přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Průzkum výskytu bázlivce kukuřičného v kukuřici v roce 2015

1.11.2016

Rozsah a výsledky průzkumu výskytu bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera) v kukuřici prováděného ÚKZÚZ v roce 2015

Cílem průzkumu prováděného Ústředním kontrolním zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) je monitoring výskytu bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera) v kukuřici na pozorovacích bodech (PB).

Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera) je jedním z významných hmyzích škůdců zavlečených v posledních padesáti letech do Evropy. Do České republiky pronikl tento škůdce v roce 2002 při přirozeném rozšiřování areálu výskytu z prvotního ohniska v Srbsku, kam byl koncem osmdesátých let dvacátého století zavlečen ze Severní Ameriky. Bázlivec kukuřičný byl do roku 2013 škodlivým organismem regulovaným legislativou Evropské unie (EU). Od roku února 2014 přestal být na základě rozhodnutí EK regulovaným škůdcem na území EU. Monitoring tohoto škůdce však probíhá dál v rámci monitoringu neregulovaných škůdců prováděných inspektory územních pracovišť rostlinolékařské inspekce. 

Metoda monitoringu

Dospělci bázlivce kukuřičného jsou sledování v období od 20. června do konce října. Pozorování se provádí přednostně na pozemcích, na nichž následuje kukuřice po kukuřici (viz PNG mapa PB Otevírá se do nového okna. (276 KB) ). Kontroluje se množství samců bázlivce kukuřičného ve 2 feromonových lapácích (Csalomon PAL) na zvoleném pozemku. Lapáky se umísťují v okrajovém pásu (do cca 10 m). Feromonové lapáky se nejpozději 1 x za měsíc mění. Hodnotí se počet ulovených samců z obou lapáku. Program, do kterého se zadávají údaje z monitoringu, pak vypočte průměrný počet ulovených jedinců na jeden lapák a den a průměrný počet ulovených jedinců na jeden lapák za období od posledního pozorování. Dále vypočte kumulativní součet ulovených jedinců od vyvěšení lapáků z průměrných hodnot ulovených jedinců na jeden lapák a zobrazí letovou křivku.

Popis poškození 

Hlavní hostitelskou rostlinou pro larvy i dospělce je kukuřice (Zea mays L.), larvy se však mohou příležitostně vyvinout i na kořenech jiných trav a dospělí brouci se mohou živit i na rostlinách z čeledí Poaceae, Asteraceae, Fabaceae a Cucurbitaceae. K hlavnímu šíření dochází především v místech, kde se opakovaně na týchž pozemcích pěstuje kukuřice po kukuřici (škodlivost je 3krát vyšší na pozemcích s monokulturou kukuřice). Škodí larvy i dospělci. Dospělci se živí hlavně bliznami a pylem. Blizny jsou při vyrůstání z klasu postupně okousávány, dokonce mohou být úplně sežrány až po špičku klasu. V omezené míře se živí zrny v mléčné zralosti nebo skeletují listy. Larvy nejdříve ožírají jemné kořenové vlášení, později se pouští i do větších kořenů. Starší larvy poškozují kořeny až po bazální uzel. Při 50%tním poškození kořenového systému rostliny poléhají. Po výraznějších dešťových srážkách kořeny částečně regenerují, díky čemuž se rostliny vzpřímí a ohnuté stonky připomínají „husí krky”. V ČR je převažujícím příznakem poškození spíše hluchost klasu díky dospělcům bázlivce, než-li poškození larvami.

Výsledky

V roce 2015 probíhal monitoring od června do října na 85 pozorovacích bodech (PB) umístěných v porostech kukuřice. Přednostně se jednalo o pozemky s opakovaným pěstováním kukuřice po kukuřici. Použity byly maďarské feromonové lapáky. První výskyty dospělců bázlivce byl sledován na okrese Břeclav a Uherské Hradiště (Moravská Nová Ves a Nedakonice, 1. 7.). Ve stejném období i na Vysočině (Velký Beranov). Od 7. 7. i v okresech Olomouc, Kroměříž, Hodonín, Blansko. Nejvyšší počet odchycených dospělců byl zaznamenán na jižní Moravě a naopak nejnižší počet byl pozorován v severních Čechách. Poslední odpočet byl proveden 2. 11. 2015. 

