Rostlinolékařský portál

Pšenice, ječmen, žito, tritikale, druhy trav, kukuřice.

V počátku rozvoje napadení dochází k zasychání částí klásků nebo i klásků celých. Zasychání se šíří na klásky sousedící a v konečné fázi zasychají celé části klasů. V průběhu dozrávání se při vlhkém počasí objeví na bazálních částech klásků typické růžovo-oranžové mycelium se sporodochii. Napadená zrna jsou různou měrou deformovaná, svraštělá a při silném napadení pokrytá narůžovělým povlakem. Na listech vznikají skvrny, které nejsou vizuálně jednoznačně identifikovatelné.

Hlavním substrátem pro zdroj infekce jsou zbytky napadených rostlin, především všechny druhy obilnin, zvláště pak zbytky kukuřice. Přenos napadení do klasů prorůstáním mycelia pletivy stébla nebyl prokázán. Pro napadení klasů a listů jsou rozhodující posklizňové zbytky, ležící na půdním povrchu. Na nich dozrávající perithecia jsou zdrojem nákazy. Kritickým obdobím pro napadení klasů je kvetení. Podmínkou infekce je vysoká vlhkost prostředí. Lokality v povodí řek a vodních nádrží s častým výskytem ranních mlh, pozemky s omezenou cirkulací vzduchu a deštivý průběh kvetení zvyšují riziko vzniku epidemie. Konidie ztrácí významně klíčivost již po 24 hodinách při nízké relativní vlhkosti. První příznaky napadení lze spatřit již do 4 dnů od infekce, po 14 dnech může dojít k rozšíření napadení na celý klas.

Choroba rozšířena na celém území ČR, intenzita napadení je ovlivněna průběhem počasí v době kvetení obilniny. Kukuřice jako předplodina významně zvyšuje riziko výskytu. Ztráty na výnose způsobené především redukcí hmotnosti 1000 zrn, zhoršuje kvalitu zrna a jeho zdravotní nezávadnost tvorbou mykotoxinů. U osiva dochází ke snížení všech parametrů osivářské kvality.

Vizuální hodnocení rozsahu napadení klasů.

Laboratorní stanovení obsahu mykotoxinů (např. deoxynivalenol aj.).

Podle aktuálního výskytu, dle dozrávání perithecií na posklizňových zbytcích, výsledky získané z lapačů spor apod.

Favorizující faktory, teplota, úhrny srážek v období kvetení obilniny, vlhkost, vyšší riziko výskytu je po předplodině kukuřici a pšenici nebo jiných obilninách, které jsou fuzariózami napadány.

Ošetření je nutno provést ještě před propuknutím příznaků (termín aplikace v době kvetení).

Na základě výstupů predikčních modelů apod.

Setí zdravého osiva a urychlení rozkladu posklizňových zbytků cílenou podporou mikrobiální půdní aktivity. Pouhé zapravení zbytků do půdy nezaručí, že infekce nenastane v dalších sezónách, kdy se zpracováním půdy dostanou zbytky rostlin znovu na půdní povrch. Odrůdová odolnost zatím nedostatečně pouze částečně snižuje riziko vzniku choroby.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Fungicidní ošetření se provádí podle signalizace nebo při ohrožení v období kvetení (BBCH 61–69, optimálně BBCH 61–65). Při aplikaci přípravků dbát na důkladné pokrytí povrchu klasů aplikační kapalinou (dvou-štěrbinové trysky).

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní - neošetřenou variantou.