Rostlinolékařský portál

Většinou topol osika (Populus tremula), ale i ostatní druhy topolů, topol bílý (P. alba), t. černý (P. nigra).

Koncem jara a počátkem léta se mladé terminální výhony ohýbají, hnědnou a černají, působí dojmem spálených, zaschlých, nekrotických pletiv. Listy v těchto částech také zasychají, hnědnou a černají, ale neopadávají. Dřeviny nepřirůstají. Rozvoj těchto symptomů je velmi rychlý a nápadný.

Záměna s jiným patogenem neznámá, při prvních příznacích poškození připomíná popálení nízkými teplotami.

Přezimuje v poškozených částech – listech a výhonech, zde pak počátkem léta narůstají pseudothecia (vel. 0,15–0,2 mm) s olivově hnědými askosporami (vel. 20–30×10–15 µm). Ty způsobují primární infekci na nově rašících listech a letorostech. Konidiové stádium Pollacia elegans narůstá později a to v černých pletivech listů a výhonů, jsou to olivové až olivově hnědé chomáčky, obsahují konidie podlouhle elipsoidní, které mají 1–2 přehrádky (vel. 25–35× 9–13 µm). Ty jsou zdrojem sekundární infekce a patogen se jimi šíří v porostech na další hostitele.

Vyskytuje se u všech věkových tříd v přirozeném prostředí lesa a krajiny, největší omezení růstu způsobuje u náletů a mladých dřevin do 10 let. U okrasných dřevin a v městské zeleni se vyskytuje ojediněle.

D. Palovčíková, MENDELU