Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - skvrnitost listů třešně

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Třešeň (Cerasus avium), višeň (Cerasus vulgaris), mahalebka (Cerasus mahaleb).
Popis patogenu
Plodnice jsou roztroušené, někdy i nahloučené, černé, nejdříve uzavřené, okrouhlé nebo vejčité. Později se rozevírají několika na konci zašpičatělými cípy. Vřecka jsou kyjovitá se silnou stopečkou s osmi askosporami. Askospory jsou čárkovité, jednoduché nebo s 1–3 přehrádkami. Parafýzy jsou tenké, jednoduché nebo větvené, na vrcholu zakřivené. Makrokonidiová forma tvoří v listu pod pokožkou vrstvu četných krátkých válcovitých konidioforů, na konci protažených jedním nebo dvěma články do kyjovitého tvaru. Na vrcholu konidioforů se úzce odškrcují válcovité, bezbarvé konidie, na jednom konci zašpičatělé, zprvu jednoduché, později s jednou nebo dvěma tenkými přepážkami. Mikrokonidiová forma se vytváří později. Konidiofory bývají velmi silně členěny, postranní větve vyrůstají obvykle nad přehrádkou hlavního vlákna. Mikrokonidie jsou 10-20x menší než konidie.
Příznaky napadení
Na svrchní straně listů se vytvářejí drobné četné skvrnky vínově červeně zabarvené. Množství skvrn postupně narůstá, skvrny mohou splývat a pletivo pod nimi nekrotizovat. Napadené listy postupně žloutnou nebo červenají a opadávají. Při silném napadení může docházet k opadu listů již počátkem července. 
V důsledku defoliace se zmenšuje velikost plodů a snižuje se jejich kvalita, zhoršuje se diferenciace květních pupenů pro příští rok. Výrazně je ovlivněno vyzrávání dřeva, takže napadené stromy snadněji namrzají. Při silném infekčním tlaku jsou napadány i stopky plodů, výjimečně i plody. 
Onemocnění způsobuje významné škody i v ovocných školkách, protože napadené stromky mají slabší výhony, menší přírůstky a snadněji namrzají. Citlivější k napadení jsou višně.
Možnost záměny
Choroba vyvolává typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné.
Životní cyklus
Houba přezimuje ve spadaných listech, kde se v plodnicích tvoří vřecka s askosporami. K jejich dozrávání dochází obvykle za 2–4 týdny po odkvětu třešní. Za příznivých podmínek se mohou tvořit i acervuli s konidiemi. Spory jsou během dešťových srážek větrem roznášeny na listy třešní a višní. K vyklíčení spor je potřebná voda. Ke vzniku infekce je nutná určitá doba ovlhčení listů, jejíž délka závisí na teplotě. Po uplynutí inkubační doby se začnou na listech tvořit drobné skvrnky. Na jejich spodní straně vznikají během vegetace konidie, které mohou být zdrojem pro sekundární infekce.
Hospodářský význam
Jedna z nejvážnějších chorob višní (i třešní). Defoliace listů v důsledku napadení houbou zmenšuje velikost plodů a snižuje i jejich kvalitu, zhoršuje se diferenciace květních pupenů pro příští rok. Výrazně je ovlivněno vyzrávání dřeva, takže napadené stromy snadněji namrzají. Při silném infekčním tlaku jsou napadány i stopky plodů, výjimečně i plody. 
Onemocnění způsobuje významné škody i v ovocných školkách, protože mladé stromky jsou zvláště citlivé k napadení houbou. Napadené stromky mají slabší výhony, menší přírůstky a snadněji namrzají. Více napadány jsou višně.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
V rámci přímého monitoringu se sleduje přítomnost infekčního zdroje ve výsadbě – přítomnost askospor nebo konidií. Přítomnost zraých askospory lze stanovit přímou vizuální kontrolou laboratorní preparací plodnic houby z listů. 
Napadené listy odebereme buďto na podzim z výsadby a přes zimu je uchováme na chráněném místě na zemi v podmínkách odpovídajících podmínkám ve výsadbě nebo listy odebíráme zjara přímo ze sadu. Na jaře před zahájením vegetace z listů vypreparujeme plodničky a sledujeme zralost askospor. Přítomnost konidií sledujeme na listech rostlin během vegetace.
Nepřímé metody monitoringu
Pro podmínky ČR není vypracován model pro stanovení zralosti askospor např. na základě teplotních sum apod.
Systémy varování
Pro zpřesnění ochrany proti skvrnitosti lze využít počítačové programy, které ve spojení se zaznamenávanými meteorologickými veličinami a dalšími potřebnými údaji vyhodnocují splnění podmínek pro vznik infekce podle Eisensmitha (1981). Model je založený, podobně jako v případě strupovitosti jabloně, na skutečnosti, že spory k tomu, aby pronikly do listů a způsobily infekci, vyžadují ovlhčení listů, které musí při určité teplotě trvat dostatečně dlouhou dobu potřebnou pro splnění podmínek infekce - viz tab.2. 

