Rostlinolékařský portál

Je výrazně polyfágní – napadá polní plodiny od řepy (Beta spp.), přes zeleniny, soju (Glycine sp.), fazoli (Phaseolus sp.), kukuřici (Zea sp.) až ke slunečnici (Helianthus spp.).

Na napadené rostlině vyrůstají kulaté pyknidy, velké 120–190 μm, mající tmavohnědou barvu. Jsou zanořené do pletiva hostitele. V pyknidách se tvoří alfa a beta konidie, lišící se tvarem. Většinu tvoří beta-konidie, které jsou přímé nebo s jen mírně zahnutými konečky. Jsou bezbarvé a průhledné. Mívají délku 17–42 μm a šířku 0,5–2 μm. V pletivech napadené rostliny se později tvoří 50–200 μm velká mikrosklerócia. V perfektním stádiu se tvoří oválná až kulatá peritecia. Jsou zbarvena od žluté, až po černou barvu, měří 290–430 μm a mají výrazně dlouhý krk (260–850 μm). V periteciu se vytváří množství vřecek s obsahem osmi 15–17 x 5–7,5 μm velkých askospor. Ty jsou typicky dvoubuněčné, elipsovité a mírně zaškrcené.

Symptomy infekce se objevují většinou až v začátku kvetení. Poškození je nejčastější ve spodní části stonku a dosahuje až do výšky 60 cm nad povrchem půdy. Infekce se projevuje stříbřitě lesklými nebo šedostříbrnými skvrnami na pokožce stonku, které mohou obepínat celý jeho obvod. Pokožka stonku v postižené části praská, maceruje, odlupuje se a tmavne. Postupně dochází k rozvolňování zpevňujících pletiv stonku. To podmiňuje lámání stonku v místě napadení. Dřeň uvnitř stonku dostává šedé zbarvení, vytváří se v ní velké množství drobných černých mikrosklerocií. Proto zabarvení dužniny je do šedé barvy. Často bývá příčně talířkovitě segmentovaná. Méně často dochází pouze k napadení kořenů a kořenového krčku, které mají díky mikroskleróciím v nich, šedavé zbarvení a odumírají. Mikrosklerócia se v menší míře vytvářejí i pod pokožkou a později i uvnitř centrálního válce hlavních kořenů. 
Napadené rostliny nejprve mírně zavadají a zastavují růst. Zavadání ale není jediným ani jednoznačně typickým projevem. Po přerušení vodivých pletiv dochází k nouzovému dozrávání a odumírání celé rostliny. Ojediněle bývají napadeny i úbory a nažky, úbory, i nažky zasychají. 
Příznaky napadení se u světlice barvířské objevují většinou na počátku kvetení, kdy se v porostu zdravách rostlin objeví zaschlá rostlina. Na bázi stonku můžeme pozorovat protáhlé, světle, šedostříbrné skvrny. Dřeň uvnitř stonku se zbarvuje do šeda v důsledku tvorby velkého množství drobných černých mikrosklerocií. Ty se tvoří zprvu poblíž vodivých pletiv, později i na dřeni. Napadené rostliny mírně zavadají a zastavují růst, dochází k nouzovému dozrávání a odumérání celých rostlin.

Vizuální determinace je obtížná hlavně proto, že v období dozrávání dochází většinou k výskytu smíšených infekcí stonku slunečnice. Pro určení příčiny je důležité naříznutí stonku a kontrola stavu a zabarvení jeho dužniny a cévních – obsahuje-li mikrosklerócia anebo je zbarvena jinak jiným patogenem. Pokud se na patě rostliny vyvinou tmavé skvrny, je možné je zaměnit za fomovou černou hnilobu nebo plíseň šedou na stonku. Při výskytu skvrn ve vyšších patrech je obtížně odlišitelná od alternariové hniloby stonku.

