přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Rizika spojená s výskytem invazních škodlivých organismů projednávána v Brně

31.5.2017

Tisková zpráva – Důsledkem globalizace obchodu a změn klimatu se Evropou šíří invazní a z jiných světadílů zavlečení škůdci a původci chorob rostlin, a jejich dopad na zemědělské plodiny, lesní kultury i na společenstva planě rostoucích rostlin může být také pro české podmínky velmi fatální. Konkrétními příklady šíření zavlečených škůdců a původců chorob v Evropě a jejich dopady, ale především možnostmi jak tomuto šíření zabránit nebo jej zpomalit se zabývala konference v Brně.

„ÚKZÚZ plní v ČR úlohu Národní organizace ochrany rostlin v kontextu mezinárodních úmluv o zdraví rostlin a v rámci  rostlinolékařské legislativy EU. Má  tak odpovědnost za fungování opatření stanovených jak na úrovni EU, tak na naší národní úrovni, proti zavlékání a šíření fytokaranténních škůdců a původců chorob rostlin. Dobrá účinnost těchto fytokaranténních opatření je mimo jiné podmíněna i jejich dostatečnou osvětou a pochopením ze strany laické i odborné veřejnosti. To je také cílem této naší dnešní konference,“   uvedl při zahájení konference ředitel ÚKZÚZ Daniel Jurečka.

„Poznání rizik šíření a následnou realizaci adekvátních fytosanitárních opatření chápeme jako klíčový nástroj prevence před zavlečením nebezpečných invazních a často exotických škůdců a původců chorob rostlin na naše území, protože proti těmto nepůvodním organismům v  ČR ani v EU většinou neexistují účinné metody přímé ochrany,“ zmínil ve své zdravici Jiří Šír, náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce zemědělských komodit, zahraničních vztahů a ekologického zemědělství.

Ředitel Sekce rostlinolékařské péče ÚKZÚZ Michal Hnízdil informoval o zavedených mezinárodních pravidlech, která harmonizovaným způsobem upravují fytokaranténní požadavky za účelem regulace původců chorob, škůdců a plevelů při pohybu rostlinného materiálu v mezinárodním obchodě i na vnitřním trhu v EU. „Za tímto účelem existuje Mezinárodní úmluva o zdraví rostlin, která zavazuje 183 smluvních stran, aby rozsah svých fytokaranténních požadavků podřídily míře rizika, které pro ně dotčené škodlivé organismy představují, “ zdůraznil Hnízdil.

V rámci konference byly zmíněny preventivní možnosti snižování rizik zavlékání a šíření nepůvodních škodlivých organismů rostlin i aktuální rostlinolékařská rizika pro Českou republiku.

K preventivním karanténním opatřením patří především dovozní rostlinolékařská kontrola, která se vztahuje na kontrolu zásilek rostlin a rostlinných produktů. „V loňském roce provedl ÚKZÚZ celkem 2015 dovozních kontrol. Mezi nejvíce zastoupené dovážející státy patří Laos, Kambodža, Vietnam a Izrael. Největší podíl na dovážených komoditách má ovoce, zelenina, následuje rozmnožovací materiál rostlin, řezané květiny a osiva,“ uvedl Vladislav Rašovský, ředitel Odboru dovozu a vývozu.

Nezbytnou součástí prevence před zavlékáním a šířením rizikových organismů jsou také průzkumy výskytu karanténních (regulovaných) a dosud neregulovaných invazních druhů pro území ČR.  Průzkumy jsou koordinovány a financovány EU. ÚKZÚZ je provádí vlastním terénním šetřením a laboratorní diagnostikou odebraných vzorků. Včasné zjištění zavlečených organismů je základním předpokladem jejich rychlé a úspěšné eradikace; v opačném případě náklady na opatření enormně narůstají.

Zvláštní příspěvek byl věnován bakterii Xylella fastidiosa, která je v současné době nejsledovanějším regulovaným škodlivým organismem v Evropské unii.  Účastníci konference byli informování o aktuálním rozšíření této bakterie, opatření a procesech, které ÚKZÚZ nastavil s cílem zamezit její zavlékání na území ČR.  Přestože dosavadní výsledky přítomnost bakterie na českém území nepotvrdily, nadále probíhá průzkum cíleně zaměřený na dovozy ze třetích zemí a na dodávky k bakterii citlivých hostitelských rostlin z oblastí jejího současného rozšíření v Evropě.

Jiřina Bustová, specialistka Oddělení rostlinolékařské kontroly a dozoru, uvedla, že nepůvodní druhy dřevokazných brouků kozlíčků působí po svém zavlečení rozsáhlé škody ve veřejné zeleni, v lesích, i na pozemcích soukromých vlastníků. Opatření spojená s jejich výskytem se tak mohou dotýkat i běžných občanů ČR, např. zahrádkářů. K neméně významným rostlinolékařským rizikům patří i dřepčíci rodu Epitrix napadající brambory. Na druhé straně byly do EU zavlečeny některé nepůvodní druhy škůdců, u nichž již není úřední regulace proveditelná s ohledem na jejich značné rozšíření. K nim patří např. octomilka japonská Drosophila suzukii, u níž je nutné provádět ochranná opatření k udržování její populace pod prahem hospodářské škodlivosti a vyvíjet strategie integrované ochrany.

V neposlední řadě byli účastníci konference seznámeni s historií šíření háďátka borovicového v Evropské Unii, tedy v Portugalsku a Španělsku. Toto háďátko dokáže za příznivých podmínek zahubit zdravý strom náchylného druhu borovice během jednoho až dvou měsíců. Souhrnné ekonomické škody při rozšíření háďátka borovicového do dalších jižních států Evropy jsou pro období 2008-2030 odhadovány na 22 miliard EUR. Důsledkem přísné karantény uplatňované v Portugalsku a Španělsku a na základě výsledků monitoringu ÚKZÚZ tohoto háďátka lze celé území ČR považovat za prosté jeho výskytu.

Libor Jankovský z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity informoval o rizicích, která představují nepůvodní invazní choroby dřevin. V posledních sto letech existuje řada případů zavlečení původců chorob dřevin do Evropy s významnými dopady do lesnictví, zelené infrastruktury a souvisejících ekonomických odvětví, včetně významných socioekonomických dopadů. „Na zavlékání se podílejí změněné environmentální podmínky, obchod s rostlinami a dřevem, ale také turistika a překvapivě i výměna sbírek v rámci vědeckého výzkumu a sympozií,“ uvedl Jankovský.

Moderovaná diskuze účastníků a přednášejících v závěru konference potvrdila, že fytokaranténní opatření jsou důležitou součástí prevence v ochraně rostlin před škodlivými organismy. Jejich úspěšnost závisí nejen na dostatku odborných informací o biologii a rozšíření dotčených patogenů, ale zejména na dobré komunikaci mezi akademickou sférou, provozní praxí, státní rostlinolékařskou službou a veřejností. K tomuto cíli rovněž přispěla i konference v Brně.

 

Ivana Kršková, PR

 

Fotogalerie

Přílohy

  • Tisk stránky
  • Poslat e-mailem