Rostlinolékařský portál

Vinná réva (Vitis vinifera).

Žlutobílý až béžový roztoč s článkovaným tělem, trojúhelníkovitou hlavohrudí a dvěma páry nohou. Samička je 0,15–0,16 mm dlouhá a 0,045 mm široká.
Vajíčka jsou kulatá, průhledná, mléčně bílá. Má 2 morfologicky odlišné formy: přezimující, tzv. zimní (deutogyne), dříve popsanou jako samostatný druh Phyllocoptes vitis, a letní formu (primogyne), dříve popsanou jako samostatný druh Epitrimerus vitis.

Pozdní a nerovnoměrné rašení. Silně napadené letorosty jsou retardovány v růstu, jsou slabší a kratší, přírůstky jsou stále menší. Na čepelích mladých, posátých listů jsou světlezelené až žlutozelené neohraničené skvrny. Nejvýraznější jsou v procházejícím světle. Jejich středy často nekrotizují. Silně postižené listy jsou zdeformované a kadeřavé (odtud vžitý název kadeřavost). Poškozená květenství sprchávají. Silně poškozené listy, květenství a výjimečně i letorosty zasychají. Chronicky silně napadené keře postupně metlovatí (rašící očka ze starého dřeva), slábnou a hynou.

Přezimují samičky (deutogyne) v prasklinách borky. Část populace přezimuje přímo na povrchu réví nebo za šupinami pupenů. V dubnu a květnu samičky opouštějí úkryty a od počátku rašení sají na rašících očkách a mladých letorostech. V průběhu vegetace postupně opouštějí stárnoucí listy a poškozují horní listová patra. Roztoči kladou vajíčka v největším počtu na mladé, ještě plstnaté listy. Na vyvinutých listech sají a kladou vajíčka především na spodní straně. Hálčivci vyhovuje střídavě vlhčí počasí za průměrných teplot. 
Vývoj roztoče probíhá podle schématu vajíčko, nymfa a dospělec. Hálčivec révový má v průběhu roku 3–5 generací. Nejpočetnější bývají v květnu a v červnu a dále koncem léta v srpnu. Rozmnožují se parthenogeneticky. Od poloviny srpna postupně přecházejí zimní samičky (deutogyne) do zimních úkrytů.

Roztoč způsobuje největší škody na počátku vegetace, v období po vyrašení kdy napadá rašící očka a mladé letorosty. V průběhu vegetace roztoči postupně přecházejí na horní listová patra. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků poškození škůdcem. Kvantitativní stanovení výskytu škůdce (počtu dospělců a larev hálčivce révového na listech) se provádí vymytím/vytřepáním roztočů z listů do vodného roztoku denaturovaného etanolu (líhu) a následně mikroskopickým vyhodnocením početnosti škůdce v roztoku. 
Počet dospělců a larev se zjišťuje jednorázově buď brzy na jaře, v růstové fázi 3. až 6. vyvinutého listu (BBCH 13–16), nebo koncem léta v období od 15.8. do 15.9.  
Postup odběru: Ve sledované vinici se odebere průměrný vzorek přesně! 50 listů, tak, že se sledovanou vinicí prochází ve tvaru písmene „Z“ a při průchodu se odebírá z náhodně zvolených keřů révy vinné vždy po jednom listu (50 keřů x 1 list = celkem 50 listů). Odebírají se listy ze spodního, středního i horního patra, listy starší i mladší a to jak z obvodových partií, tak z vnitřních partií keřů, aby bylo vyjádřeno průměrné napadení porostu. Neodebírají se listy z okrajových keřů a okrajových řádků. Jeden vzorek představuje výsadbu (blok) jedné odrůdy o výměře do 10 ha. 
Postup přípravy vzorku: Řapíky listů se ihned při odběru zkrátí na délku 1–2 cm. Roztoči z odebraných listů se na místě ve vinici vymyjí roztokem lihu tak, že se listy bezprostředně po odběru vkládají po 10 ks do širokohrdlé lahve o objemu 1 litr (PE láhev, skleněná prachovnice, Erlenmayerova baňka) naplněné cca 0,5 litru 50% denaturovaného etanolu (ředěno vodou). Láhev s 10 listy intenzivně cca 1 minutu protřepeme. Poté se listy dlouhou pinzetou jednotlivě uchopí za řapík, uvnitř láhve se z listu otřepe přebytečný líh a otřepaný list se vyhodí. Po otřepání a vyhození všech 10 listů se tento postup opakuje s dalšími čtyřmi desítkami listů. Vzorek přeneseme co nejrychleji do laboratoře. 
Postup vyhodnocení vzorku: V laboratoři se vzorky vyhodnotí následujícím způsobem. Vzorek se nechá minimálně 1 hodinu sedimentovat. Poté se opatrně sleje čirý alkohol do jiné lahve k opakovanému použití. Sediment s roztoči se naleje na Petriho misku o průměru 90 mm a výšce stěn 10 mm. Vrstva alkoholu, v níž se pozorují roztoči se řídí znečištěním vzorku. U vzorků silně znečištěných, kde je nutno prohlížet nižší vrstvu suspenze se pozorování provádí po částech-sektorech dle podloženého rastru. Stereoskopickým preparačním mikroskopem při zvětšení 22,5 až 60x se prohlédne celá plocha dna Petriho misky a spočítají se všichni eriophyidní roztoči. (Je nutné dávat pozor na záměnu s úlomky trichomů listů révy!).

Dle výskytu v předchozím roce.

• Ošetřuje se při škodlivém výskytu.

Orientačně lze ošetření doporučit, pokud se zjistí metodou vytřepávání listí v lihu: 

• V jarním období více než 70–110 jedinců v průměru na 1 list.
• V pozdně letním období více než 220–270 jedinců v průměru na 1 list.

• Podpora predátorů a parazitoidů.

Přirozenými nepřáteli hálčivců jsou hlavně draví roztoči. Doporučuje se introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri .
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Doporučuje se především při pravidelných výskytech, nebo pokud dojde k náhlému přemnožení škůdce. Ošetření musí být provedeno včas, dříve než dojde k poškození rašících oček a mladých letorostů.  
Základem ochrany je jarní ošetření v období na počátku rašení nebo těsně po vyrašení. Letní ošetření významně napadených porostů je třeba provést před přechodem zimních samiček (deutogyne) do zimních úkrytů (v období od konce 1. a po celou 2. dekádu srpna).
Z ochrany vinné révy by měly být vyloučeny přípravky hubící přirozené nepřátele hálčivců.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.