, výsadby drobných pěstitelů pod ovocnými stromy aj.). Zde se choroba obvykle vyskytuje nejdříve. Zdroje infekce jsou také v divokých skládkách odpadů brambor a v tzv. plevelných bramborách v jiných plodinách.

Je významným prvkem integrované ochrany zejména pro stanovení počátku ošetřování fungicidy. U nás jsou využívány především Negativní prognóza, metoda NoBlight a některé prvky metody Blitecast. Vycházejí z průběžného sledování teploty a vlhkosti a vzájemné interakce těchto meteorologických faktorů, které jsou nyní vyhodnocovány automatickými meteorologickými stanicemi. Prognózu zpracovává celostátně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, lokálně pak některé soukromé subjekty nebo ji lze získávat z vlastních automatických meteorologických stanic zemědělských podniků s příslušným programem. Z obecně přístupných a smluvních zdrojů lze údaje získávat prostřednictvím internetu nebo přímo napojením PC a mobilního telefonu na meteorologické stanice. Naplnění kritické hodnoty spolu s dalšími potřebnými údaji pak umožňuje včasné zahájení ochrany.

• Nelze použít, protože i nízké napadení natě při souhře meteorologických a jiných faktorů pro chorobu může znamenat vysoké napadení hlíz a významné ztráty. 

Ochrana proto musí být preventivní a zahájená před infekcí s cílem uchránit porosty co nejdéle bez výskytu patogenu. Ošetření fungicidy po infekci je podstatně méně účinné a vynaložené prostředky pak již většinou nejsou efektivní.

Je možná na základě prognózy výskytu nebo podle vývoje porostu. Obecně platí, že potřeba prvního ošetření většinou nastává v době před zapojením porostu mezi řádky. S nástupem choroby v bramborářské oblasti je třeba počítat od druhé poloviny června, v ranobramborářské oblasti dříve.

• Volba vhodné odrůdy pro dané podmínky. 
• Podle náchylnosti pěstované odrůdy k plísni v nati a na hlízách musí být zvolena další opatření a intenzita přímé ochrany. 
• Urychlením vývoje porostu (narašením nebo naklíčením sadby, včasnou výsadbou) lze dosáhnout snížení ztrát, neboť v době nástupu epidemie choroby je pak porost odolnější s částečně již zajištěným výnosem. 
• Výběr lokality a pozemku pro výsadbu brambor ovlivňuje nástup infekce a podílí se na dalším vývoji choroby včetně infekce hlíz. 
• Rizikovými lokalitami jsou údolní polohy s omezeným prouděním vzduchu, těžkou půdou a pozemky v blízkosti vod a lesů, kde porosty pomalu osychají. 
• Vyrovnaná výživa podporuje odolnost porostu k infekci. 
• Významná je dostatečná zásoba hořčíku a důležitých mikroprvků. 
• Naopak jednostranné přehnojení dusíkem vede k přebujení porostu a rychlejšímu šíření choroby. 
• Napadení hlíz lze omezit vyšší vrstvou půdy nad hlízami a tvarem hrůbků (nahrnutí), aby srážky se sporami původce nekontaminovaly přímo hlízy. 
• Mechanické odstranění nebo desikace natě, která by se měla provést zhruba 3–4 týdny před sklizní.
• Při výskytu plísně v hlízách je vhodné organizovat sklizeň později, aby se napadené hlízy rozložily v půdě. 
• Problematické partie by také měly být ukládány na přechodné skládky a po projevení infekce vytříděny. 
• Po uložení na trvalou skládku vyžadují intenzivní větrání. 
• Při vyšším výskytu hniloby není dlouhodobé skladování vhodné.