Tab. 2. Podmínky pro infekci houbou Blumeriella jaapii 
(dle Eisensmitha 1981)

Průměrná
teplota během
ovlhčení (°C)
Doba ovlhčení listů (v hod.) nutná
pro infekci
slabou střední­ silnou
8263648
9213141
10182736
11152432
12122128
13101826
1481623
1571522
1661420
1751320
184,51219
194,51320
2051320
2161422
2271523
2381826
24102030
25132436
26173050
Prognóza výskytu
Krátkodobá prognóza
Výskyt skvrnitosti listů závisí na napadení listů houbou v minulém roce (zdroj infekce), na citlivosti odrůdy a vývoji počasí. Vznik infekce je možno předpokládat, pokud jsou splněny následující podmínky:  
- přítomnost infekčního zdroje (jsou zralé askospory příp. vytvořené konidie na listech) 
- je splněna délka ovlhčení a potřebná teplota 
- uplynula reziduální účinnost poslední aplikace ošetření nebo narostla nová rostlinná plocha, která není pokryta postřikem, případně došlo k omytí postřiku dešťovými srážkami.
Dlouhodobá prognóza
Při stanovení možnosti výskytu v daném roce je třeba zohlednit sílu výskytu skvrnitosti listů v roce minulém a další zdroje možného výskytu (neošetřované sousední sady, domácí zahrady apod.). Výskyt choroby je závislý na době ovlhčení listů a teplotě během tohoto ovlhčení, tzn. na četnosti splnění podmínek pro vznik infekce v daném roce.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
V případě, že po skončení období rizika vzniku primárních infekcí (pro podmínky ČR období konce června), nejsou stromy napadeny z více než 0,5 %, může pěstitel zvážit ukončení systému ošetřování proti skvrnitosti.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Ošetření citlivých odrůd višní na jaře je třeba provést po splnění podmínek pro výskyt skvrnitosti, ale jen v případě máme-li k dispozici fungicid s dostatečně dlouhou kurativní účinností. Nemáme-li takový přípravek, potom musíme ošetřovat preventivně - před splněním podmínek pro vznik infekce a použít kontaktní fungicid. S nástupem teplého a vlhkého jara lze předpokládat vyšší výskyt skvrnitosti listů.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
K preventivním opatřením patří vhodné agrotechnické pěstitelské postupy - výběr vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality), dle možnosti upřednostnění méně náchylných odrůd při výsadbě nových sadů, správné postupy hnojení (např. intenzívní hnojení zvyšuje rychlost nárůstu nové listové plochy, která pak musí být proti skvrnitosti ošetřovaná v kratších intervalech). 
K omezení výskytu choroby přispívá i kvalitně provedený řez - nepřehoustlé koruny rychleji osychají, což omezuje vhodné podmínky pro rozvoj skvrnitosti. K významnému snížení výskytu choroby by přispělo odstranění spadaného listí na podzim a tím by došlo i k omezení zdroje infekce pro příští rok. Toto opatření je však technicky náročné a v provozních podmínkách neproveditelné.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Zásady správné aplikace
S ochranou se začíná od začátku rizika vzniku primárních infekcí, což spadá do období poslední dekády května až poloviny června. Období zralosti askospor a vzniku prvních infekcí nastává v podmínkách ČR orientačně cca 4 týdny po odkvětu třešní. Období nejsilnějších výletů askospor trvá v ČR dle dlouhodobého sledování průměrně do I. dekády června, během následujícího období se výlety askospor začnou pozvolna snižovat a ke konci druhé dekády června období primárních infekcí obvykle končí. 
Ochranná opatření lze provádět preventivně (před vznikem infekce nebo kurativně (tj. postinfekčně - ošetřuje se až po splnění podmínek pro vznik infekce systémovými fungicidy s kurativní účinností), případně jako kombinaci obou systémů. V praktické ochraně se častěji využívá preventivního systému ošetření. V případě aplikace kurativních postřiků se tyto provedou při splnění podmínek pro středně silnou infekci – viz tab. 2.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
Rezistence skvrnitosti k fungicidům zatím nebyla prokázána, což je dáno i menším počtem ošetření např. oproti strupovitosti na jabloních. Přesto lze doporučit dodržování obecných zásad antirezistentní strategie, především zásadu střídání přípravků s odlišných mechanismem účinnosti.
Hodnocení účinnosti ochrany
Provede se za cca 3–4 týdny po ukončení systému ošetřování při využití tříbodové stupnice: 1 – velmi dobrá účinnost, 2 – uspokojivá účinnost, 3 – neuspokojivá účinnost.