Rostlinolékařský portál

Roztoči čeledi Tetranychidae, sviluška chmelová a sviluška ovocná.

Dospělci a nymfální stádia jsou balena v papírových sáčcích a nosičem je vermikulit. Papírové sáčky s dravým roztočem jsou vyvěšovány na ovocné stromy a révu vinou. Po zavěšení se sáček natrhne, aby draví roztoči mohli sáček opustit a začít vyhledávat kořist.  
Přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit na webových stránkách firmy Biobest nebo Koppert v tzv. side effect manuálech.

Vajíčka jsou oválná a dlouhá 0,2 mm. Zpočátku jsou průhledná, postupným vývojem bělají. Vaječné larvy jsou bílé, mají tři páry končetin a jsou přibližně velké jako vajíčka. Protonymfa je oválná a 0,24 mm dlouhá a má 4. páry končetin. Deuteronymfa je podobná protonymfě, nicméně je o něco větší. Velikost dospělce T. pyri se pohybuje mezi 0,3 a 0,4 mm. Dospělé samičky jsou větší než samečci. Tělo dospělce má hruškovitý tvar a barva těla je variabilní od světle žluté, po načervenalou až světle hnědou barvu. Barva koreluje s tím, jakou kořistí se dravý roztoč živí.

Dravý roztoč může být zaměněn s jinými dravými roztoči čeledi Phytoseiidae vyskytujících se přirozeně v polních podmínkách prostředí.

Samičky kladou na jaře vajíčka v okolí pupenů nebo v okolí žilnatiny na spodní stranu listů ovocných stromů nebo révy vinné. Samičky žijí přibližně 20 dní. Oplodněná samička může během svého života naklást 30 až 50 vajíček. První páření dospělců může trvat 7 až 8 hodin a během života se může opakovat několikrát. Pokud je toto splněno, může samička vyprodukovat maximální počet vajíček. Z vajíček se líhnou vaječné larvy, které mají tři páry končetin a následně vývoj prochází přes dvě nymfální stádia (protonymfa a deutonymfa) do stádia dospělce. Délka vývoje od vajíčka po dospělce závisí na teplotě a relativní vzdušné vlhkosti. Délka vývoje při 15 °C trvá přibližně 23 dní, zatímco při teplotě 25 °C trvá vývoj pouze 7 dní. Životnost obou pohlaví se snižuje s nárůstem teploty a zároveň i konzumace kořisti se snižuje s přibývající teplotou. V podmínkách střední Evropy může mít dravý roztoč 8 až 10 generací během jednoho roku. Se snížením teploty a krácením dne dochází u tohoto druhu k diapauze. Do diapauzy mohou upadnout pouze oplodněné samičky, které mohou tak přezimovat. Pro přezimování hledají samičky úkryty v malých štěrbinách pod kůrou stromů nebo révy vinné. Schopny jsou přečkávat i velmi nízké teploty, až –30 °C, nicméně v průběhu výkyvů teploty při nepříznivých zimách může uhynout 60 až 90 % samiček. Na jaře při teplotě asi 10 °C a s rostoucí délkou dne se diapauza vytrácí a dospělé samičky se stanou aktivní.

Dravý roztoč Typhlodromus pyri se používá k regulaci populací svilušky ovocné a svilušky chmelové v sadech a ve vinicích. Během dne může roztoč zkonzumovat až 20 jedinců svilušek. Bez přítomnosti kořisti může dravý roztoč přežívat několik dní. V přítomnosti kořisti, svilušky ovocné a svilušky chmelové, má dravý roztoč vysoký reprodukční potenciál. Dravý roztoč se může živit alternativní potravou, pylem. Nicméně pokud se dravý roztoč živí pouze pylem, vývoj se prodlužuje a reprodukční schopnost je snížena v porovnání s tím, živí-li se kořistí. U dravého roztoče bylo prokázáno, že pokud se se v prostředí vyskytuje malá populace svilušek, dravý roztoč vysává celý obsah těl kořisti. V případě, že se vyskytuje naopak v porostu velká populace svilušek, dravý roztoč loví a zabíjí velké množství jedinců v populaci, ale zkonzumuje jen malé procento z nich.

A. Bohatá, JČU