Intenzita výskytu bázlivce

Z výsledků vyplývá, že nejčastější předplodinou byla pšenice ozimá (52 %).  Na plochách s jinou předplodinou než kukuřice se intenzita výskytu bázlivce z 60 % pohybovala na slabé či nulové úrovni, zbylých 40 % pozorování zahrnovalo střední a silné výskyty (většinou Jižní Morava a Vysočina). Byla-li pěstována kukuřice v monokultuře, představovalo slabé či nulové výskyty 22 % pozorování. Silné a střední výskyty naopak převažovaly. Silná intenzita se potvrdila na 65 % PB s kukuřicí jako předplodinou. Jednalo se jak o lokality s tradičním výskytem; Jižní Čechy, Jižní Morava, Severní Morava, Vysočina a Východní Čechy.

Stupně výskytu jsou hodnoceny podle následujících parametrů:

Třída výskytu

Počet imag v průměru na lapák a den

bez výskytu

0

slabý výskyt

méně než 1

střední výskyt

1,1 – 3

silný výskyt

více než 3,1

 

Moření 

Dalším ze sledovaných parametrů byl efekt insekticidního moření. 19 % osiva vysévané kukuřice bylo namořeno. Pozitivní efekt moření byl zaznamenán na 43 % ploch kukuřice (výskyt bázlivce se pohyboval na nulové nebo slabé úrovni). U 10 porostů z 16 se moření zcela minulo efektem. Tyto porosty se nacházely v Jihočeském kraji, Jihomoravském kraji a Vysočině a předplodinou byla jak kukuřice, tak pšenice.

Celkem bylo na území ČR odchyceno 27736 dospělců. Nejvyšší počty odchytů byly zaznamenány tradičně na Moravě (Jižní i Severní), Vysočině, v Jižních a Východních Čechách. Podrobnější informace lze nalézt v tabulce  XLSX Přehled výskytu bázlivce kukuřičného ve feromonových lapácích v roce 2015 Otevírá se do nového okna. (36 KB)

Z výsledků průzkumu jednoznačně vyplývá, že se bázlivec kontinuálně šíří do všech oblastí ČR. Stejně jako v roce 2014 však zůstává oblast Západních a Jihozápadních Čech bázlivcem významněji nedotčena (viz  PNG Mapa intenzity výskytu bázlivce kukuřičného v roce 2015 Otevírá se do nového okna. (233 KB)


Doporučení k ochranným opatřením

Přednost v ochraně proti bázlivci by měly mít udržitelné systémy ochrany zahrnující agrotechnické postupy v kombinaci s metodami chemickými. Nejúčinnějším opatřením k potlačení populační hustoty bázlivce na úroveň, která z hlediska zajištění hospodářsky udržitelné produkce kukuřice nepůsobí hospodářsky významné ztráty je střídáním plodin a vypuštění monokulturního pěstování kukuřice na stejných pozemcích. Kukuřici lze nahradit nutričně i objemově GPS žitem, které lze využít jak pro potřeby krmení, tak jako vhodný substrát do bioplynové stanice. Vhodnou předplodinou před kukuřicí jsou široko zapojené plodiny, jako jsou obiloviny (např. ozimá pšenice, jarní ječmen), do kterých samičky bázlivce kukuřičného nekladou vajíčka. Další doporučení zahrnuje posun doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev (později zaseté porosty se vyhnou silnému napadení larvami, jelikož velký počet larev již dříve zahyne kvůli nedostatku potravy; v souvislosti s termínem setí se však musí brát ohled na výběr hybridu kukuřice z hlediska délky vegetační doby). Mezi preventivní opatření tradičně zahrnujeme i odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu a vzdálenost mezi poli kukuřice omezující napadaní migrujícími dospělci. Hlubším zpracováním půdy lze do jisté míry populace taktéž omezit, naopak mělké minimalizační technologie podporují četnost bázlivce. Mezi podpůrná opatřením patří přihnojení dusíkatými hnojivy, které značně snižuje poléhání poškozených rostlin.

Z chemických postupů pak ochranu představuje moření a foliální aplikace insekticidů. Ochrana proti larvám spočívá v aplikaci insekticidních mořidel nebo půdních insekticidů při setí nebo v době líhnutí larev. Účinnost insekticidních mořidel bývá dostatečná, nicméně je nutno počítat s rozvleklým líhnutím larev a při pokračování v monokulturním pěstování kukuřice je nutno počítat se zvýšenou škodlivostí bázlivce bez ohledu na chemickou ochranu. Momentálně je povoleno mořidlo s kontaktním účinkem s názvem Sonido (ú.l. thiakloprid) nebo Force 1,5 G (ú.l. tefluthrin) granulát určený k aplikaci do řádku při setí kukuřice. Účinnost mořidel však do jisté míry závisí na průběhu počasí (chladnější průběh počasí v době počátečního růstu kukuřice snižuje účinnost mořidel, navíc se může projevit negativní vliv účinné látky mořidla a způsobit retardaci růstu rostlin).

