přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Původci růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) v roce 2010

Rozsah a výsledky průzkumu výskytu původců růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) u pšenice ozimé prováděného SRS a VÚRV, v.v.i. v roce 2010.

Cílem průzkumu byl monitoring výskytu růžovění klasů pšenice v klasech pšenice ozimé na pozorovacích bodech (PB), včetně stanovení stupně napadení klasů a obsahu deoxynivalenolu (DON).

Výsledky:

Celkem bylo náhodně odebráno 163 vzorků klasů. Z tohoto množství bylo 86 vzorků napadeno růžověním klasů pšenice (hodnoceno symptomaticky), tj. 53 %.

Průměrný stupeň napadení klasů pozitivních vzorků byl 1,8 (stupeň 1 - velmi slabé napadení, stupeň 10 - velmi silné napadení). Vyšší stupně napadení klasů (stupeň ≥ 5) byly zjištěny na pozemcích s orebným zpracováním půdy po předplodině řepce (2 případy).

Po nejméně vhodné předplodině kukuřici byla provedena orba ve 3 případech a minimalizace v 6 případech. Z těchto celkem 9 porostů byly pouze 2 porosty ošetřeny fungicidem registrovaným proti růžovění klasů pšenice (zbylých 7 porostů bylo sice ošetřeno fungicidy, ale registrovanými proti jiným houbovým chorobám). Symptomaticky bylo zjištěno napadení v 5 porostech po předplodině kukuřici (slabé napadení ve stupních 1-3).

Vzorků se zvýšeným obsahem DON (>0,500 mg/kg zrna) bylo zjištěno celkem 17, tj. 10 % všech odebraných vzorků. Nejvyšší obsah DON činil 13,280 mg/kg zrna. Hygienický limit množství DON pro zrno (1,250 mg/kg) byl překročen v 11 případech. Průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho výskytem (celkem 111 vzorků) byl 0,389 mg/kg zrna.

Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity Horizon 250 EW, Lynx, Prosaro 250 EC, Swing Top a TebuMax 25 EW. Z 27 vzorků odebraných v porostech ošetřených některým z těchto přípravků byly přesto v 17 případech zjištěny buď příznaky výskytu růžovění klasů pšenice, nebo alespoň přítomnost DON. Kromě tří vzorků, které překročily hygienický limit množství DON pro zrno, se jednalo většinou o velmi slabé, příp. slabé, příznaky a obsahy DON.

Podrobné výsledky týkající se náhodně odebraných vzorků z pozorovacích bodů ozimé pšenice jsou uvedeny v příloze - samostatná tabulka "Přehled výskytu růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) v klasech pšenice ozimé náhodně odebraných na pozorovacích bodech v roce 2010".

Závěr:

Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na PB pšenice ozimé. Dále poukazují na výskyt této choroby v porostech, které byly fungicidně ošetřeny přípravky registrovanými proti jejím původcům, mimo jiné i v porovnání s porosty fungicidně neošetřenými. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření porostu registrovanými fungicidy proti růžovění klasů pšenice (klasovým fuzariózám) ještě neznamená nulový výskyt příznaků choroby, resp. nulový obsah DON.

V porovnání s rokem 2009 bylo v roce 2010 na PB pšenice ozimé zaznamenáno o 14 % méně vzorků napadených růžověním klasů pšenice a o 11 % méně vzorků se zvýšeným obsahem DON. Průměrný stupeň napadení pozitivních vzorků klasů byl prakticky stejný jako v roce 2009 a průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho výskytem byl oproti roku 2009 o 46 % nižší. Nejvyšší zjištěný obsah DON byl pod úrovní maxima zaznamenaného v roce 2009. Překročení hygienického limitu množství DON pro zrno bylo o 42 % nižší než v roce předchozím. Celkově lze konstatovat, že napadení porostů chorobou, počet zvýšených obsahů DON a průměrný obsah DON na pozorovacích bodech pšenice ozimé byly v roce 2010 nižší než v roce 2009.

Doporučení pro praxi:

Výskyt růžovění klasů pšenice je ovlivněn mnoha faktory. Jsou to především předplodiny (například kukuřice, obilnina a obilní směska představují zvýšené riziko rozvoje fuzariotoxinů) a charakter vývoje počasí v daném roce, zejména v období kvetení pšenice. Dále záleží na způsobu obdělávání půdy (minimalizace – vyšší výskyt), na odrůdě (existuje značný rozdíl v citlivosti na původce choroby u jednotlivých odrůd pšenice), na termínu sklizně a na způsobu uskladnění obilovin.

Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice proto spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování vhodného osevního postupu, nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm rezistence. Dále je to zaorávka strniště a slámy, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním.

Z výsledků tohoto průzkumu však vyplývá, že minimalizace nebo nevhodná předplodina nemusí být vždy příčinou zvýšeného výskytu choroby, příp. deoxynivalenolu.

Důležitá je ochrana rostlin pomocí vhodných fungicidů obsahujících látky účinné proti původcům růžovění klasů pšenice (např. tebuconazole, prothioconazole). Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogena a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně. Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébel a listovým chorobám, které potažmo omezuje napadení klasu. Rozhodující je pak kvalitní ošetření klasu. Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci - ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. Registrované fungicidy lze nalézt, mimo jiné, na webové adrese SRS (www.srs.cz) v odkazu Registr přípravků na ochranu rostlin.

Přílohy