přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Den zemědělského zkušebnictví ukázal i perspektivy českého zemědělství

12.7.2012

Tisková zpráva – Dne 12.7. 2012 se na zkušební stanici ÚKZÚZ v Lípě u Havlíčkova Brodu konal Den zemědělského zkušebnictví.

Mezi hosty byli i prezident Agrární komory Jan Veleba, předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, náměstek SZIF Miloš Jírovský, zástupci Ministerstva zemědělství ČR a přední představitelé univerzit, děkan Agronomické fakulty Mendelu, profesor Ladislav Zeman, děkan fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, profesor Pavel Tlustoš, ředitel VÚRV Pavel Čermák. Setkání se zúčastnili i další přední zástupci výzkumných ústavů, zemědělských nevládních organizací, státních dozorových organizací, praxe a samozřejmě i odborníci z hostitelského Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Akci zahájil Zdeněk Mach, ředitel ÚKZÚZ, který se mimo jiného ve svém úvodním slově zaměřil na úkoly spojené s restrukturalizací organizací v resortu MZe. Jako příklad uvedl proces slučování ÚKZÚZ a SRS, jehož první fáze – analýza dopadů a rizik (RIA) byla již předána na ministerstvo. Celý projev ředitele ústavu (viz. přílohy - prezentace č. 1)

Dlouholetý ředitel ÚKZÚZ a nynější poradce Jaroslav Staňa ve své prezentaci (viz. přílohy - prezentace č. 2) vzpomněl také na zakladatele zemědělského zkušebnictví v našich zemích Jana Vaňhu. Posluchače i další přednášející zaujala také informace o tom, že tehdejší zkušebnictví i zemědělský výzkum bylo zaměřeno více na praxi, než dnes. Rolníci se tehdy podíleli na zadání témat pokusů, učili se na nich a do celého procesu byly zapojeny i zemské zemědělské školy.

Prezident Agrární komory ČR zmínil, že současný stav zemědělství v České republice není dobrý, a hlavně bez velké perspektivy na zlepšení, protože většina sledovaných výrobních ukazatelů klesá a to zejména v oblasti živočišné výroby. Zemědělci postrádají dlouhodobou koncepci českého zemědělství a konkrétní stimulační a prorůstová opatření pro agropotravinářský sektor a je zaznamenán trvalý nezájem politiků o zemědělství obecně. V oblasti zkušebnictví zdůraznil nezastupitelnost informací získaných právě ze státního zkoušení, ponechání jeho financování ze státních prostředků jako záruku nestranného ověřovatele deklarovaných vlastností. (viz. přílohy - prezentace č. 3)

Stejně jako pak předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, Jan Veleba dále vyjádřil ve svém vystoupení podporu zachování zkušebnictví i v procesu slučování ÚKZÚZ a SRS. Oba představitelé zemědělských nevládních organizací poukázali na nové výzvy pro zemědělský výzkum a zkušebnictví v závislosti na měnících se požadavcích trhu, akcentu na produkci bezpečných a kvalitních potravin, ochranu půdy a krajiny a racionálního využívání přírodních zdrojů. Do budoucna je důležité reagovat na změny struktury osevních postupů (ústup víceletých plodin, nárůst monokultur a energetických plodin, absence statkových hnojiv a střídání kultur, apod.), na požadavky zpracovatelů volbou vhodných plodin a odrůd s přesně definovanými vlastnostmi, na klimatické změny a extrémní vlivy počasí (přívalové deště, sucho, mrazy….).

Z historie zkušebnictví, kdy založení prvních polních pokusů v Evropě se datuje již od roku 1843 a zahrnuje pokusy v řadě evropských zemí , kdy jsou doloženy výnosy vybraných zemědělských plodin, sledovány obsahy živin i mikroprvků v závislosti na typu hnojení je zřejmé, že dlouhodobé pokusy jsou pro seriózní výzkum vlivu různých faktorů na půdní úrodnost nenahraditelné.

