Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - hrušeň

Pěstební opatření
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
Poloha pozemku
Poloha pozemku pro výběr sadů je činitelem, který trvale ovlivňuje konečné výsledky a rentabilitu produkce a který je současně jen velmi obtížné a finančně nákladné ovlivnit následně zavedením dalších pěstebních opatření (např. vybudování protimrazových systémů v inverzních lokalitách). Pro správný výběr polohy je třeba brát v úvahu požadavky jednotlivých komodit na klimatickou charkteristiku stanoviště (průměrná teplota, srážky, frekvence výskytu pozdních jarních mrazíků), maximální výšku podzemní vody apod. 
Tolerance k méně příznivým vlastnostem polohy pozemku je významným způsobem ovlivněna odrůdou, případně podnoží nebo způsobem pěstování. Tyto faktory tak mohou do jisté míry i eliminovat nebo omezit vliv méně vhodné lokality. 
Hrušně průměrná roční teplota nad 7 °C (na kdouloni nad 7,5 °C), 450(500)–700 mm srážek, nejvyšší hladina podzemní vody cca 1,8 m (na kdouloni cca 1,2 m), pH půdy 5,5–7,5. Dvě zóny pěstování – teplá (do 350 m n. m.) a střední (do 500 m n. m.). Z pěstování je třeba vyloučit mrazové kotliny, zamokřené pozemky, severní svahy. Ve vyšších polohách upřednostnit letní odrůdy.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Rozbory a úprava půdních vlastností před založením porostu
Kvalitní příprava půdy před výsadbou ovlivňuje významným způsobem růst ovocných rostlin v prvních letech po výsadbě, celkový zdravotní stav a kondici rostlin, brzký nástup do plodnosti i výnosy v období plné plodnosti. Příprava půdy by měla být zahájena včas, nejlépe, pokud to organizační a jiné důvody umožní, 2–3 roky před výsadbou. Cílem přípravy půdy je doplnit obsah organické hmoty a minerálních živin a provzdušnit a zlepšit strukturu aktivního půdního profilu. Konkrétní postup musí vycházet z agrochemického rozboru, na základě kterého se pak provádí dohnojení příslušnými prvky a úprava pH půdy. Tabulky s doporučenými dávkami hnojiv jsou uvedeny v přílohách.
Hnojení a vápnění
V současné praxi lze použít tyto systémy hnojení ovocných sadů: 
  1. Pevná minerální hnojiva kombinovaná s listovými hnojivy. 
  2. Fertigace – doplňování živin společně se závlahou. 
  3. Fertigace + listová hnojiva v době vegetace. 
Pevná minerální hnojiva v sadech musíme aplikovat včas na jaře, abychom využili k jejich transportu ke kořenům zimní a předjarní vláhy. Dojde-li v době kvetení k pomrznutí květů, potom těmito hnojivy podporujeme růst dřevní hmoty. Listová hnojiva na porost s nízkou násadou plodů potom neaplikujeme. V některých sadech je půdní zásoba hlavních živin dle půdních rozborů vysoká, potom je ekonomicky výhodné od hnojení pevnými hnojivy odstoupit a použít pouze listová hnojiva na základě agrochemického rozboru rostlin. 
V poslední době se používání listových hnojiv v ovocnářské praxi značně rozšířilo. K tomuto faktu přispěla i filosofie firem dodávajících listová hnojiva v tom, že nabízí v rámci poradenství bezplatný rozbor listů a doporučení hnojení příslušnými hnojivy. Je to prověřený systém, který je šetrný k životnímu prostředí a zajišťuje rychlý přísun chybějících živin. Mnozí pěstitelé mají již dostatečné časové řady výsledků listových rozborů ze svých sadů i ve vazbě na počasí. Potom tyto rozbory jsou dobrým vodítkem pro použití příslušných hnojiv. 
Z listových hnojiv známe v podstatě dvě formy: 
  • soli a cheláty - jsou dobře rozpustné, účinkují okamžitě, představují okamžitý zdroj živin;  
  • oxidy, hydroxidy a uhličitany – jsou ve vodě nerozpustné, vytvářejí suspenzi, účinek a příjem je pozvolnější. 
Listová hnojiva lze aplikovat společně s přípravky na ochranu rostlin (fungicidy, zoocidy). 
