Rostlinolékařský portál

Pšenice, ječmen, méně žito, triticale, vzácně oves. Ozimy trpí více než jařiny. Plevelné trávy (pýr) a další druhy rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae).

Brouci jsou 14–17 mm dlouzí, krovky černé, ze spodní strany tělo smolně hnědé.  
Larvy jsou bělavé s tmavohnědou až černou hlavou a předohrudí. Na vrchní straně ostatních hrudních a zadečkových článků hnědá obdélníková políčka, na hrudi 3 páry silných končetin (oligopodní larva), na posledním článku 2 tuhé výčnělky. Larvy prvního instaru dosahují délky 11 mm, druhého instaru 21 mm a třetího instaru 30 mm.

Na podzim a na jaře jsou nápadné zasychající, zkroucené listy rozžvýkané od larev se zachovanými zbytky po cévních svazcích, vzdáleně připomínají chomáče zkroucené rozcupované koudele. V blízkosti poškozených rostlin jsou v půdě vstupní otvory kolmých chodbiček, ve kterých se larvy přes den ukrývají a často do nich z části nebo zcela zatahují listy hostitelských rostlin. Napadení porostu je obvykle zpočátku na okrajích pozemků, odkud se postupně šíří ke středu pozemků.

Kladení vajíček a vývoj larev v populaci je rozvleklé, takže přezimují larvy různého stáří v chodbičkách v půdě. Také může přezimovat část imag. V březnu a dubnu larvy pokračují v žíru, v květnu se v chodbičkách v hloubce 10–15 cm kuklí. Brouci se líhnou v červnu a červenci. Živí se listy a zrny v mléčné zralosti. V srpnu kladou samičky vajíčka ve skupinkách po 3–10 (i více) do vyhrabaných chodbiček v půdě. Larvy se rozlézají do okolí. V blízkosti živných rostlin si v půdě vyhlubují kolmé 10–40 cm hluboké chodbičky. Ve dne se v nich ukrývají, v noci se živí listy výdrolu a trav, později vzešlým osením. Na ozimech škodí od října až do zámrazu. Intenzita výskytu hrbáče osenního v jednotlivých letech kolísá, zejména v závislosti na průběhu počasí koncem léta. Jestliže je sucho v srpnu a září, hrbáč klade málo vajíček, a také vývoj larev je zpomalen. V důsledku toho vzcházející rostliny ozimů jsou napadány poměrně málo škodlivými larvami 1. vývojového stupně, u kterých navíc vzrůstá jejich přirozená úmrtnost. Naopak, jestliže je v srpnu a v září vlhko, larvy se líhnou dříve, před vzejitím ozimů. Nejprve se živí výdrolem obilí a pýrem. Vzcházející ozimy jsou v tomto případě napadány larvami 2. a 3. vývojového stupně, které způsobují závažnější škody.
Má 1 generaci v roce.

Intenzita výskytu v jednotlivých letech kolísá, zejména v závislosti na průběhu počasí koncem léta. Jestliže je sucho v srpnu a září, samice klade málo vajíček, a také vývoj larev je zpomalen. V důsledku toho vzcházející rostliny ozimů jsou napadány poměrně málo škodlivými larvami 1. instaru, u kterých navíc vzrůstá jejich přirozená úmrtnost. Naopak, jestliže je v srpnu a v září vlhko, larvy se líhnou dříve, před vzejitím ozimů. Nejprve se živí výdrolem obilí a pýrem. Vzcházející ozimy jsou v tomto případě napadány larvami 2. a 3. vývojového stupně, které způsobují závažnější škody.

Významněji škodí larvy. Silně poškozené rostliny zasychají, špatně odnožují nebo hynou. Při silném výskytu může v krátké době dojít ke zničení porostu hostitelských rostlin. Škodlivé výskyty jsou časté při pěstování obilniny po obilnině, zvláště ozimu po ozimu nebo na pozemcích v sousedství travních porostů. Škodlivost brouků, kteří se živí v době mléčné zralosti zrny obilnin, není hospodářsky významná.

Hodnotí se počet larev v půdních výkopcích nebo množství rostlin s příznaky poškození na 1 m²na ozimech na podzim a na jaře a na jařinách na jaře.

Lze stanovit podle intenzity výskytu brouků a průběhu osídlování pozemků. Provádí se pomocí zemních pastí (kelímek, zavařovací lahve po hrdlo zapuštěné do půdy) umístěných od poloviny srpna na okrajích pozemků, zejména ze strany loňských porostů obilnin nebo travních porostů. Při výskytu více než 5 brouků na jednu past za den lze očekávat škodlivý výskyt larev.

podzim: 

• 3 larvy prvního instaru po vzejití ozimů na 1 m².
• 0,5 larvy třetího instaru po vzejití ozimů na 1 m². 
• 3 larvy druhého a třetího instaru při odnožování ozimů na 1 m². 

jaro: 

• 3 larvy na ozimech a jařinách na 1 m².

Specifická prevence proti tomuto škůdci je založena na: 

• Důsledné dodržování osevních postupů, zejména nepěstovat opakovaně po sobě ozimy, obilniny střídat s luskovinami a řepou. 
• Odstraňovat výdrol obilnin a pýr.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

• Chemická ochrana se provádí při překročení prahů škodlivosti. 
• Chemické ošetření je účelné jen do fáze sloupkování. 

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

Ošetření je účinné pokud nedojde ke zvýšení počtu larev nebo poškozených rostlin do týdne po ošetření.