přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Původci růžovění klasů pšenice 2015

25.2.2016

Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) u pšenice ozimé prováděného ÚKZÚZ a VÚRV, v.v.i. v roce 2015

Cílem průzkumu byl monitoring výskytu růžovění klasů pšenice v klasech pšenice ozimé na pozorovacích bodech (PB) včetně stanovení obsahu deoxynivalenolu (DON).

Výsledky:

Celkem bylo náhodně odebráno 127 vzorků zrna či klasů. Z tohoto množství byl v 60 vzorcích detekován obsah přítomného DON, tj. 47 % pozitivních vzorků na přítomnost sledovaného toxinu.

Z původců růžovění klasů pšenice byly nejčastěji detekovány druhy Fusarium poae a F. graminearum, případně společné infekce. Z dalších druhů s nižším zastoupením lze jmenovat F. avenaceum či F. culmorum a okrajově též druh F. langsethiae. V porovnáním s roky předchozími (od roku 2011) lze sledovat posun v druhovém zastoupení původců růžovění klasů pšenice, kdy se ve vyšším procentu objevovaly druhy F. culmorum a F. graminearum.

Oproti předchozím letům se upustilo od vizuálního hodnocení zrna. Z dlouholetých výsledků vyplynulo, že intenzita symptomů napadaní je v těsné korelaci s obsahem DON.  Výsledky prezentované v přehledu tedy představují výstupy analytického hodnocení.  

Vzorků se zvýšeným obsahem DON (>0,500 mg/kg zrna) bylo zjištěno celkem 3, tj. 5 % všech odebraných vzorků. Nejvyšší obsah DON dosáhl hodnoty 1,22 mg/kg zrna. Hygienický limit množství DON pro zrno (1,250 mg/kg) nebyl překročen. Průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho výskytem byl 0,09 mg/kg zrna.

Nejčastější předplodinou pro pšenici byla řepka ozimá (58 %). Nejméně vhodná předplodina kukuřice byla pěstována ve 14 případech (11 %), z toho provedena orba v 8 případech, v 5 případech minimalizace a v jednom případě se se nepodařilo získat data. Z těchto porostů byly namořeny či v průběhu vegetace ošetřeny 4 porosty fungicidem registrovaným proti růžovění klasů pšenice (zbylé porosty byly ošetřeny fungicidy, ale registrovanými proti jiným houbovým chorobám). Obecně se obsah DON u těchto porostů (ošetřených i neošetřených) pohyboval pod hygienickým limitem. Nejvyšší hodnoty dosáhl vzorek odebraný z pozemku s předplodinou řepka ozimá a porostem ošetřeným 2x přípravky proti růžovění klasů pšenice.

Obecně lze říci, že množství DON ve vzorcích odebraných v roce 2015 byl výrazně nižší díky extrémnímu průběhu počasí během léta. Obsah deoxynivalenonu v napadených klasech a zrnech se pohyboval ve většině případů hluboce pod hladinou hygienického limitu.

Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity přípravky a mořidla  Areta Plus, Celest Extra, Fezan plus, Horizon 250 EC, Lynx, Magnello, Menara, Osiris, Ornament 250 EW, Prosaro 250 EC, Solei, Teb-azol, TebuMax 250 EW, Tebusha, Topsin M 500 SC, Vibrance Gold, Vitavax 2000, Zantara a biologický přípravek na bázi mykoparazitické houby P. oligandrum. Z 26 vzorků odebraných v porostech ošetřených některým z těchto přípravků byl přesto zjištěn přítomnost DON.

Podrobné výsledky týkající se náhodně odebraných vzorků z pozorovacích bodů ozimé pšenice jsou uvedeny v  XLSX tabulka DON 2015 Otevírá se do nového okna. (22 KB) .

