přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Původci virových zakrslostí obilnin a křísek polní - 2011

Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců virových zakrslostí obilnin – viru zakrslosti pšenice (WDV) a viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) - prováděného SRS v roce 2011; Rozsah a výsledky průzkumu výskytu přenašeče WDV kříska polního (Psammotettix alienus) prováděného SRS v roce 2011.

Rok vydání:2012
Tématické oblasti: Rostlinolékařská péče

Cílem průzkumu prováděného Státní rostlinolékařskou správou (SRS) bylo zjištění výskytu původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního na území ČR. Průzkum byl prováděn ve dvou ročních obdobích - na jaře roku 2011 v porostech pšenice, ječmenu, žita a ovsa na pozorovacích bodech i mimo ně a dále v období od srpna do listopadu 2011 i v jejich rezervoárech (výdrol obilnin, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a v nově založených porostech ozimých obilnin, přednostně v okolí výskytů virových chorob potvrzených v jarním období.

Výsledky:

A) virové zakrslosti obilnin

1) V porostech podezřelých z výskytu virových zakrslostí bylo odebráno již na podzim 2010 v nově založených porostech ozimů 60 vzorků a na jaře 2011 pak dalších 105 vzorků. Celkově tedy bylo v souvislosti s výskytem viróz na jaře 2011 odebráno 165 vzorků a výskyt virových zakrslostí byl laboratorně potvrzen u 37 vzorků, celkem bylo tedy napadeno 22 % hodnocených porostů. Z pozitivních vzorků bylo 27 vzorků (73 %) infikováno WDV, 5 vzorků (13,5 %) infikováno BYDV a 5 vzorků (13,5 %) infikováno směsnou infekcí WDV + BYDV.



V polních podmínkách se u porostů s výskytem virových zakrslostí hodnotil také plošný rozsah a intenzita napadení virózami (procentické vyjádření je uvedeno v tabulce) .
 

Plošný rozsah a intenzita napadení infikovaných porostů obilnin virovými zakrslostmi na jaře roku 2011

Plošný rozsah napadení virózami Intenzita napadení virózami
slabý výskyt ( méně než 5 % napadené plochy, napadeny jednotlivé rostliny) – 71 % slabá ( rostliny s barevnými změnami na listech) – 63 %
střední výskyt ( 5 – 25 % napadené plochy, ohniskové napadení) – 29 % střední ( rostliny s barevnými změnami a slabými příznaky zakrslosti – zkrácení rostlin o méně než 50% normálního vzrůstu) - 37 %
silný výskyt ( více než 25 % napadené plochy, plošné napadení) – 0 % silná ( rostliny výrazně zakrslé – zkrácení rostlin o 50 a více % normál. vzrůstu) – 0 %

2) Od září do prosince 2011 odpozorovali inspektoři SRS z rezervoárů virových zakrslostí obilnin (obilní výdrol, kukuřice, travní porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a nově založených porostů ozimých obilnin 74 porostů. Ze 34 porostů podezřelých z výskytu virových zakrslostí bylo 24 laboratorně potvrzeno jako pozitivních, v celkovém hodnocení tedy 32% napadení hodnocených porostů. Z těchto pozitivních vzorků bylo pak 18 vzorků (75 %) infikováno WDV, 2 vzorky (8 %) BYDV a 4 vzorky (17 %) byly infikovány směsnou infekcí WDV + BYDV.

Průměrné napadení porostů obilovin virovými zakrslostmi v roce 2011 dosáhlo 27 %.

B) křísek polní

1) Výskyt kříska polního ( Psammotettix alienus) byl na jaře 2011 zjišťován ve 189 porostech obilnin, přičemž v 25 % vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt byl zaznamenán v 85 % sledovaných porostů, střední výskyt v 11 % porostů a silný výskyt ve 4 % porostů.

2) Od srpna do listopadu 2011 bylo v rámci průzkumu výskytu kříska polního v rezervoárech virových zakrslostí obilnin a v novém osevu ozimých obilnin provedeno sledování ve 193 porostech, přičemž v 60 % vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt kříska byl zaznamenán ve 44 % sledovaných porostů, střední výskyt v 30 % porostů a silný výskyt v 26 % porostů.

Pozitivní výsledky průzkumů výskytu původců virových zakrslostí obilnin a kříska polního prováděných na jaře a na podzim roku 2011 jsou uvedeny i s vysvětlivkami ve čtyřech přiložených samostatných excelových tabulkách: „ „ Pozitivní výsledky průzkumu výskytu virových zakrslostí obilnin na jaře roku 2011“, “, „ „ Pozitivní výsledky průzkumu výskytu kříska polního ( Psammotettix alienus) v obilninách na jaře roku 2011“,“, „ „ Pozitivní výsledky průzkumu výskytu virových zakrslostí obilnin v jejich rezervoárech a nových osevech ozimých obilnin v roce 2011“ “ a „ „ Pozitivní výsledky průzkumu výskytu kříska polního v rezervoárech virových zakrslostí obilnin a v nových osevech ozimých obilnin v roce 2011“.

Poznámka:

Vzhledem k informacím poskytnutých odborem diagnostiky SRS o ne zcela průkazném rozlišení mezi infekcí BYDV-PAV, BYDV-MAV a CYDV-RPV (dříve BYDV-RPV) jsou původci virových zakrslostí rozlišeni pouze na WDV a BYDV.