• Zatím nebyly vyvinuty způsoby nechemické ochrany s významnou účinností. 
• Při pěstování brambor bez použití fungicidů lze využívat především odolnějších odrůd a odrůd raných, které dosáhnou přijatelného výnosu před nástupem epidemického šíření choroby.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Aplikace fungicidů proti plísni bramboru je rozhodujícím článkem ochrany. Musí však být zahájena včas a fungicidní clona se musí udržovat bez přerušení po celou dobu vegetace. Výběr fungicidů je nutné podřídit průběhu počasí, náchylnosti odrůdy a stavu porostu. Ošetření by mělo být preventivní, tj. porost by měl být pokryt fungicidem již před obdobím, kdy jsou vytvořeny vhodné podmínky pro infekci. Termín zahájení ochrany lze stanovit podle vývoje porostů a průběhu počasí nebo některou z metod prognózy a signalizace. Intervaly mezi ošetřeními se řídí účinností přípravku, ale především průběhem počasí a infekčním tlakem choroby. Postřiky je nutné opakovat častěji při deštivém počasí, při silném infekčním tlaku choroby a u náchylných odrůd. Zvláště je nutné obnovit co nejdříve fungicidní clonu po přívalových deštích. Po zjištění plísně v porostu a při jejím dalším šíření je třeba použít přípravky chránící hlízy. Dávka vody u všech fungicidů by neměla být nižší než 400 l/ha. Preventivní postřiky před výskytem plísně a v období suchého počasí a slabého infekčního tlaku lze zajistit běžnými kontaktními fungicidy. Je-li však nástup podmínek pro infekci časný, předpokládá-li se rychlé šíření plísně a je-li vhodné počasí pro chorobu, je nutné zahájit ochranu fungicidy se systemickou účinností. Období před epidemií a na začátku epidemie, období silného infekčního tlaku a deštivého počasí vyžaduje použití nejúčinnějších fungicidů. Vhodné jsou přípravky s lokálně systemickou složkou, systemické fungicidy a účinnější kontaktní fungicidy. U fungicidů obsahujících fenylamidy (metalaxyl--M, benalaxyl) je nutné regulované použití z důvodu nebezpečí rezistence. V druhé polovině postřikové sezony a v závěru vegetace se aplikují přípravky, které vykazují příznivý efekt v ochraně hlíz. Jejich nasazení by mělo být zahájeno v době, kdy se plíseň začíná šířit v porostu. Obvykle jsou třeba nejméně dvě nebo více aplikací podle délky období, po které jsou hlízy vystaveny zdroji infekce z natě, a podle intenzity srážek. 
Nezbytnou součástí ochrany hlíz je ukončení vegetace zničením natě chemicky desikací, případně mechanicky rozbitím. Tímto zásahem se odstraňuje zdroj infekce pro hlízy. 
Při rozhodování o ukončení vegetace je třeba brát v úvahu následující faktory: 

• Procento napadení natě a očekávaný vývoj infekce (stagnace nebo silný infekční tlak).
• Okamžitý a očekávaný vývoj počasí (vhodnost podmínek pro infekci hlíz). 
• Výnos hlíz.
• Náchylnost odrůdy k plísni na hlízách. 
• Půdní podmínky dané lokality. 

Obecně je možné doporučit ukončení vegetace v období, kdy je nať napadena v rozmezí 5–20 %. Vhodnější je dodržet nižší hranici, tj. do 5 %, zejména je-li předpoklad dalšího rychlého šíření plísně v porostu, jsou-li očekávány intenzivní dešťové srážky a jedná-li se o lokalitu s těžší půdou. Odrůdy silně náchylné k plísni na hlízách vyžadují ukončení vegetace již v době, kdy je plíseň v porostu patrná, tj. při napadení 1 % listové plochy. Ukončení vegetace při vyšším napadení natě je možné připustit v těch případech, kdy plíseň v porostu není aktivní, je předpoklad delšího období bez srážek a nejedná se o rizikovou lokalitu (údolní poloha apod.). Za takových podmínek lze rovněž zvolit mechanické rozbití natě místo desikace. Přirozené dozrání porostu je možné pouze za předpokladu, že je bramborová nať zcela bez napadení plísní.

Velmi rychlý nástup rezistence je znám především u přípravků na bázi fenilamidů (metalaxyl M, benalaxil). Přípravky obsahující tyto účinné látky je proto nutné používat pouze pro první postřiky, a to maximálně 2–3× ve sledu po sobě. U ostatních fungicidů je jejich střídání vhodné a omezení počtu ošetření v dané sezoně je uvedeno v etiketě přípravku.