přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Metodické přístupy

21.5.2018

Metodické přístupy bazálního monitoringu zemědělských půd

Síť monitorovacích ploch Bazálního monitoringu zemědělských půd (BMP) vznikla v roce 1992, kdy také proběhly první odběry půdních vzorků v základní síti 190 pozorovacích ploch. V roce 1995 byly odběry zopakovány za použití optimalizované metody vzorkování. V roce 1997, byl založen subsystém kontaminovaných ploch. Na lokalitách charakteristických anorganickým znečištěním jak antropogenního tak geogenního původu vzniklo 27 pozorovacích ploch. Mapka ukazuje současné rozmístění lokalit BMP.

Obr.: Lokalizace pozorovacích ploch Bazálního monitoringu půd

(zobrazit mapu v původní velikosti)

Legenda

Hlavní zásady výběru pozorovacích ploch v základním systému monitoringu:

  1. dodržení vzájemného poměru mezi půdními typy tak, aby odpovídal plošnému výskytu půdních typů v České republice,
  2. zastoupení kultur podle výskytu v České republice,
  3. rovnoměrné rozložení pozorovacích míst na ploše okresu (regionu),
  4. vystižení rozdílných výrobních podmínek regionu.

Nejvýznamnější podmínkou pro založení plochy v subsystému kontaminovaných ploch byly nadlimitní (ve smyslu tehdy platné vyhlášky č. 13/1994 Sb.) obsahy rizikových prvků.

Pozorovací plochy jsou definovány jako obdélníky o délce stran 25 x 40m; o celkové rozloze 1000m2. Každá plocha je charakterizovaná zeměpisnými souřadnicemi, morfologií terénu, klimatickými a půdními poměry. V těsné blízkosti každé plochy byla vykopána a popsána pedologická sonda.

V rámci celého souboru pozorovacích ploch monitoringu existují tři odběrová schémata:

  • Jednorázové odběry jsou prováděny při výkopu pedologické sondy. Odebírají se neporušené půdní vzorky, tzv. fyzikální válečky ke stanovení vybraných fyzikálních vlastností půd, a porušené půdní vzorky, ke stanovení chemických a fyzikálně-chemických vlastností půd. Tato stanovení jsou provedena na všech pozorovacích plochách sítě monitoringu.
     
  • Základní odběry jsou prováděny v šestileté periodě. Zjišťovány jsou především (agro)chemické vlastnosti půd. Odběry v základní periodě probíhají na všech pozorovacích plochách monitoringu.
     
  • Každoroční odběry jsou zaměřeny na sledování stavu a vývoje znečištění půd organickými polutanty, a na možnou kontaminaci potravinového řetězce prostřednictvím zemědělských plodin (odběry rostlin). Tyto odběry probíhají na vybraném souboru pozorovacích ploch.
     
Jednorázové odběry a identifikace pozorovací plochy Základní vzorkování v šestileté periodě Každoroční odběry
Fyzikální parametry - momentní vlhkost, objem. hmotnost red., pórovitost, max. kapilární vodní kapacita, vzdušná kapacita Aktivní a výměnné pH Minerální dusík - Nmin
Zrnitost Přístupné živiny - P, K, Mg, Ca (Mehlich III) Mikrobiální a biochemické parametry
Cox, Ntot Cox, Ntot Organické polutanty - HCH, HCB, látky skupiny DDT, PCB,  PAH
Sorpční kapacita půdy - potenciální, aktuální Sorpční kapacita půdy - aktuální Obsah rizikových prvků v zemědělských plodinách
Prvková analýza (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V, Zn) - lučavka královská; Hgtot Prvková analýza (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V, Zn) - lučavka královská, 2M HNO3; Hgtot Evidence dávek hnojení a přípravků na ochranu rostlin

Popis půdní sondy

Přístupné mikroelementy - B, Cu, Fe, Mo, Mn, Zn,  
Záznam identifikačních údajů o pozorovací ploše    


Odběry vzorků při základních odběrech jsou prováděny po úhlopříčkách (viz odběrové schéma); odebírají se vždy čtyři směsné vzorky z ornice a podorničí; při každoročních odběrech se vzorkování provádí metodou "po lomené čáře".

Vzorky orné půdy se odebírají z ornice (dle mocnosti horizontu, maximálně do 25 cm) a podorničí (35 - 60 cm), v sadech a vinicích taktéž ze dvou horizontů (0 - 30 cm, 30 - 60 cm), na chmelnicích z ornice (10 - 40 cm) a podorničí (40 - 70 cm); u trvalých travních porostů ze tří horizontů (0 - 10 cm, 10 - 25 cm, 25 - 40 cm; vždy po odstranění svrchní drnové vrstvy).