Rostlinolékařský portál

zrnokaz bobový

Bruchus rufimanus

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: zrnokazovití (Bruchidae)

Vědecká synonyma: Bruchus affinis, Laria granarius, Laria rufimanus, Mylabris rufimanus

EPPO kód: BRCHRU

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Bob obecný.

Popis

Brouk 3,5–5 mm velký, krovky krátké (nedosahují až na konec těla), černé s nepravidelnými světlejšími skvrnami, první čtyři tykadlové články načervenalé, přední nohy červenohnědé, ostatní končetiny černé. Pygidium (konec těla) jednobarevně světle šedý.

Vajíčka jantarově žlutá, dlouhá 1,5 mm a 0,6 mm široká.

Larva jsou zprvu narůžovělé se třemi páry nožek. Později jsou zavalité, beznohé, barvy slonové kosti. Dorůstají až 6 mm, s hnědou hlavou.

Možnost záměny

Je možná záměna mezi jednotlivými druhy zrnokazů - z. fazolový (Acanthoscelides obsoletus) a z. hrachový (Bruchus pisorum). Ke spolehlivé determinaci slouží zbarvení pygidia. Zrnokaz fazolový – pygidium jednobarevně rezavé, zrnokaz hrachový – pygidium se zřetelným bílým křížem.

Vajíčka lze zaměnit s oranžovými prašníky z otevřených hrachových květů, které po vypadnutí někdy ulpívají na luscích (prašníky jsou světlejší). Lze rozeznat pod lupou.

Příznaky poškození/napadení

Napadená (muškovitá) semena mají po opuštění vylíhlými dospělci typické kruhové výletové otvory o průměru asi 2 mm. Škůdcem dosud neopuštěná semena mají v místě budoucího výletového otvoru zachováno osemení, pod nímž prosvítá kruhová dutina s dospělcem. V jednom semeni může být i více larev (více výletových otvorů).

Možnost záměny poškození/napadení

Poškození nemůže být zaměněno s poškozením semen jiným škůdcem.

Životní cyklus

Přezimuje dospělec uvnitř napadených semen nebo i mimo ně. Broukům vyhovuje teplé a slunečné počasí v době kvetení a nasazování prvních lusků. Do porostů brouky lákají květy hostitelských rostlin. Samičky kladou vajíčka na malé lusky všech nodů. Z vajíček se líhnou larvy, které si ihned vyžírají chodbičku do chlopní lusků. Uvnitř lusků se vžírají do děloh malých semen. Převážná část života larev probíhá uvnitř semen. Jak rostou semena, rostou i larvy. V období dozrávání semen se larva v semenech zakuklí. Brouci se líhnou ještě v tom samém roce, většinou v období dozrávání. Semena buď opouští a zimují venku nebo v nich zůstávají až do jara (ve skladech). Nenapadá již suchá skladovaná semena.

Zrnokaz bobový má jednu generaci v roce.

Přímé metody monitoringu

Výskyt brouků lze zjišťovat smýkáním porostů od počátku období kvetení 2× týdně, pouze za slunečních a teplých dnů. Smýkat vždy na všech stranách porostu. Vyjadřuje se průměrný počet brouků na 25 smyků.

Pozorování vajíček na luscích se provádí 2×, poprvé krátce po nasazení prvních lusků (přibližně 3 dny po opadu okvětních lístků), podruhé krátce po nasazení lusků na třetím a na čtvrtém nodu. Odpočet vajíček na luscích se provádí od objevení se prvních malých lusků (délka 3–5 cm). S monitoringem vajíček by se mělo začínat vždy na nejranější odrůdě či porostu. Kontrolujeme 2× týdně vzorek 100 lusků z 5 míst rozmístěných po celém obvodu pozemku. Nashromážděné lusky se jednotlivě prohlédnou. Prohlíží se obě strany chlopní u každého lusku. S odebranými lusky je nutno manipulovat opatrně, aby nedošlo ke sloupnutí vajíček. V místnosti se rozdělí lusky na 2 skupiny, lusky bez vajíček a lusky s vajíčky. Výhodou je lupa. Zaznamená se počet lusků s alespoň 1 vajíčkem zrnokaze a celkový počet kontrolovaných lusků, tj. % podíl lusků s vajíčky.

Preventivní opatření

Orba po sklizni porostu bobu (minimální hloubka 8 cm).
Při opakovaném škodlivém výskytu se doporučuje obsev pozemku ranější (atraktivnější) odrůdou s dřívějším začátkem kvetení (min o 7–10 dní). Šířka pásu by měla být alespoň 10 m. Naprostá většina samic vyklade vajíčka na lusky okrajového pásu. Vnitřní část zůstane nenapadena.

Výskyt škůdce regulují přirození nepřátelé např. vosičky rodu Triaspis sp. (parazitoid larev). Může být parazitováno až 30 % jedinců. Podíl parazitovaných larev zrnokaza bobového parazitoidem T. thoracicus bývá však i v konvenčních monokulturách obvykle značně vysoký (kolem 30 %).