Patogen se u nás rozvíjí pouze v anamorní (nepohlavní) fázi svého životního cyklu, patří mezi saprotrofy/pertofyty – udržuje se na organických zbytcích v půdě a napadá nejčastěji oslabené a šokované rostliny. Morfologickými strukturami patogena jsou vegetativní mycelium a sklerocia. Zdrojem infekce jsou infikované zbytky rostlin, mikrosklerócia v půdě a infikovaná semena. Infekce rostlin nejčastěji pochází z klíčících mikrosklerócií. Choroba se (nejčastěji) vyskytuje na písčitých částech pozemku, v suchých oblastech a v suchých letech. 
Oslabení rostliny suchem je intenzifikačním faktorem infekce houbou. Optimální teplotou pro rozvoj jejích příznaků je 30 °C. Teploty půdy nad 32 °C v butonizaci naopak brzdí rozvoj příznaků i infekci rostlin.

Vyskytuje se ojediněle. Pouze v letech se suchým koncem července a počátkem srpna se na některých lokalitách vyskytuje ve větší míře. Jen v kombinaci s dalšími chorobami a poškozeními rostlin může způsobovat hospodářské škody. Vzhledem k tomu, že rostliny infikuje z půdy a prorůstá vnitřními pletivy, nemohou ji potlačovat fungicidy aplikované vůči ostatním chorobám. 
V některých případech jsou uváděny ztráty až na úrovni 85 % rostlin. Při pozdnějším napadení se zmenšují úbory (až o 30 %), omezuje se opylení nažek (10–90 %) a u opylených se snižuje jejich olejnatost (o 5–8 %).

Houba přežívá v půdě jako mikrosklerócia nebo v nerozložených posklizňových zbytcích. Omezení úrovně ztrát závisí na:

• Dodržení střídání plodin.
• Použití odolných odrůd.
• Moření osiva.
• Další agrotechnické zásahy.
• Vysévání zdravého osiva.
• Vyrovnaná výživa rostlin. 

Tato forma ochrany je založena na znalosti přežívání patogena v pěstebním prostředí. Posklizňové zbytky jakékoliv plodiny napadené touto chorobou je nutné co nejvíce rozmělnit, aplikovat na ně kapalné čpavkové dusíkaté hnojivo, které v tomto případě působí jako výživa pro mikroorganizmy likvidující širokou škálu patogenů (lze ho nahradit aplikací močůvky nebo jiného organického inokulačního produktu) a neprodleně je zapravit do půdy. Každé výrazné „oživení“ biologické činnosti půdy organickými hnojivy, výpalky, ale i stimulátory mikroorganizmů v půdě: 

• biologické povahy (houby Clonostachys a Trichoderma, Pythium oligandrum M1 nebo i Bacillus subtilis kmen QST 713 atd.) 
• biochemické povahy (beta-polyhydroxymáselná kyselina, algináty, aj.) vždy dokáže výrazně omezit vliv choroboplodných zárodků.  

Další faktorem je časové oddálení následného pěstování slunečnice na tomtéž honu nejméně na čtyři roky. Hluboké zaklopení zdroje patogena orbou je také dalším účinným zásahem. Prokypření půdního profilu také vede ke zlepšení vsakování vody a tím k omezení vodního stresu. Pro nárůst kořenové hmoty je důležitá zásoba hlavně fosforu a hořčíku. Také forma aplikovaného dusíku – NH₄₊vede ke tvorbě bohatého kořenového vlášení, NO₃ – formuje silné, hluboko sahající provazce kořenů. Je důležité stimulovat tvorbu obojí formy kořenů.

Moření nažek širokospektrálními fungicidy omezuje možnost přenosu z osiva na rostliny. Důležitým faktorem je omezení stresu suchem – jednou z možností je stimulace nárůstu kořenů jejich ošetřením azoly nebo azoly s morforegulačním účinkem při ošetřování jiných chorob této plodiny. K přímé chemické ochraně proti tomuto patogenu není u nás registrován žádný fungicid.