Také ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Miroslav Florián vyzdvihl roli zemědělství jakožto strategického odvětví, které by mělo být nejen podporováno, ale také by měl být veřejnosti neustále zdůrazňován jeho význam. Ve své prezentaci popsal strukturu výživářských zkoušek v ÚKZÚZ včetně stručného popisu a výhledu do budoucnosti a zdůraznil dlouhodobou hodnotu výživářských stacionárních zkoušek a monitoringu půd jako cenného zdroje informací, mimo jiné pro rozhodovací procesy při tvorbě národní a evropské zemědělské politiky. Apeloval na zlepšení vytěžování dat získaných ze zkušebnictví, kde nabídl širší spolupráci univerzitám například jako podklady pro diplomové a doktorské práce. (viz. přílohy - prezentace č. 5)

Nedílnou součástí zkušebnictví UKZÚZ je odrůdové zkušebnictví, to prezentoval ředitel Sekce RV Daniel Jurečka (viz. přílohy - prezentace č. 6). Registrace odrůd je základním předpokladem uznávání a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu. Zkoušky pro registraci odrůd jsou nezávislé a objektivní a jsou prováděny podle metodik ÚKZÚZ, vycházejících z mezinárodních standardů či odsouhlasených národní odrůdovou komisí. ÚKZÚZ je dále pověřen MZe organizováním samostatných zkoušek s odrůdami registrovanými v ČR (14 významných plodin), jejichž výsledky každoročně zveřejňuje jako Seznam doporučených odrůd (SDO). To potvrdil v následné diskusi i profesor Křen z Medelovy univerzity.

Šlechtění rostlin je dlouhé a nákladné, ale odrůdy mohou být snadno a rychle množeny. Šlechtitelé potřebují ochranu pro obnovu investic a licenční poplatky za využívání odrůdy tedy umožňují návratnost investice do výzkumu a šlechtění nových odrůd. Nezbytnou součástí je provádění zkoušek pro ochranu práv k odrůdám.

ÚKZÚZ průběžně aktualizuje cíle zkoušení (potravinová a environmentální bezpečnost, odolnost stresovým faktorům, GMO, ekologické zemědělství…), ale více by k tomu potřeboval i nová zadání z praxe a z ministerstva.

Důležitou součástí je v ÚKZÚZ i laboratorní zkušebnictví, které na příkladu brambor prezentoval vedoucí laboratoře NRL v Lípě Pavel Ryšavý (viz. přílohy - prezentace č. 7)

ÚKZÚZ spolupracuje s univerzitami, jeho odborníci jsou přednášejícími nebo se účastní společných výzkumných i vzdělávacích projektů. Univerzity využívají výsledků z jednotlivých zkoušení, např. dlouhodobé stacionární pokusy nebo odrůdové zkoušky (viz. přílohy - prezentace č. 8)

Nejen pro zajištění kvality vstupů do potravinového řetězce a kvalitní výstupy pro zemědělce, které zkušebnictví obnáší, ale i v následujícím procesu restrukturalizace je nezbytné zachovat státem garantovaný minimální rozsah zkušebnictví, řešit způsob kombinace financování činností z různých zdrojů. Na tom se shodli všichni účastníci tohoto úspěšného semináře, kterých bylo více než 100.

Následná řízená diskuse, prohlídky pokusů i laboratoří i neformální setkání účastníků dokladují, že tradice českého zkušebnictví nás zavazuje ho udržet v minimálně takovém rozsahu, abychom se mohli vyrovnat s novými výzvami, se kterými je již dnes naše zemědělství konfrontováno.

Poznatky ze sousedních i většiny vyspělých zemí EU ukazují, že jejich vlády považují zemědělství za význačné odvětví národního hospodářství, pro jeho produkční i mimoprodukční funkce. Je proto nutné zachovat odpovídající rozměr veřejně prospěšných a pro zemědělce dostupných služeb, včetně prakticky orientovaného zemědělského výzkumu, poradenství i zkušebnictví. K tomu je u nás nutná koncepce a efektivní spolupráce všech aktérů. Den zemědělského zkušebnictví v Lípě byl v tomto procesu prospěšným neformálním krokem.


Prezentace č. 4 -
Dlouhodobé polní pokusy a jejich nezastupitelnost při hodnocení půdní úrodnosti - prof. Ing. Pavel Tlustoš, CsC., děkan FAPPZ ČZU Praha - nebyl dán souhlas s publikováním


Zpracovali: Ivana Kršková a Jiří Urban, Kancelář ředitele - ÚKZÚZ Brno

 

 

Přílohy

Související odkazy