Ochrana proti broukům se provádí zejména u kukuřice pěstované na zrno, na osivo nebo při pěstování kukuřice cukrové. Pokud chceme zabránit ztrátám výnosu v daném roce při pěstování kukuřice na zrno nebo na osivo, zjišťujeme počet dospělců na jeden klas či ve feromonovém lapáku v období před květem a v průběhu kvetení porostu. Ošetřujeme při dosažení kritické početnosti brouků. Což představuje 6-10 brouků na lapák a den nebo 1-2 dospělci na rostlinu. Zpravidla se provádí 1-2 postřiky v monokulturách kukuřice. Přípravky povolené pro foliální aplikaci naleznete v Registru přípravků či na Rostlinolékařském portálu. Momentálně se používají ú.l. s kontaktním účinkem ze skupin pyretroidů (lambda-cyhalotrin, tefultrin, deltametrin) nebo neonikotinoidy (thiakloprid) či kombinace diamidů a indoxakarbu.  

Ošetření proti dospělcům se provádí postřikovači s vysokou světlostí. Doporučený termín prvního ošetření proti dospělcům bázlivce na pozemcích s opakovaným pěstováním kukuřice nastává v období dvou až tří týdnů po zjištění prvních jedinců ve feromonových lapácích. Případné druhé ošetření je potřebné provést při přetrvávajícím vysokém výskytu dospělců bázlivce ve feromonových lapácích, překračujícím práh škodlivosti. Přípravky doporučované proti dospělcům nejsou šetrné k přirozeným nepřátelům škůdců.

Proti bázlivci je možno použít i biologický preparát na bázi entomopatogenních hlístovek. V Evropě se používají přípravky obsahující juvenilní stádia hlístovek druhu Heterorhabditis bacteriophora. Účinnost hlístovek je však v polních podmínkách nižší a navíc je potřeba přizpůsobit i aplikační zařízení.

Shrnutí

Z výsledků monitoringu výskytu bázlivce kukuřičného inspektory ÚKZÚZ vyplývá, že se bázlivec kontinuálně šíří do všech oblastí ČR. Prozatím zůstává nedotčena oblast Západních a Jihozápadních. V porovnání s rokem 2014 se první dospělci objevili o 14 dní později. Nově se silné výskyty nevyhnuly lokalitám v Severních Čechách. Výsledky taktéž ukazují, že gradace dospělců se liší nejen nadmořskou výškou, ale i tím, zda je bázlivec v dané oblasti již trvale usídlen. Teplé Polabí s nízkou kolonizací se výrazně liší od Jižní Moravy, kde se projevuje efekt historicky pěstovaných monokultur kukuřice - výjimkou není pětiletý cyklus.  Pozitivní efekt na výskyt škůdce v oblastech Vysočiny, Jižních Čech a Plzeňska má i intenzivní výstavba bioplynových stanic (BPS). Akumulace živočišné produkce spolu s BPS silně ovlivňuje pěstební systémy podniků, které jsou nuceny zařazovat kukuřici na polovině ploch orné půdy. Pouhým přerušením monokulturního pěstování lze zpravidla tlak škůdce snížit. Nutné je dodržovat odstup od ploch s pěstovanou kukuřicí, bázlivec je migrujícím škůdcem a je schopen překonat i několik desítek kilometrů k nejbližšímu poli s hostitelskou plodinou. Pouhé přerušení monokultury a odstup nejbližšího pole vzdálenosti kolem 10 km však dokáže tlak bázlivce dostat na regulovatelnou úroveň. V případě chemických metod ochrany se ukazuje moření jako čím dál tím méně spolehlivým opatřením. V roce 2015 se silné výskyty potvrdily i v porostech založených z mořeného osiva (62 %), proto se doporučuje kombinovat moření ještě s foliální aplikací insekticidů. Nižší účinnost mořidel lze spojit s chladnějším průběhem počasí v době intenzivního růstu kukuřice. Při aplikaci POR by měl pěstitel přísně dbát na volbu insekticidů s co nejmenším vlivem na životní prostředí a uplatňovat prvky IOR.

V oblastech s vysokým zastoupením kukuřice v OP a minimalizačním zpracování půdy jsou intenzivní chemická opatření jediná funkční, pěstitel by měl však zvážit ekonomiku takto pěstovaných plodin a zamyslet se nad změnou OP (viz doporučení k ochranným opatřením).  Monitoring výskytu bázlivce kukuřičného bude probíhat i v roce 2016. 

Přílohy