přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Původci růžovění klasů pšenice - 2013

23.4.2014

Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) u pšenice ozimé prováděného ÚKZÚZ a VÚRV, v.v.i. v roce 2013

Cílem průzkumu byl monitoring výskytu růžovění klasů pšenice v klasech pšenice ozimé na pozorovacích bodech (PB), včetně stanovení stupně napadení klasů a obsahu deoxynivalenolu (DON).

Výsledky:

Celkem bylo náhodně odebráno 122 vzorků klasů. Z tohoto množství bylo 61 vzorků napadeno růžověním klasů pšenice (hodnoceno symptomaticky), tj. 50 %.

Průměrný stupeň napadení klasů u pozitivních vzorků byl 2,3 (stupeň 1 - velmi slabé napadení, stupeň 10 - velmi silné napadení). Vyšší stupně napadení klasů (stupeň ≥ 5) byly zjištěny na pozemcích s bezorebným zpracováním půdy po předplodinách kukuřice, ječmen jarní a řepka ozimá (2).

Nejčastější předplodinou pro pšenici byla řepka ozimá. Nejméně vhodná předplodina kukuřice byla pěstována v 17 případech, z toho provedena orba v 7 a ve zbylých 10 případech minimalizace. Z těchto porostů bylo ošetřeno pouze 5 porostů fungicidem registrovaným proti růžovění klasů pšenice (ze zbylých 9 porostů bylo ošetřeno fungicidy, ale registrovanými proti jiným houbovým chorobám). Symptomaticky bylo zjištěno napadení v 11 porostech (převažovaly velmi slabé a slabé výskyty ve stupních napadení 1, 2, 3, a 5) po předplodině kukuřici.

Vzorků se zvýšeným obsahem DON (>0,500 mg/kg zrna) bylo zjištěno celkem 20, tj. 16,4 % všech odebraných vzorků. Nejvyšší obsah DON dosáhl hodnoty 16,97 mg/kg zrna. Hygienický limit množství DON pro zrno (1,250 mg/kg) byl překročen v 14 případech. Průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho výskytem byl 0,93 mg/kg zrna.

Obecně lze říci, že v roce 2013 se napadení pšenice ozimé původcem růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) vyskytovalo na nízké úrovni, obsah DON v napadených klasech se pohyboval ve většině případů pod hladinou hygienického limitu.

Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity Areta Plus, Fandago 200 EC, Horizon 250 EW, Lamardor FS 400, Magnello, Prosaro 250 EC, Osiris, Tebumax 250 EW, Topsin M 500 SC, Zantara. Ze 44 vzorků odebraných v porostech ošetřených některým z těchto přípravků přesto byly ve 32 případech zjištěny buď příznaky výskytu růžovění klasů pšenice, nebo alespoň přítomnost DON. Kromě sedmi vzorků, které překročily hygienický limit množství DON pro zrno, se jednalo většinou o velmi slabé až slabé příznaky a obsahy DON.

Podrobné výsledky týkající se náhodně odebraných vzorků z pozorovacích bodů ozimé pšenice jsou uvedeny v příloze - samostatná tabulka "Přehled výskytu růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) v klasech pšenice ozimé náhodně odebraných na pozorovacích bodech v roce 2013".

Závěr:

Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na PB pšenice ozimé. Dále poukazují na výskyt této choroby v porostech, které byly fungicidně ošetřeny přípravky registrovanými proti jejím původcům, mimo jiné i v porovnání s porosty fungicidně neošetřenými. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření porostu registrovanými fungicidy proti růžovění klasů pšenice (klasovým fuzariózám) ještě neznamená nulový výskyt příznaků choroby, resp. nulový obsah DON.

V porovnání s rokem 2012 bylo v roce 2013 na PB pšenice ozimé zaznamenáno přibližně stejný počet vzorků napadených růžověním klasů pšenice a o 5 % méně vzorků se zvýšeným obsahem DON. Průměrný stupeň napadení pozitivních vzorků klasů (2,3) byl v porovnání s rokem 2012 téměř stejný (2,2). Nejvyšší zjištěný obsah DON byl však vysoce nad úrovní maxima zaznamenaného v roce 2012. Překročení hygienického limitu množství DON pro zrno bylo o 7,6 % vyšší než v roce předchozím. Celkově lze konstatovat, že napadení porostů chorobou, počet zvýšených obsahů DON a průměrný obsah DON na pozorovacích bodech pšenice ozimé byly v roce 2013 přibližné stejné či nepatrně vyšší než v roce 2012.

Lze předpovědět, zda dojde k napadení porostu?

Obecně lze konstatovat, že vývoj patogena nepodporuje suché jaro (duben, květen) a slunečné, velmi teplé počasí s nižším úhrnem srážek nebo krátkými přívalovými dešti v době kvetení a bezprostředně po něm. Na základě studií se dá specifikovat, jaké povětrnostní podmínky jsou pro rozvoj choroby nejpříznivější. V případě srážek se udává, že rozhodujícím obdobím je 10, popř. 20 dní před kvetením a dále i období těsně po infekci. V případě, že úhrn srážek v tomto období činil 33 % celkového průměru, došlo k vysoké akumulaci DON. Naopak vysoce podlimitní koncentrace mykotoxinem DON byla zaznamenána při srážkách nižších než 10 mm v období 10 dnů před kvetením. Teploty v období 10 a 20 dnů před kvetením nebyly pro obsah DON rozhodující. Hromadění mykotoxinu bezprostředně po infekci podporují spíše nižší teploty (v průměru kolem 16 °C). Jako výrazně omezující produkci DON se ukázaly až průměrné teploty nad 22 °C. Z praktického hlediska lze těchto poznatků využít při rozhodování o použití fungicidní ochrany.

Doporučení pro praxi:

Ochrana proti růžovění klasů zahrnuje celý komplex opatření, ke kterým lze řadit především volbu předplodiny (například kukuřice, obilnina a obilní směska představují zvýšené riziko rozvoje fuzariotoxinů). Kromě charakteru vývoje počasí v daném roce v období kvetení pšenice sem patří i faktor způsobu obdělávání půdy (minimalizace – vyšší výskyt), výběr odrůdy (existuje značný rozdíl v citlivosti na původce choroby u jednotlivých odrůd pšenice) a termínu sklizně a způsobu uskladnění obilovin.

Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice proto spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování vhodného osevního postupu, nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm rezistence. Dále je to zaorávka strniště a slámy, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním.

Z výsledků tohoto průzkumu však vyplývá, že minimalizace nebo nevhodná předplodina nemusí být vždy příčinou zvýšeného výskytu choroby, příp. deoxynivalenolu.

Důležitá je ochrana rostlin pomocí vhodných fungicidů obsahujících látky účinné proti původcům růžovění klasů pšenice (např. tebukonazol, prothiokonazol, epoxykozanol, fluoxastrobin) z biologických přípravků se jedná o mykoparazitickou houbu Pythium oligandrum. Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogena a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně. Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébel a listovým chorobám, které potažmo omezuje napadení klasu. Rozhodující je pak kvalitní ošetření klasu. Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci - ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. V Seznamu registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin jsou uvedeny povolené fungicidy proti této chorobě na pšenici.

Přílohy