Rostlinolékařský portál

Jediným zaznamenaným přirozeným hostitelem háďátka M. fallax je lilek brambor (Solanum tuberosum). Testování okruhu hostitelských rostlin háďátka ve skleníkových a polních podmínkách však ukázalo, že M. fallax může napadat širokou škálu jiných dvouděložných a některých jednoděložných rostlin. Dobrými hostiteli jsou např. mrkev obecná (Daucus carota), lilek rajče (Solanum lycopersicum), svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia). Špatnými hostiteli jsou např. fazol obecný (Phaseolus vulgaris) a kukuřice setá (Zea mays).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Detekční průzkum výskytu tohoto škodlivého organismu se v ČR prováděl v letech 2008–2014, opětovně se provádí od roku 2019 a to s finančním příspěvkem EU.

Druh M. fallax je morfologicky velmi podobný háďátku M. chitwoodi a běžně se vyskytujícím půdním háďátkům. Dospělí samci a larvy druhého vývojového stadia jsou červovitého tvaru a pohybují se. Samice mají délku 400–720 µm, šířku 250–460 µm, kulovitě-hruškovitý tvar, jsou perleťově bílé a žijí přisedle. Samci mají tělo dlouhé 735–1520 µm a široké 27–44 µm. Stylet je delší než u M. chitwoodi a má výrazně oblé zakončení. 
Vajíčka mají délku 89–103 µm a šířku 34–44 µm. Elektronovým mikroskopem lze pozorovat i některé další odlišnosti.
Larvy druhého vývojového stadia mají proti M. chitwoodi delší tělo (délka 380–435 µm, šířka 13–16 µm), ocas (délka 46–56 µm) a průsvitnou (hyalinní) část ocasu (délka 12–16 μm). 

Háďátko M. fallax je velmi podobné háďátku M. chitwoodi. Lze ho zaměnit i za ostatní druhy půdních háďátek.

Míra vyvinutí symptomů u rostlin napadených háďátkem M. fallax závisí na druhu hostitelské rostliny, popř. odrůdě a stupni rezistence nebo tolerance vůči patogenu, populační hustotě háďátka, typu a druhu půdy a půdních podmínkách (teplotě, vlhkosti apod.). Na nadzemních částech rostlin se projev napadení shoduje s projevy působenými ostatními druhy rodu Meloidogyne. Z důvodu poklesu turgoru vzhledem k nedostatečnému přísunu vody a živin rostlina chřadne a vadne. 
Na podzemních částech rostlin se mohou, ale nemusejí, vytvářet hálky, které jsou povětšinou podobné hálkám ostatních druhů hálkotvorných háďátek. Detekce přítomnosti háďátek tak může být v polních podmínkách značně problematická. Napadené hlízy bramboru mohou mít na povrchu (nad vyvíjejícími se háďátky) malé vyvýšené zduřeniny. Pletivo pod pokožkou je v okolí přisedlé bílé samice zahnědlé, nekrotické. Jak samice dozrává a umírá, její tělo, tvořící vak s vajíčkem, postupně hnědne a tmavne.

Příznaky přítomnosti háďátka M. fallax jsou zaměnitelné za příznaky deficitu ve výživě či špatného vodního režimu.

Bionomie, biologie a mechanismus vzniku symptomů jsou u všech zástupců rodu Meloidogyne velmi podobné. Jako u většiny hlístic je i u M. fallax délka vývoje závislá na teplotě prostředí. Vývoj háďátka M. fallax byl při virulenční studii na bramboru kratší než vývoj M. chitwoodi (ten trvá 82–84 dnů při 10 °C a 21 dnů při 20 °C). Zimu přečkává ve stadiu vajíček nebo larev, které jsou schopny přežít delší období mrazů. Vývoj začíná při půdní teplotě nad 5 °C a jeho teplotní optimum je 20–25 °C. Larvy druhého vývojového stadia se při jarním oteplení půdy líhnou z vajíček, opouštějí rosolovitý vaječný vak a vyhledávají hostitele. Larvy budoucích samiček ztrácejí postupně svůj červovitý vzhled a jejich tělo postupně zduřuje, až zaujme kulovitě-hruškovitý tvar. V populacích se samci sice vyskytují, ale obecně se udává, že se podobně jako většina druhů rodu Meloidogyne běžně rozmnožuje partenogeneticky, tedy bez přítomnosti samců. M. fallax dosahuje více generací do roka. 
Jedinečný je způsob ochrany vajíček v rosolovitém vaku, do kterého jsou postupně přikládána samicí další a další vajíčka, V něm jsou vajíčka chráněna proti vyschnutí, proti zevnímu narušení jsou chráněna díky odolným vaječným obalům. V rosolovitém vaku vzniká směs vývojových stadií vajíček, a to vajíček s embryem vyvíjejícím se v larvu prvního stadia (J1) a vajíček s larvou prvního stadia ihned se svlékající do infekční larvy (J2). Ta opouští vak, jakmile to okolní podmínky dovolí, a vyhledává hostitelskou rostlinu. Vajíčka s vyvíjejícím se embryem do J1 jsou mnohem odolnější vůči měnícím se podmínkám prostředí než vajíčka s vyvinutou J1–J2 larvou. Na rozdíl od druhu M. chitwoodi se počet vajíček kladených samicí do vaječného vaku nesnižuje se stářím hostitelské rostliny nebo s koncem vegetačního období rostliny a nezvyšuje se počet J2 larev ve stavu zpožděného vývoje, které se bez přítomnosti kořenového výměšku rostliny nelíhnou. M. fallax nemá oproti M. chitwoodi u larev J2 vyvinutý systém zpožděného dozrávání.

