Rostlinolékařský portál

Brambor, polyfágní původci chorob kulturních i planých rostlin.

První příznaky lze zjistit nejdříve měsíc po sklizni. Na slupce hlíz ve skladu se objevují nekrotické skvrny, které se postupně zvětšují. Později jsou charakteristické koncentricky zvrásněnou slupkou, a také přítomností mycelia, většinou bílé, ale také žluté a růžové barvy. Dužnina se rozkládá suchou hnilobou, obvykle je možné pozorovat vrstevnatou strukturu hniloby a malé dutinky vyplněné myceliem. Hlízy buď mumifikují, nebo je rozklad dokončen měkkou hnilobou způsobenou sekundární infekcí bakteriemi, zejména při vyšší vlhkosti ve skladu.

Původci jsou přítomni v půdě, která je trvalým zdrojem infekce. Kontaminují hlízy a k infekci dochází v místech mechanického poranění při sklizni a posklizňové úpravě, případně při dalších manipulacích s hlízami ve skladu. Fusaria nejsou schopna proniknout do hlízy neporušenou slupkou nebo korkovou vrstvou hojivého pletiva.

Původci se vyskytují ve všech půdách a napadají mechanicky poškozené hlízy, a to buď při sklizni, nebo při dalších manipulacích s hlízami. Škodlivost závisí na úrovni sklizně a posklizňové úpravy, resp. na šetrnosti zacházení s hlízami v průběhu celého technologického procesu. Výskyt je vyšší v letech s přísuškem v období sklizně, kdy dochází k vyššímu mechanickému poškození a na lehčích a kamenitých půdách.

• Omezení mechanického poškození hlíz při sklizni, posklizňové úpravě a dopravě. 
• Velmi vhodná je technologie pěstování brambor v odkameněných hrůbcích, která významně snižuje mechanické poškození hlíz, a tím i jejich infekci původci této choroby. 
• Třídění, pokud to stav hlíz dovoluje, je vhodnější provádět až před expedicí ze skladu. 
• Pokud k poškození došlo, je nutné před další manipulací s hlízami zajistit rychlé vyhojení mechanických poranění (teplota 12–18 °C, vlhkost 85–95 %). 
• Skladování by pak mělo probíhat v odpovídajících teplotních a vlhkostních režimech podle užitkového směru.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.