Rostlinolékařský portál
lupina úzkolistá
Lupinus angustifolius
čeleď: bobovité (Fabaceae)
Další české názvy: vlčí bob úzkolistý, škrkavičník úzkolistý
Vědecká synonyma: Lupinus sylvestris
EPPO kód: LUPAN
Popis
Jednoletá bylina s bohatě větvenou a až 100 cm vysokou lodyhou. Lodyha je hustě olistěná a řídce přitiskle chlupatá. Listy jsou obvykle 7–8četné s čárkovitě kopinatými lístky. Svrchní strana listu je téměř lysá, zatímco spodní přitiskle chlupatá. Řapík dosahuje délky 40–50 mm. Plodem je až 6 cm dlouhý pukavý lusk s 3–5 semeny. Květenství je tvořeno hroznem modrofialových květů. Zploštěle elipsoidní semena mají bělavou až tmavě hnědou barvu s tmavšími skvrnami a délku 5–8 mm. Lupina kvete od června do srpna. Původní ve Středozemí a v z. Francii.
Nároky na stanoviště
Oproti lupině bílé je lupina úzkolistá méně náročná na teplo, středně náročná na vláhu a současně je její vegetační doba kratší. Její pěstování je vhodné na středně těžkých hlinitých půdách s neutrální až slabě kyselou reakcí.
Časté choroby
Antraknózová vrcholová spála lupiny (Colletotrichum lupini).
Častí škůdci
Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum), listopasi (Sitona spp.).
Zaplevelení
Vzhledem k pomalému počátečnímu růstu lupiny je jsou vhodné pozemky s malou zásobou plevelů a bez vytrvalých plevelů. Mezi nejvýznamnější jednoleté plevele vyskytující se v porostech lupiny patří zejména laskavce (Amaranthus spp.), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), merlíky (Chenopodium spp.), penízek rolní (Thlaspi arvense), svízel přítula (Galium aparine), zatímco mezi vytrvalé pcháč oset (Cirsium arvense), pýr plazivý (Elymus repens) aj.
Odkazy a použité zdroje
Hejný, S., Slavík, B. (ed.). Květena České republiky. 2. 2. vyd. Praha:Academia, 2003. ISBN 80-200-1089-0
Houba, M., Hochman, M., Hosnedl, V. Luskoviny: pěstování a užití. České Budějovice: Kurent, 2009. ISBN 978-80-87111-19-2
Metodika IOR – lupina bílá a úzkolistá
Ochrana proti chorobám
antraknózová vrcholová spála lupiny
Ochrana proti škůdcům
kyjatka hrachová, listopas čárkovaný
Společenstva plevelů
Jednoděložné: Ježatka kuří noha, oves hluchý.
Dvouděložné: Heřmánkovec nevonný, laskavec ohnutý, lebeda rozkladitá, merlíky, penízek rolní, opletka obecná, svízel přítula.
Vytrvalé: Pcháč oset, pýr plazivý.
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
Dokonalá podzimní a předseťová příprava půdy; odstranění oddenků a zničení časně vzešlých dvouděložných plevelů důkladným vláčením před setím; založení dobře zapojeného porostu lupiny.
Chemická regulace plevelů
V systémech regulace plevelů lupiny bílé a úzkolisté se používají nejvhodnější specifické herbicidy podle očekávaného či převažujícího výskytu určitých druhů plevelů a podle agrotechnických a organizačních podmínek. Herbicidní ochrana lupiny bílé a úzkolisté proti dvouděložným plevelům je v současné době postavena především na nutnosti preemergentní herbicidní ochrany. Možnosti a termíny použití dalších herbicidů, včetně herbicidů pro postemergentní ochranu, s výjimkou povoleného herbicidu s účinnou látkou pyridate, jsou v současné době pokusně vyhodnocovány.
Rezistence plevelů a antirezistentní strategie
Střídání aplikace herbicidů s odlišnými účinnými látkami v pěstitelském postupu na daném pozemku sníží riziko vzniku rezistence.
Hodnocení účinnosti regulace plevelů
V případě preemergentní aplikace se posuzuje vzcházení a výskyt plevelů v období krátce po vzejití rostlin lupiny, tj. v době kdy mají rostliny lupiny vyvinuté první páry pravých listů. V případě potřeby opravného herbicidního ošetření se využije povolený postemergentně aplikovaný herbicid jako doplňující ošetření. Graminicidní přípravky bohužel nejsou povoleny.
Monitoring plevelů
Plevele konkurují rostlinám lupiny při příjmu živin a vláhy z půdy, zároveň je mohou zastiňovat a brzdit v růstu, přispívají k rozvoji chorob, zhoršují podmínky pro mechanizovanou sklizeň, zaplevelují následné plodiny, mohou výrazně snižovat výnos, a také kvalitativní parametry slizeného zrna.
Další prostředky na ochranu rostlin
Rostlinolékařský portál se načítá...