Závěr:

Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na PB pšenice ozimé. Dále poukazují na výskyt této choroby v porostech, které byly fungicidně ošetřeny přípravky registrovanými proti jejím původcům, mimo jiné i v porovnání s porosty fungicidně neošetřenými. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření porostu registrovanými fungicidy proti růžovění klasů pšenice (klasovým fuzariózám) ještě neznamená nulový výskyt příznaků choroby, resp. nulový obsah DON.

V porovnání s rokem 2014 bylo v roce 2015 na PB pšenice ozimé zaznamenán stejný počet vzorků s obsahem obsahem DON, ovšem co do množství detekovaného deoxynivalenonu se jednalo o velmi nízké hodnoty, hluboce pod hranicí 0,500 mg/kg zrna. Nejvyšší zjištěný obsah DON byl těsně pod hranicí hygienického limitu a hluboce pod úrovní maxima zaznamenaného v roce 2014 (47,96 mg/kg zrna). Překročení hygienického limitu množství DON pro zrno bylo o 100 % nižší než v roce předchozím.

Lze předpovědět, zda dojde k napadení porostu?

Obecně lze konstatovat, že vývoj patogena nepodporuje suché jaro (duben, květen) a slunečné, velmi teplé počasí s nižším úhrnem srážek nebo krátkými přívalovými dešti v době kvetení a bezprostředně po něm. Na základě studií se dá specifikovat, jaké povětrnostní podmínky jsou pro rozvoj choroby nejpříznivější. V případě srážek se udává, že rozhodujícím obdobím je 10, popř. 20 dní před kvetením a dále i období těsně po infekci. V případě, že úhrn srážek v tomto období činil 33 % celkového průměru, dojde k vysoké akumulaci DON. Naopak vysoce podlimitní koncentrace mykotoxinem DON byla zaznamenána při srážkách nižších než 10 mm v období 10 dnů před kvetením. Teploty v období 10 a 20 dnů před kvetením nebyly pro obsah DON rozhodující. Hromadění mykotoxinu bezprostředně po infekci podporují spíše nižší teploty (v průměru kolem 16 °C). Jako výrazně omezující produkci DON se ukázaly až průměrné teploty nad 22 °C. Z praktického hlediska lze těchto poznatků využít při rozhodování o použití fungicidní ochrany.

Doporučení pro praxi:

Ochrana proti růžovění klasů zahrnuje celý komplex opatření, ke kterým lze řadit především volbu předplodiny (například kukuřice, obilnina a obilní směska představují zvýšené riziko rozvoje fuzariotoxinů). Kromě charakteru vývoje počasí v daném roce v období kvetení pšenice sem patří i faktor způsobu obdělávání půdy (minimalizace – vyšší výskyt), výběr odrůdy (existuje značný rozdíl v citlivosti na původce choroby u jednotlivých odrůd pšenice) a termínu sklizně a způsobu uskladnění obilovin.

Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice proto spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování vhodného osevního postupu, nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm rezistence. Dále je to zaorávka strniště a slámy, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním.

Z výsledků tohoto průzkumu však vyplývá, že minimalizace nebo nevhodná předplodina nemusí být vždy příčinou zvýšeného výskytu choroby, příp. deoxynivalenolu.

Důležitá je ochrana rostlin pomocí vhodných fungicidů obsahujících látky účinné proti původcům růžovění klasů pšenice ze skupiny triazolů (např. tebukonazol, prothiokonazol, epoxykozanol) či kombinací ze skupinami strobilurinů (fluoxastrobin) nebo skupin SDHI (bixafen). Z biologických přípravků lze použít mykoparazitickou houbu Pythium oligandrum. Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogena a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně. Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébel a listovým chorobám, které potažmo omezuje napadení klasu. Rozhodující je pak kvalitní a správně načasované ošetření s přihlédnutím na ochranné lhůty. Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci - ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. V Registru přípravků nebo na Rostlinolékařském portálu jsou uvedeny povolené fungicidy proti této chorobě na pšenici. 

Přílohy