Rostlinolékařský portál

Hostitelské spektrum tvoří jehličnaté dřeviny, a to z velké časti smrk (Picea spp.), mnohem méně častěji na borovicí (Pinus spp.) nebo douglasce tisolisté (Pseudotsuga menziesii).

Podobný pevník korkovitý (Stereum rugosum) či pevník dubový (Stereum gausapatum) roste pouze na listnáčích.

Plodnice jsou jednoleté, rozlité až polorozlité, kožovité, zpočátku nepravidelně okrouhlé, posléze srůstají do tenkých povlaků. Jsou skořicově až šedohnědé. Okraj plodnic je bílý, vlnovitě zprohýbaný. Omačkáním výrazně červenají. Pevník fruktifikuje v podzimních měsících, avšak nemusí vyrůst každoročně. Na příčných řezech kmene je možné pozorovat i velmi pestré, nepravidelné obrazce hniloby, šedofialových zón a zdravého dřeva. 
Způsobuje bílé tlení.

Plodnice se hojně tvoří na tlejícím dřevě. Infikování živých stromů je častá a nastává v místech poranění. Podhoubí se často šíří nejprve mezi bělí a jádrem, později hniloba zasáhne celý válec kmene. V první fázi je dřevo téměř nenarušené a ohraničené až 1 cm širokou šedofialovou zónou. V další fázi je již dřevo značně narušené a zbarvené světle okrově či až do oranžova. V poslední fázi se již dřevo vláknitě rozpadá. Dobře známá je symbióza mezi pevníkem krvavějícím a pilořitkou velkou (Uroceras gigas), která patogen šíří v porostu. Ta totiž kladením vajíček do poraněných stromů současně infikuje dřevo myceliem či bazidiosporami. Hniloba je bílá a proniká až 40 cm za rok.

Vyskytuje se často u poškozených kmenů jako důsledek loupání zvěří. V lesnictví se jedná o jednu z nejvýznamnějších hnilob na smrku, neboť rozkládá odumřelou hmotu. Stromy se nejčastěji lámou v místě poranění. Poškozené stromy je nutno odstraňovat. Pokud se jedná o masové poškození porostu, je vhodné provést rekonstrukci porostu. Často na něm parazituje rosolovka průsvitná (Tremella encephala).

J. Rozsypálek, MENDELU