Rostlinolékařský portál

Hostitelskou rostlinou je zákula japonská (Kerria japonica).

V acervulech (92–188 µm) se tvoří vláknité, mírně zahnuté konidie (41–94×1,5–5,6 µm) se 2–3, ojediněle 1 přepážkou. Na podzim se v acervulech nebo speciálních kulovitých strukturách tvoří drobné mikrokonidie. Pohlavní stadium houby – apothecia (100–200 µm) obsahují kyjovitá aska (55–74×11–13 µm), na vrcholu s mírně zesílenou stěnou, obsahují 8 askospor. Askospory jsou hyalinní, štíhlé, mírně zahnuté, bez nebo se 2 přepážkami (33–48×3–4 µm), parafýzy jsou jednoduché či rozvětvené, septované, na vrcholu mírně zesílené.

Po obou stranách listů se tvoří četné červené skvrny (1–5 mm) s výrazným karmínovým lemem. Na stoncích, často v místě nasazení postranních výhonů, červenohnědé, mírně vkleslé, okrouhlé až eliptické léze, které zůstávají viditelné po několik let. Jakmile léze obepne celý obvod, část výhonu na ní odumírá. Za vlhka se ve středu skvrn na listech tvoří rozmnožovací orgány a uvolněná masa spor může po oschnutí vytvářet na povrchu skvrn bělavý povlak. Za podmínek vhodných pro šíření houby se skvrny slévají do větších ploch, listy žloutnou, hnědnou a opadávají. Skvrny na stoncích mohou praskat a objevovat se černě zbarvené plodničky, z nichž se stejně jako na listech, uvolňují konidie. Na opadlých listech se během zimy tvoří pohlavní stadium houby a na jaře vytvořené askospory, společně s konidiemi vytvořenými na výhonech, vyvolávají primární infekce. Hlavním zdrojem infekce jsou napadené výhony a na zemi ležící opadlé infikované listy. Patogen se obzvláště rychle šíří za vlhkého počasí či zálivce postřikovači.

Výrazné snížení okrasné hodnoty, odumírání výhonů.

Severní Amerika, Asie, Evropa.

Likvidace infikovaných listů a odstřižení napadených výhonů těsně nad povrchem půdy. 
Aplikaci fungicidů je možné provádět po celou dobu vegetace, od prvních příznaků napadení. Dle zahraničních údajů se doporučuje provést ošetření i v pozdním podzimu, a to přípravky obsahujícími azoxystrobin, případně přípravky obsahujícími účinné látky chlorthalonil či thiophanate-methyl.

I. Šafránková, MENDELU