Často kladené otázky - ISPM 15, dřevěné obaly

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pro vás připravil tuto rubriku k problematice dřevěných obalů, jejich ošetřování a označování, k vývozním a dovozním požadavkům dřevěného obalového materiálu a dalších souvisejících činností.

Dotazy zasílejte na e-mailovou adresu ISPM15@ukzuz.cz

Vaše dotazy včetně odpovědí umístíme do této rubriky, kde budou dostupné pro všechny zájemce o informace.

---

 

1. Jak je to se skladováním ošetřených palet (vlhkost, kontakt s neošetřenými paletami atd.)?

Na skladování ošetřených palet nejsou ze strany ISPM 15 kladeny žádné nároky. Zastáváme názor, že při skladování by měla být dodržena základní pravidla pro nakládání se dřevem. V každém případě ošetřené obaly skladujte odděleně od dřeva neošetřeného. Vlhkostní poměry při skladování by se měly řídit požadavky odběratelů obalů a podle toho by se mělo skladování upravit.

2. Při exportu zboží do Ruské federace je třeba použít ošetřené palety dle standardu ISPM 15 (HT)?

V současné době nemá RF publikovány konkrétní požadavky na ošetřování dřevěných obalů. Doporučujeme však, aby dřevěné obaly, pokud je to možné, byly vyrobeny z odkorněného dřeva, ošetřeny, označeny a zásilka obsahující dřevěné obaly vybavena rostlinolékařským osvědčením.

Pozn. Rostlinolékařská osvědčení vydávají specialisté pro dovoz a vývoz Odboru dovozu a vývozu ÚKZÚZ dle jejich místní příslušnosti.

3. Prosím o informaci, kde je možno získat zákon nebo vyhlášku upravující ošetřování dřevěných obalů.

Znění zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění a vyhlášky č. 6/2020 Sb., o ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu dřeva nebo jiných předmětů naleznete na internetové stránce ÚKZÚZ. Problematika dřevěných obalů, jejich ošetřování a označování vychází ze standardu FAO ISPM 15 Regulace dřevěného obalového materiálu v mezinárodním obchodu - 2018.

4. Rádi bychom získali seznam zemí, které vyžadují ošetřené dřevěné obaly v registrovaných podnicích dle mezinárodního standardu FAO ISPM 15.

Seznam zemí, které požadavky na ošetření, označení, případně na další procedury uplatňují je uveden na internetové stránce ÚKZÚZ pod názvem Průvodce implementací ISPM 15 a dovozními požadavky některých zemí.

5. Obracím se na vás s prosbou o poskytnutí informací, jež se týkají certifikace a vydávání osvědčení na jednorázové shipovací palety a na euro palety. Potřebuji zjistit, jaké certifikáty, osvědčení a prohlášení o shodě jsou na tyto palety vydávány, kdo je poskytuje, za jakých podmínek a co tyto dokumenty obsahují.

Na jednorázové shipovací palety, euro palety a další druhy dřevěných obalů vyrobené z nezpracovaného dřeva, které obsahuje zásilka zboží do třetích zemí, vydávají rostlinolékařské osvědčení výhradně místně příslušní pracovníci Odboru dovozu a vývozu ÚKZÚZ. Pokud se jedná o jiné druhy osvědčení nebo deklarací, tyto mohou být vydávány např. subjektem, který obaly vyrobil, popř. i ošetřil (deklarace o ošetření a deklarace o balení). Zmíněné typy deklarací vyžaduje např. Austrálie a Indonésie. Vydávání všech dokladů je podmíněno skutečností, že dřevěné obaly byly ošetřeny a označeny dle požadavků ISPM 15.

6. Opravdu jen Čína vyžaduje vystavení fytocertifikátu?

Od 1.1.2006 k zásilkám zboží na dřevěných obalech do Číny nemusí být vystaveno rostlinolékařské osvědčení. Vystavení fytocertifikátu je však někdy vyžadováno. V případě některých dalších zemí je alternativním nebo přechodným řešením.

