Doplňková závlaha významně ovlivňuje výnos a půdní úrodnost
Dlouhodobé vegetační zkoušky ÚKZÚZ v oblasti jižní Moravy prokázaly pozitivní vliv závlahy na výnosy brambor a jarního ječmene. Kladně přispívá také k účinnosti hnojení a udržuje vyšší hodnoty výměnné půdní reakce.
Polní stacionární zkouška ÚKZÚZ, založená v r. 1977 na zkušební stanici Lednice, je zaměřena na získávání dlouhodobých poznatků o vlivu doplňkové závlahy a stupňovaném hnojení základními živinami N, P, K na výnos plodin a na půdní úrodnost. Výsledky opakovaně prokazují pozitivní vliv doplňkové závlahy aplikované v aridní oblasti jižní Moravy.
Závlahou byl nejvíce ovlivněn výnos brambor, jarního ječmene a vojtěšky v roce zásevu. Silážní kukuřice a pšenice ozimá na závlahu reagovaly naopak nejméně. Závlaha také příznivě ovlivnila účinnost každoročního hnojení. Každoročně hnojené varianty na zavlažované ploše dosahovaly vyšších výnosů než varianty hnojené zásobně.
Použití závlahy vede k udržení příznivějšího poměru draslíku a hořčíku (K:Mg) v půdě, neboť ta je zdrojem významného množství Mg. Na ploše bez závlahy se vlivem minerálního hnojení množství K oproti Mg rychle zvyšuje, což v budoucnu může znamenat problém s příjmem Mg rostlinami, a tedy negativní dopad na růst a výnosy.
Obsah živin v závlahové vodě má rovněž vliv na jejich bilanci. Množství některých prvků dodané ve srážkové a závlahové vodě může být dostatečné pro pokrytí jejich spotřeby rostlinou. V roce 2019 po pšenici ozimé je bilance hořčíku a vápníku na ploše bez závlahy záporná, zatímco na ploše se závlahou je bilance těchto prvků vyrovnaná nebo kladná.
Závlahová voda rovněž pomáhá udržovat vyšší pH půdy, které je z hlediska dobré výživy rostlin žádoucí. Po posledním provedeném vápnění v roce 2003 hodnoty výměnné půdní reakce všech pokusných variant na obou plochách poklesly pod 6,5, výrazněji však na ploše bez závlahy a především u intenzivně minerálně hnojených variant.
Minerální hnojení při společném pravidelném hnojení hnojem je v porovnání s variantou hnojenou pouze hnojem účinnější, efektivní je však již nejnižší úroveň minerálního hnojení. Další stupňování živin již výnos příliš nezvyšuje. V roce 2019 se stupňování úrovně všech živin projevilo poklesem výnosu pšenice a lze předpokládat, že se zde negativně projevuje zasolení půdy. V takto kvalitním osevním postupu a na kvalitní půdě je tedy možné pracovat s poměrně nízkými dávkami minerálních hnojiv, aniž by to významným způsobem snižovalo výnosy.
Agrochemické rozbory půdy prokázaly vysoké až velmi vysoké obsahy živin na obou sledovaných plochách. Vlivem minerálního hnojení jejich obsah rychle narůstá. Výjimkou je obsah síry, který vykazuje nízké obsahy a podobně jako i v dalších oblastech ČR souvisí s poklesem sirných emisí, ke kterému v posledních desetiletích dochází. Hodnoty pro síru je však nutné brát spíše orientačně, vzhledem k její značné mobilitě v půdě.
Na podzim před zámrzem půdy byly v horizontu 40 - 60 cm po bramborách a vojtěšce naměřeny vysoké obsahy dusičnanové formy dusíku (N-NO3-), které jsou považovány za rizikové z hlediska možného vyplavování nitrátů do spodních vod.
Vzhledem k současnému vývoji klimatu lze očekávat, že půdní vláha v nejsušších regionech ČR bude pro udržení konkurenceschopnosti zemědělské produkce trvale nedostatečná. Výsledky dlouhodobé polní zkoušky ukazují, že především v případě jarního ječmene a raných brambor je pro dosažení uspokojivých výnosů použití doplňkové závlahy velmi vhodné.
Příloha:
Závěrečná zpráva - Sledování vlivu různých intenzit hnojení na půdní úrodnost a změny agrochemických vlastností půdy v podmínkách závlahy - 2011 - 2018
Výroční zpráva - Sledování vlivu různých intenzit hnojení na půdní úrodnost a změny agrochemických vlastností půdy v podmínkách závlahy - 2019