Rostlinolékařský portál

Jedná se o oligofágního zástupce na borovicích, může být nalezen v krajních případech také na dalších taxonech jehličnatých dřevin.

Jedná se o druh, který je v dospělčím stádiu dlouhý cca 1,2–2,4 cm. Je zavalitě válcovitého tvaru těla s tykadly kratšími než tělo. Krovky, štít, hlava i končetiny jsou černé, jen tenké intersegmentální části, tedy části těla mezi jednotlivými tělními odstavci, jsou světlejší barvy. 
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď, tedy žlutavá, beznohá, směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla jsou velmi sklerotizovaná.

Díky charakteristickému zbarvení a stavbě dospělců je záměna imág s jinými tesaříkovitými velmi obtížnou. Ve stádiu larvy tento druh nelze makroskopicky rozeznat, proto je vhodné vycházet s taxonu hostitelské dřeviny.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou a ve dřevě borových pařezů, nebo na dřevní borové hmotě, která je již dlouhou dobu skladována. Nejprve si larvy pod kůrou zhotovují malý požerek a brzy vstupují do dřeně, kde hloubí nahoru a dolů táhnoucí se chodby.

Vazba tohoto druhu na déle skladovaný borový dřevní materiál a pařezy (v kontaktu s půdním substrátem) eliminuje možnost jeho záměny za jiný druh. Druhy s podobnou trofickou vazbou dělají poškození buď menšího rozměru (kůrovci), nebo většího rozměru (ostatní tesaříci). Některé pilořitky mohou vytvořit podobně velká poškození, zde je ale důležitá přítomnost zbytku mycelií ambróziových hub, což je věc, které u druhu S. buprestoides chybí.

Generace je 2letá. Při dvouročním vývoji probíhá rojení v červnu–září, kdy vždy zimuje larva, která dokončuje vývoj až napřesrok rok.

Tento druh je významným technickým škůdcem borovicového dřeva, který se ovšem vyskytuje na dřevní hmotě, která je pro ekonomické zhodnocení dále příliš nepoužitelná. Vliv na fyziologii hostitelských stromů nemá tento druh žádnou, neboť se na živých dřevinách nevyskytuje.

P. Martinek, MENDELU