Závěr a doporučení:

Výsledky průzkumů (včetně průběžně aktualizované tabulky výskytů původců viróz) přinášejí zemědělské praxi určitý přehled výskytů původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče WDV kříska polního v konkrétních lokalitách.

Oproti jaru 2010 byl na jaře 2011 zaznamenán nižší výskyt virovými zakrslostmi napadených porostů obilnin. Ke snížení výskytů virových zakrslostí obilnin v roce 2011 pravděpodobně přispěl především nižší výskyt zdrojů primární infekce na podzim 2010. Stejně jako na jaře 2010 převažoval v jarním období roku 2011 výskyt WDV. V obou letech na jaře převažoval slabý plošný rozsah infekce a slabá intenzita napadení virózami; zároveň došlo v roce 2011 ke zvýšení podílu slabého hodnocení plošného rozsahu napadení (ze 60 % na 71 % infikovaných porostů) a intenzity napadení (ze 44 % na 63 %), zvýšení podílu středního hodnocení intenzity napadení (z 27 % na 37 %) a naopak došlo ke snížení podílu silného hodnocení plošného rozsahu napadení (z 10 % na 0 % infikovaných porostů) a intenzity napadení (z 29 % na 0 %).

Na podzim 2011 byl ve stejném období roku 2010 laboratorně ověřen téměř podobný podíl vzorků s potvrzeným výskytem viróz, při čemž jednoznačně převažoval virus WDV. Z hlediska hodnocení plošného rozsahu infekce v podzimním období roku 2011 došlo v porovnání s podzimem 2010 jak ke zvýšení podílu slabého rozsahu (ze 62 % na 66 % infikovaných porostů) tak ke zvýšení podílů středního rozsahu (ze 33 % na 34 %), naopak silný rozsah napadení se snížil z 5 % na 0 %.

V porostech, kde byl křísek polní zjištěn, převažoval na jaře 2010 i 2011 slabý výskyt tohoto přenašeče WDV. Na podzim 2011 byl oproti stejnému období roku 2010 zaznamenán především výrazně vyšší podíl silného výskytu kříska. Přestože v roce 2011 převažoval výskyt viru WDV, svůj podíl na napadení obilnin virovými zakrslostmi měl i hlavní přenašeč viru BYDV - mšice střemchová ( Rhopalosiphum padi). Ta je spolu s ostatními druhy mšic monitorována pomocí sacích pastí typu Johnson-Taylor. Informace o výskytech a případné přímé škodlivosti mšic lze průběžně sledovat v Aphid bulletinu SRS.

Zemědělcům lze doporučit průběžné dodržování preventivních agrotechnických opatření (vhodný osevní postup, likvidace zdrojů infekce - obilní výdrol, včasná podmítka a orba, dodržování prostorové izolace nově vysévaných ozimých obilnin od předchozích napadených porostů, pěstování odolnějších odrůd, pozdní výsev ozimů), a to zejména v nejvíce ohrožených nížinných oblastech Čech a Moravy. Před výsevem ozimé pšenice a ozimého ječmene lze mořit osivo těchto plodin v současnosti jediným registrovaným mořidlem proti mšicím, a to přípravkem Cruiser 350 FS. Na základě sledování aktuálního stavu výskytu přenašečů je možné ošetřovat obilniny registrovanými insekticidy v době začínající podzimní intenzivní migrace přenašečů do porostu a v případě potřeby (dle intenzity náletu u již napadených porostů) provést další insekticidní ošetření. Na podzim je doporučována aplikace insekticidu při výskytu 5 a více jedinců na 100 smyků. Registrované insekticidy lze nalézt v  Registru přípravků na ochranu rostlin.

Rozšíření virových zakrslostí obilnin na jaře je do značné míry ovlivněno průběhem zimy (teplota, vydatnost sněhové pokrývky). Mrazivé počasí s poklesem teplot pod -8 °C, zejména ve spojení s nízkou vrstvou sněhové pokrývky nebo ještě lépe s absencí sněhu, zvyšuje pravděpodobnost redukce populací přenašečů virových zakrslostí. Pokud je zima bohatá na sníh, který navíc vydrží i v nížinách dlouhou dobu, efekt nízkých teplot se může výrazně snížit. Z výsledků průzkumu lze usoudit, že dlouhotrvající vydatná sněhová pokrývka chrání před mrazem mnohem více kříska polního než mšici střemchovou, což je dáno i růzností zimních hostitelských rostlin. Velmi malý počet infikovaných obilních výdrolů a porostů ozimých obilnin na podzim 2011, ve spojení se slabším podzimním výskytem přenašečů a mrazivými zimními periodami, dává předpoklad nižšího výskytu virových zakrslostí na jaře 2012.

U jařin lze ke snížení rizika infekce doporučit co nejčasnější výsev, aby nálety přenašečů do porostů probíhaly až po nejcitlivější růstové fázi jařin (2 – 4 listy). Vzhledem k možným ztrátám na výnosu, které se pohybují podle intenzity výskytu při podzimní infekci až do výše 70 – 80 %, je vhodné silně napadené porosty včas zaorat a nahradit jinou plodinou (sníží se tak i zdroj infekce pro další období). V jarním období je třeba dále sledovat výskyt přenašečů v porostech a v případě potřeby napadené porosty ošetřit registrovaným insekticidem. V závislosti na plošném rozsahu a intenzitě výskytu virových zakrslostí však mohou i infikované porosty dosáhnout dobrých výnosů. Na webových stránkách SRS budou i v letošním roce průběžně zveřejňovány aktuální laboratorně ověřené výskyty WDV a BYDV.

Přílohy