M. fallax má jako přisedlé endoparazitické háďátko velmi omezené možnosti vlastního aktivního šíření. Šířit se aktivně mohou pouze infekční larvy druhého stadia a samci. Podobně jako bylo zjištěno i u mnohých jiných druhů hlístic, jedná se celkově jen o desítky centimetrů. 
Hlavním způsobem šíření je pasivní přenos kontaminovanou půdou nebo závlahovou vodou a rostlinným materiálem. Svou roli může hrát i přenos vajíček a J2 larev spolu s drobnými půdními částicemi při větrné erozi. Infekční larvy (J2) mohou přežívat více než rok bez přítomnosti hostitelské rostliny a díky širokému spektru hostitelských rostlin mohou dokončovat vývojový cyklus nepovšimnuté na různých druzích plevelů a čekat na lepšího hostitele.

M. fallax stejně jako M. chitwoodi snižuje tržní hodnotu brambor v důsledku vnitřní nekrózy a vnější tvorby hálek na hlízách. Jsou-li např. hlízy pěstovány ke zpracování na hranolky, mohou být zahnědlá místa (v oblasti sání háďátek ve vodivých pletivech) důvodem k jejich odmítání zákazníky. Také výnosy hlíz jsou nižší. V současné době nejsou k dispozici žádné přímé informace o rozsahu hospodářských škod působených háďátkem M. fallax, které se často vyskytuje spolu s háďátkem M. chitwoodi.

Háďátko M. fallax bylo původně identifikováno v roce 1992 v Nizozemsku. Výskyty byly dále zaznamenány v Belgii, Francii, Německu, Spojeném království, Švýcarsku a mimo Evropu pak v Austrálii, včetně Tasmánie, a na Novém Zélandu.

Háďátko Meloidogyne fallax se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt je na území EU znám. 
Sadbové brambory přemísťované v EU musí buď pocházet z oblastí, kde není znám výskyt háďátka, nebo pocházejí-li z oblastí, kde je znám výskyt háďátka, musí pocházet z místa produkce, které bylo shledáno prostým výskytu háďátka na základě každoročního průzkumu hostitelských porostů vizuální prohlídkou hostitelských rostlin ve vhodných termínech a vizuální prohlídkou na povrchu i na řezu hlíz po sklizni z porostů brambor pěstovaných v místě produkce, nebo hlízy musí být po sklizni namátkově vzorkovány a zkontrolovány na přítomnost příznaků po použití vhodné metody, která tyto příznaky vyvolává, nebo musí být laboratorně testovány, a kromě toho rovněž vizuálně prohlédnuty na povrchu i na řezu ve vhodných termínech pro zjištění výskytu háďátka a při každém uzavírání obalů nebo kontejnerů před přemístěním a musí být shledány prostými příznaků výskytu háďátka.  
Háďátko M. fallax je zařazeno v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Při zjištění výskytu háďátka M. fallax na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Kromě preventivních opatření vyplývajících z legislativních předpisů uvedených v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE je třeba zakládat porosty hostitelských plodin z úředně uznané sadby, používat rezistentní odrůdy (pokud jsou k dispozici; rezistentní odrůdy brambor dosud nejsou k dispozici), do osevního postupu zařazovat nehostitelské plodiny, dbát na zamezení přenosu háďátka kontaminovanou půdou (očista, popř. i dezinfekce strojů a nářadí) nebo závlahovou vodou nebo částmi rostlin.

Chemická ochrana se z důvodů omezené účinnosti, negativního vlivu na životní prostředí a finanční náročnosti používá jen výjimečně.

Informační leták: Hálkotvorná háďátka (Meloidogyne fallax)

P. Kroutil, ÚKZÚZ