Základní zásobní vyhnojení sadu pevnými hnojivy musí být provedeno na základě rozborů a doporučených dávek pro ovocný druh a výnosovou úroveň. 
Kapková závlaha spojená s hnojením (fertigace) může rychle reagovat na potřeby ovocných dřevin. Samozřejmě, že tento systém je náročný na investice (pořízení vlastní závlahy) a jsou i dražší kapalná hnojiva, která musí splňovat náročná kritéria na čistotu, aby nedocházelo k ucpávání rozvodů.  
  1. Před výsadbou musí být půda vzorkována a chemicky analyzována. Dle metodiky (KM) se provede úprava půdní reakce (pH) a zásobení živinami před výsadbou. 
  2. Po výsadbě by měla být prováděna kontrola agrochemických vlastností půdy jednotlivých ovocných sadů. Půdní vzorky se odebírají ze stálých odběrných stanovišť (OS), jejichž výměra je do 3 ha, na pozemcích s vyrovnanými vlastnostmi až 5 ha. Každá ucelená výměra menší než 5 ha je samostatným odběrným stanovištěm. Vzorkování se provádí podle KM. 
  3. V půdních vzorcích z OS se stanovuje kationtová výměnná kapacita (KVK) a podíly (%) jejího nasycení vápníkem, hořčíkem a draslíkem, výměnná kyselost (pHKCl) a obsah přístupného fosforu (podle Mehlicha II). 
  4. K analýze vzorků půdy a listů na obsah živin je požadovaná akreditovaná laboratoř, protokoly o analýze musí být zachovány pro potřeby kontrolních orgánů po dobu minimálně 5 let a za správnost výsledků zodpovídá pěstitel.  
  5. Draslíkem se půda nehnojí, má-li KVK nasycenou tímto prvkem (kationtem) na více než 4 %. Hnůj a kompost lze užívat i nad touto hranicí (jako zdroj dusíku a fosforu a dalších živin a zejména humusu), ale jen do výše dávek uhrazujících přibližný roční odběr draslíku, tj. 90 kg K (108 kg K2O) na 1 ha. Celková roční dávka draslíku nesmí přesáhnout 1 % KVK dané půdy. Dávky draslíku stanovené podle KM představují závazné horní limity. Ovocnář se může rozhodnout podle vlastní úvahy, ale neměl by nechat klesnout zásoby draslíku pod 3 % KVK. 
  6. Fosforem se hnojí jen v sadech s obsahem fosforu v půdě zařazeným do kategorie nízký nebo velmi nízký. Dosycovací hnojení fosforem se usměrňuje jen na příkmenné pásy. Nejvhodnějším hnojivem je kompost, obohacený již při založení fosfáty. Minerální fosforečná hnojiva lze použít i k přímému hnojení. Pro zlepšení účinnosti je vhodné na pohnojené pásy aplikovat hnůj, kompost či jiný mulč. Vhodná je i injektáž do kořenové zóny dřevin. Obsah dostupného fosforu určený analýzou půdy nebo rostlin nesmí přesáhnout o více než o 10 %. 
  7. Pro dosycování půdy hořčíkem se používá jemně mletý dolomitický vápenec. Jen na půdách s obsahem uhličitanů nad 0,3 % (pro plodiny citlivé k vápnění na všech pů-dách) lze použít i síran hořečnatý nebo jiné hnojivo. Pozor na doprovodný draslík, je-li v půdě již této živiny nadbytek. V jednom roce je přípustné dosytit deficit hořčíku v síranové formě maximálně v rozsahu 2 % KVK. 
  8. Roční normativy dusíku se dělí na tři aplikační termíny: 40 % na začátku rašení, 40 % po odkvětu, 20 % po červencovém opadu. Obsah dusíku lze pro všechny výsadby stejného charakteru stanovit u jednoho OS, není povinností odebírat vzorky z každé výsadby. V sadech se závlahou se doporučuje brát v úvahu i dusík v závlahové vodě (na základě rozborů). 
  9. Listová hnojiva lze použít v povolených hektarových dávkách a počtu ošetření, při kterém obsah jednotlivých prvků nepřekročí povolené limity.
Abiotické faktory
Ochrana proti chorobám
Ochrana proti škůdcům
Regulace plevelů
Další prostředky na OR
Regulace růstu
V zemědělství je užívána řada účinných látek s morforegulačním účinkem.