Seminář k výročí AZZP v ČR a Dlouhodobých výživářských pokusů v ÚKZÚZ

Tyto činnosti jsou zdrojem informací o kvalitě zemědělské půdy, o níž se v poslední době hovoří čím dál častěji. Jsou také neocenitelnou pomůckou pro zemědělce, na jejímž základě se může správně rozhodovat v otázkách výživy rostlin. Cílem semináře bylo přiblížit oba systémy, seznámit s nejdůležitějšími výsledky a hledat odpovědi, jak pokračovat do budoucnosti.

Mezi hosty byl vrchní ředitel Sekce zemědělských komodit MZe Jiří Machek, poradce prezidenta AK Jan Záhorka , profesor Pavel Tlustoš z ČZU a ředitel VÚRV Pavel Čermák. Setkání se zúčastnili přední představitelé zemědělských univerzit, zemědělského výzkumu i zástupci zemědělských nevládních organizací, zemědělské praxe a samozřejmě i odborníci z hostitelského Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Agrochemické zkoušení zemědělských a lesních půd si od svého počátku kladlo za cíl poskytovat objektivní informace o vývoji půdního prostředí bez ohledu na momentální výrobní tendence. „Časová řada výsledků základních sledovaných půdních parametrů, kterou máme i v souvislosti s hodnocením dlouhodobých výživářských pokusů k dispozici je významnou informací, která by neměla být opomenuta při formulování budoucí zemědělské a ekologické politiky této země“ uvedl ve svém proslovu ředitel ÚKZÚZ a SRS Zdeněk Mach.

Ředitel Sekce úřední kontroly (ÚKZÚZ) Miroslav Florián stručně nastínil rostoucí význam zemědělství s tím, že zajištění potravinové bezpečnosti by mělo být strategickým zájmem státu, zejména s ohledem na možná rizika spojená s přílišnou závislostí na dovozech. Dále vyjmenoval veškeré aktivity ÚKZÚZ v oblasti půdy a výživy rostlin.

Historický vývoj AZZP představila Michaela Budňáková (MZe), načež Vladimír Klement  (ÚKZÚZ) prezentoval samotný systém AZZP, včetně nejdůležitějších výsledků.

Profesor Tlustoš (ČZU) vyzdvihl význam dlouhodobých výživářských pokusů jako nenahraditelný zdroj informací o vývoji půdních vlastností při určitých způsobech hospodaření a představil nejstarší a nejcennější evropské pokusy ve Velké Británii a v Německu.

O rozsahu a významu dlouhodobých pokusů vedených VÚRV informoval jeho ředitel Pavel Čermák.

Principy vedení a výsledky dlouhodobých zkoušek vedených ÚKZÚZ prezentovala Michaela Smatanová (ÚKZÚZ).


Resumé:

Pokusy jsou svého druhu okno do budoucnosti, najdeme v nich odpovědi na otázky, co se za nějakou dobu stane, pokud nyní nějakým způsobem začneme jednat. Díky tomu dnes víme, co se stane s půdní reakcí, nebudeme-li 40 let vápnit, případně hnojit. Tento druh zkušenosti nelze jiným způsobem nahradit, neboť jak uvedl Dr. Ing. Čermák, Česká republika má tak složité a různorodé půdně klimatické podmínky, že se pro predikce budoucího vývoje prakticky nedá použít jinde dobře fungující matematické modelování.

Již delší dobu se často správně upozorňuje na to, že nelze žít dlouhodobě na dluh. V případě půdy to však již docela dlouho děláme a zdá se, že kromě pár lidí to nikoho příliš netrápí. Čerpání živin bez jejich vracení do půdy ničím jiným než luxusním žitím na dluh skutečně není.

Máme mnohdy tendenci se upínat k „modernímu“ a opouštíme to „zastaralé“. To je dobře vidět u osevních postupů. Jejich funkci přitom nelze ničím nahradit, absence jetelovin a organicky hnojených okopanin se vysoce negativně projevuje na úrodnosti půdy, vede k její degradaci a v konečném efektu k erozi, problému, který rychle nabývá na dramatičnosti. Proto musíme vyjít z generacemi prověřených metod starých hospodářů a k těm přidat to nové.

Pro budoucí existenci dostatečně produktivního českého zemědělství, disponujícího dostatkem úrodné půdy je tak potřebná koncepce a strategie nejen její ochrany před zábory, ale také před degradací a ztrátou úrodnosti. K tomu je třeba mít patřičné informace, které nabízí mimo jiné právě AZZP a dlouhodobé výživářské pokusy, uzavřel seminář ředitel Sekce úřední kontroly Miroslav Florián.

Zpracovala: 
Ivana Kršková, Kancelář ústavu - PR, tel. 543 548 206, 737 267 642