Rostlinolékařský portál

Nejčastěji larvy těchto druhů kovaříkovitých brouků: kovařík začoudlý (Agriotes ustulatus), kovařík locikový (A. sputator), kovařík malý (A. brevis), kovařík tmavý (A. obscurus), kovařík obilní (A. lineatus), k. huňatý (Hemicrepidius hirtus) a k. černý (H. niger) a další druhy kovaříků.

Larvy široce polyfágní. 
Napadají všechny polní plodiny, závažněji na: lilek brambor, řepa cukrovka a řepa krmná, slunečnice, kukuřice, polní zelenina. Dále pak: obilniny, hrách setý, bob obecný, sója luštinatá, mladé ovocné stromky a keře ve školkách, réva vinná, chmel, plevelné rostliny a okrasné rostliny. V hustě setých plodinách, jako jsou obilniny, škodí méně významně.

Brouci jsou štíhlého, zploštělého, dlouze protáhlého tvaru těla. Nenápadně zbarvení od žlutohnědé, hnědou po černou barvu. Zadní rohy štítu protažené. Jsou schopni se vymršťovat rychlým prohnutím těla, doprovázeno typickým lupnutím. Mají 3 páry krátkých končetin. 

Škodlivé výskyty jsou ohniskovité až plošné. Poškození klíčících a vzcházejících rostlin se projevuje vadnutím a usycháním. Kořeny jsou vykousané nebo překousané, semena klíčících rostlin jsou vykousaná. V hlízách brambor jsou okrouhlé chodby. Škodlivé výskyty jsou u cibulové zeleniny ohniskovité až plošné. V cibulích jsou vykousané jamky, chodbičky nebo je vyžraná celá cibule, semena jsou vykousaná celá. V blízkosti poškozených míst nebo přímo v cibuli se nalézají světlehnědé tuhé larvy. Mladé rostliny vadnou a zasychají, větší rostliny mají zpomalený růst.
U cukrovky je nejcitlivější období na poškození vzcházení, kdy jeden střední drátovec může zničit celou rostlinu a poté se přesunout na další. U starších rostlin je žír pouze povrchovou vadou vzhledu a k většímu poškození rostlin nedochází.

Dospělci se živí rostlinami nebo pylem rostlin (kovařík začoudlý). V prvním roce po vylíhnutí se larvy živí rozkládajícími se organickými látkami, na živých rostlinách potravu nepřijímají. Pohybová aktivita larev začíná při 7 °C. Potravu přijímají při teplotě 10 °C, tj. zpravidla v dubnu. Když vlhkost půdy klesá, zvyšuje se podíl žíru na kořenech a hlízách rostlin. 

Larvy kovaříků jsou nejškodlivější skupinou škůdců podzemních částí polních plodin. Škodlivé výskyty jsou časté na vlhčích lokalitách a na pozemcích po víceletých pícninách a po hustě setých obilninách. Škodlivost se zvyšuje v plodinách, v nichž se používají technologie výsevu plodin na konečnou vzdálenost.

Ke zjištění počtu drátovců v půdě se používají potravní návnady. Podmínkou správné funkčnosti metody je teplota půdy nad 9 °C a vyšší vlhkost. Na sledovaném pozemku se odplevelí plošky po 1 m² tak, že se plevele vytrhají i s kořeny. Na těchto ploškách se do vrcholů trojúhelníku o stranách 0,6×0,6×0,6 m zahrne do hloubky 10 cm vždy hrst naklíčené pšenice nebo směsi pšenice a kukuřice (velikost klíčků 5–10 mm). Na každou dílčí návnadu se položí plastová černá nebo průhledná folie o velikosti 30×30 cm a celá ploška se překryje a zatíží folií o velikosti 1 m². Návnady se kontrolují po 4–5 dnech. Zjištěný počet drátovců odpovídá počtu na ploše 1 m². V porostu do 5 ha se zakládá 8 sond, na větších plochách až 12 sond.
Místo potravních návnad lze ke zjištění počtu drátovců v půdě možno použít i metodu půdních výkopků. Půdní výkopky se uskutečňují na podzim, při teplotě 9,0 °C v hloubce 10 cm. Na jaře se doplní jarními výkopky, nejpozději 3–4 týdny před zahájením posledního úkonu předseťové přípravy půdy. Půdní sondy o rozměrech 0,5×0,5×0,4 m se rozmisťují po pozemku šachovnicovitě. Na ploše do 5 hektarů se uskuteční 8 sond, nad 5 ha nejméně 12 sond. Monitorovací body se rozmístí na pozemku rovnoměrně (šachovnicovitě) přednostně na vlhčích zaplevelených místech. Zemina z výkupků se přesévá sítem o průměru ok 4 mm. Počítají se všechny nalezené larvy. 
Pro monitorování letové aktivity dospělců kovaříka locikového, k. malého, k. tmavého, k. obilního se využívají feromonové lapáky. Pro monitorování letové aktivity dospělců kovaříka začoudlého se používá odlišný typ lápáku a návnadou je směs potravního atraktantu imitující vůni květu a sexuálního feromonu. U brukvovité zeleniny se při při výskytu více než 150 dospělců na lapák za rok doporučuje provést monitoring larev v půdě.

