Rostlinolékařský portál

Pšenice, tritikale. Mezihostiteli jsou především žluťuchy (Thalictrum).

Na lícové straně listových čepelí se v období po vymetání pšenice objevují rezavě hnědé roztroušeně rozmístěné kupky letních výtrusů. V průběhu 14–21 dnů mohou u náchylných odrůd pokrýt téměř celou listovou plochu. Ihned po vytvoření pukají a uvolňují urediospory. V průběhu dozrávání porostů pšenice se na obou stranách listových čepelí objevují kupky zimních výtrusů teliospor, které jsou tmavě hnědě až černě zabarveny, bez trhání pletiva na jejich povrchu. Napadení listů v důsledku potrhání listové epidermální vrstvy provází jejich rychlá desikace.

Patogen přezimuje ve formě mycelia v listech nebo urediospor na rostlinách ozimých pšenic. S příchodem vyšších teplot nad 22 °C se začínají rychle tvořit nové kupky urediospor, které znovu infikují hostitelskou rostlinu. Teliospory, které se tvoří v průběhu dozrávání porostů pšenice, mohou rovněž přezimovat na mezihostiteli.

Vyskytuje se pravidelně na celém území ČR. Silné a opakující se epidemie způsobují velmi vážné snížení výnosu redukcí hmotnosti 1000 zrn.

Vizuální hodnocení rozsahu napadení porostu a jednotlivých rostlin (listů).

• Dle aktuálního výskytu.

• Favorizující faktory – teplota a zejména relativní vlhkost a ovlhčení.

• 5–15 % infikovaných odnoží ve fázi konec sloupkování (BBCH 39). 
• 10–20 % infikovaných odnoží ve fázi konec metání (BBCH 49). 

(nižší hodnoty platí pro náchylné odrůdy)

• Na základě výstupů predikčních modelů apod.

Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. 
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 

• Pěstování rezistentních / odolných odrůd. 
• Pravidelné střídání obilnin s neobilními druhy v osevním sledu (doporučuje se přerušení setí obilnin v osevním postupu na tři roky) a snížení podílu ozimých obilnin v osevním postupu. 
• Vyrovnané hnojení (nepřehnojovat dusíkem). 
• Důsledné zapravení posklizňových zbytků. 
• Podpora rozkladu posklizňových zbytků v půdě. 
• Včasné ničení rostlin z výdrolu před vzejitím ozimů.

• Moření osiva. 
• Ošetření během vegetace.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.