přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Monitoring kvality kalů z ČOV a půd a rostlin po aplikaci kalů

Na základě zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském jsou kaly monitorovány jako jeden z významných vstupů nežádoucích látek do půdy, přičemž je vyhodnocována kvalita kalů vstupujících na půdu, kvalita půdy po aplikaci kalů a kvalita rostlinné produkce.

Monitoring kalů ČOV

Čistírenské kaly jsou výstupem z procesu čištění odpadních vod v čističkách odpadních vod (ČOV). Kaly jsou různorodou suspenzí anorganických a organických látek, tedy zdrojem jak organické hmoty, základních živin a stopových prvků, tak i rizikových prvků, nebezpečných organických sloučenin a mikroorganismů. Kaly a jejich použitím se zabývá zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška MŽP č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, kde kromě definic a povinností jsou i mezní hodnoty koncentrací pro rizikové prvky obsažené v kalech nebo v půdě, na které se bude kal aplikovat.
Podle údajů Českého statistického úřadu je zhruba jedna třetina z celkové produkce kalů v ČOV přímo aplikována na zemědělskou půdu, popř. použita k rekultivačním účelům, třetina se kompostuje a zbytek je likvidován skládkováním, spalováním nebo jinými způsoby. Limitujícími faktory přímé aplikace kalů na zemědělskou půdu mohou být zvýšené koncentrace rizikových prvků (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn) v kalech a nedodržení mikrobiologických kritérií stanovených vyhláškou č. 437/2016 Sb.

Každoročně je provzorkováno přibližně 80 ČOV, přičemž monitoring se zaměřuje na ty ČOV, u nichž je předpoklad, že určitá část produkce kalů je směrována v konečné fázi na zemědělskou půdu.

V laboratořích ÚKZÚZ jsou ve vzorcích kalů stanovovány rizikové prvky (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, Zn) a u vybraných vzorků také organické polutanty (PCB, PAH, AOX).
Vyhodnocení analýz odebraných vzorků kalů je součástí výročních zpráv „Kontrola a monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích“ (Hnojiva a půda > Bezpečnost půdy > Monitoring půd)

Monitoring půd po aplikaci kalů z ČOV

Odběry vzorků zemědělských půd po aplikaci kalu se provádí na těch pozemcích, na něž byl kal aplikován v posledních pěti letech. Do roku 2009 byly prováděny fyzické odběrů půdních vzorků na základě platné metodiky AZZP (Pracovní postupy pro agrochemické zkoušení zemědělských půd v České republice). Odebírala se pouze ornice. Od roku 2010 jsou pro sledování kvality půdy na pozemcích po aplikaci kalů vybírány vzorky odebrané v rámci AZZP.

Monitoring rostlin po aplikaci kalů z ČOV

Do roku 2009 probíhaly odběry rostlin na těch pozemcích, ze kterých byly současně odebírány vzorky půd. Od roku 2010 byly odebírány vzorky rostlin z ploch po aplikaci kalů, na kterých byly zjištěny nadlimitní obsahy prvků podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. Po jejím zrušení v roce 2016 a přijetí vyhlášky č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy, jsou vzorky rostlin odebírány z pozemků po aplikaci kalů, na nichž bylo zjištěno překročení preventivní hodnoty.

Vzorky jsou odebírány před sklizní nebo při sklizni z plochy totožné s plochou odběru jednoho půdního vzorku. Odebírán je pouze hlavní produkt. Upřednostňován je odběr hlavních zemědělských komodit: obilovin, brambor, víceletých pícnin, kukuřice (na zeleno, siláž, zrno), dále olejnin (řepka, slunečnice, mák, hořčice), hrachu atp.