brukvovitá, cibulová zelenina:

• Není stanoven.

cibulová zelenina, cukrovka a krmná řepa, slunečnice roční:

• 9 a více larev na 1 m² před setím, půdní výkopky (sonda 0,5×0,5×0,4 m).

ječmen obecný, oves setý, tritikale, žito seté:

• 20 larev (drátovců) před setím na 1 m², půdní výkopky (sonda 0,5×0,5×0,4 m).

kukuřice setá:

• 15 a více larev na 1 m² před setím obilnin, půdní výkopky (sonda 0,5×0,5×0,4 m).

lilek brambor:

• 10 a více larev na 1 m², půdní výkopky (sonda 0,5×0,5×0,4 m).

• Po víceletých pícninách a hustě setých obilninách vysévat rostliny citlivé k poškození od kovaříků s odstupem 1–2 roky. 
• Intenzivně obdělávat půdu v období aktivity larev v povrchových vrstvách půdy, tj. v dubnu až červnu a v září až říjnu. V těchto obdobích ovlivňuje negativně početnost drátovců podmítka. Redukované zpracování půdy podporuje výskyty larev. 
• Ochrana proti plevelům. Při škodlivém výskytu kovaříka začoudlého udržovat porosty v létě bez plevelů nebo půdu bez jakéhokoliv porostu (kvalitní podmínka). Zaplevelení plodiny, zejména jednoděložnými plevely, podporuje kladení vajíček kovaříka začoudlého v období od června do července. 
• Likvidace výdrolu obilnin. 
• Hnojení dusíkatým vápnem může snížit populaci larev 2–3×. Kovaříci rodu Agriotes upřednostňují kyselé půdy před zásaditými. Zvyšování hodnot pH půdy vápněním přispívá ke snižování početnosti larev kovaříků. 
• Při opakovaných škodách na citlivé plodiny upravit speciální osevní postup tak, aby citlivá plodina následovala na plodinách, do kterých dospělci nekladou vajíčka, například luskoviny.

brukvovitá zelenina: 

• Důležitým regulačním faktorem kovaříků je agrotechnika. 
• Podmítka a hluboká orba významně redukují množství drátovců (mechanické poškození, poranění jedinci jsou napadeny patogeny, predace ptáky, aj.). 
• Přítomnost plevelů v době kladení vajíček podporuje výskyt drátovců.
• Na pozemcích s výskytem drátovců nepěstovat citlivé plodiny.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

• Základem chemické ochrany proti larvám kovaříků je moření osiva insekticidní složkou. 

brukvovitá zelenina: 

• Ochranu před larvami kovaříků na rizikových pozemcích je třeba provádět v rámci celého osevního postupu. Všechny plodiny by měly být insekticidně mořeny (včetně obilnin), což redukuje populační hustotu tohoto víceletého škůdce do dalšího roku. Moření sadby brukvovité zeleniny insekticidní zálivkou se provádí krátce před výsadbou, aby byl zaručen co nejdelší ochranný efekt na poli. Napadení starších rostlin s dobře vyvinutým kořenovým systémem po odeznění účinku insekticidního mořidla je rostlinami tolerováno a téměř se neprojeví na snížení výnosu.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

Na účinnost insekticidních mořidel lze usuzovat podle příznaků napadení.