Rostlinolékařský portál

Lilek brambor, rajče, lilek vejcoplodý i jiné lilkovité i plevelné.

Dospělci jsou 10–12 mm dlouzí, černožlutě pruhovaní.

Brouci a larvy způsobují požerky většinou od okraje listů, při silném výskytu holožíry, kdy zůstávají z trsů brambor pouze stonky. Na konci vegetace při nedostatku potravy se dospělci živí i na hlízách vyčnívajících z brázd.

Přezimuje brouk v půdě v hloubce 10–40 cm. Úspěšnost přezimování záleží nejvíce na dostatku a kvalitě potravy v závěru vegetace a na také na průběhu zimy. Úspěšnější přezimování je v lehčích písčitých půdách a v méně proměnlivých teplotních a vlhkostních podmínkách. Brouci vylézají ze země obvykle v polovině května po vzestupu teplot v půdě na 14 °C, vyhledávají potravu a páří se. K oplození samiček však může dojít již na podzim. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu listů ve snůškách s 30–35 vajíčky. Průměrná plodnost jedné samice je 500 vajíček. Embryonální vývoj je závislý na teplotě, při 20 °C se larvy líhnou v průměru za 10 dnů. Larvy prochází čtyřmi vývojovými stupni (instary). Po dokončení vývoje larvy zalézají do země, nejčastěji do hloubky 5–12 cm, kde se kuklí a přibližně po 14 dnech se líhnou dospělci (letní brouci), kteří mohou být v příznivých teplotních podmínkách základem pro vývoj druhé generace. Část populace však v některých letech vytváří neúplnou nebo úplnou druhou generaci, především v teplejších oblastech.

Škodí brouci i larvy. Při nekontrolovaném rozmnožení způsobují holožíry a snížení výnosu hlíz o desítky procent. U nás mandelinka způsobuje největší škody v teplejších ranobramborářských oblastech na jižní Moravě a v Polabí, kde vytváří i dvě úplné generace.

Zjišťuje se počet ohnisek larev na 1 ha přímým odpočtem. Výskyt mandelinky závisí na koncentraci ploch a četnosti zařazení brambor v osevních sledech, průměrné teplotě oblasti a na příznivých podmínkách pro přezimování.

Prognózu lze provádět podle počtu dospělců v porostech v jarním období. Předpověď potřeby ošetření je při výskytu 100 brouků na jaře po náletu do porostů.

• 14 ohnisek larev / 1 ha nebo při výskytu 5000 larev / 1 ha.

• Důsledné střídání plodin v rámci osevního sledu. 
• Populaci přezimujících dospělců redukuje použití rotavátorů při obdělávání půdy a technologie odkameňování. 
• Na malých plochách je možno doporučit sběr jarních brouků a jejich mechanickou likvidaci zároveň s larvami a vajíčky. 
• Podpora přirozených nepřátel (střevlíkovití, dravé ploštice, larvy zlatooček nebo slunéček)

Proti larvám i dospělcům lze využít řadu biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis. Dále se uplatňují v boji proti mandelince i přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Beauveria sp., Metarhizium sp.či Paecilomyces spp. nebo hlístovek rodu Heterorhabditis nebo Steinernema. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Ošetření je nutno provádět na larvy prvního a druhé vývojového stupně. U larev třetího a čtvrtého stupně vzrůstá tolerance k některým přípravkům a zvyšuje se riziko vzniku a šíření rezistentních jedinců vůči pesticidům. Termín ošetření se doporučuje v době maxima líhnutí larev.
U porostů o větší ploše postačí často ošetřit pouze jejich okraje, kde se škůdce vyskytuje nejčastěji nebo ohniska výskytu. 

Dále je nutno dodržovat maximální doporučené dávky přípravků, doporučené množství vody a přidávat do postřiku smáčedlo.

V ČR byla prokázána u řady populací mandelinky bramborové rezistence vůči pyretroidům, zejména vůči účinným látkám lambda-cyhalothrinu, deltamethrinu a cypermethrinu. Existuje riziko výskytu rezistence také vůči neonikotinoidům. Více o rezistenci mandelinky bramborové naleznete v Mapách rezistence.

Účinnost ochrany vyhodnocujeme zjišťováním mortality larev i dospělců. U insekticidní ochrany nejlépe 24 hodin po aplikaci a účinnost by měla dosahovat 85–95 %.