Podle úředně publikovaných fytosanitárních požadavků, které má ÚKZÚZ k dispozici, jsou v současné době Thajsko a Indie jedinými zeměmi, které vyžadují vystavení fytocertifikátu (rostlinolékařského osvědčení) pro dřevěné obaly, které jsou zároveň ošetřeny a označeny dle požadavků ISPM 15. Tato situace se může změnit. Pro aktuální stav kontaktujte Odbor dovozu a vývozu ÚKZÚZ.
 

7. Jaké jsou „jiné“ způsoby ošetření, které požaduje např. Austrálie nebo Nový Zéland?

Jinými způsoby ošetření, které uvádí ve svých požadavcích např. Austrálie nebo Nový Zéland, jsou ošetření, specifikovaná v manuálech a postupech, uveřejněných tamními fytoslužbami. Např. Austrálie – ošetření metodou KD – umělé vysušení při teplotě min. 74 stupňů C po dobu od 2 do 18 hodin (doba závisí na tloušťce ošetřovaného materiálu).

8. Co je myšleno termínem "nezpracovaný dřevěný materiál"?

„Nezpracovaný dřevěný materiál“ je dřevo, které nebylo nijak ošetřeno (v podstatě surové dřevo – řezivo, připravené k dalšímu zpracování).

Pozn. "Zpracovaný dřevěný materiál" představuje výrobky složené ze dřeva vyrobeného s použitím lepidla, vysoké teploty a tlaku nebo jakékoliv kombinace uvedených způsobů /ISPM č. 15/ (např. překližka, OSB desky, dřevovláknité desky, atd.).

9. Jaký druh certifikátu by se měl použít pro Čínu a jaké kroky by měly být podniknuty pro jeho rychlé získání?

V případě Číny je v současné době oficiálně požadována pouze deklarace o použití "nové překližky", je-li tato pro dřevěné obaly využita. Deklaraci žádejte u výrobce překližky. Pokud jde o vystavení rostlinolékařského osvědčení čtěte odpověď č. 6 výše. Pro jeho „rychlé získání“ je třeba naše pracovníky kontaktovat alespoň dva pracovní dny předem, přičemž jim musí být umožněno provést potřebná šetření. Vystavení rostlinolékařského osvědčení podléhá správnímu poplatku.

10. Jaké podmínky je nutno splnit, včetně finančních nákladů, pro obdržení certifikátu na sušárnu?

Základní podmínkou je vlastnictví technického zařízení (sušárny) k ošetřování dřeva. Podrobné informace jsou dostupné na www.ukzuz.cz/dovoz a vývoz/informace k sušárnám/. Požadujeme zaslání vyplněné žádosti o registraci a zpracovaný technologický postup (oba formuláře dostupné na internetu UKZUZ).

Zařízení musí být schopno dosažení požadovaného režimu (teplota min. 56 stupňů C po dobu min. 30 minut, měřeno v jádru dřeva). Po provedení kontrolních měření je v případě splnění požadavků vydáno oprávnění s uvedeným evidenčním číslem, které umisťuje do  značky k označování ošetřených dřevěných obalů.

V současné době tato procedura podléhá poplatku dle vyhlášky č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti ÚKZÚZ, ve znění pozdějších předpisů

11. Od kdy platí povinnost ošetřování palet? Na jaké území (ČR, EU, třetí země) se tato povinnost vztahuje?

Povinnosti ošetřování palet (dřevěných obalových materiálů) jsou závislé na požadavcích jednotlivých zemí, které tyto uplatňují na dovážené zásilky s dřevěnými obaly (např. Čína od 1.10.2002, USA striktně od 16.9.2005). Pro dovoz do zemí EU (z nečlenských zemí) se tento požadavek uplatňuje od 1.3.2005.

Tato povinnost se vztahuje na vývoz zboží z ČR (EU) do třetích zemí. V rámci EU a při vzájemné obchodní výměně se Švýcarskem tyto povinnosti být splněny nemusí.

V souvislosti s šířením háďátka borovicového z Portugalska do jiných členských států přijala Evropská komise rozhodnutí, kterým upravuje pohyb dřevěných obalů vyvážených z Portugalska do ostatních zemí EU (dále viz. www.ukzuz.cz)

12. Po jakou dobu od ošetření je zaručeno, že dřevěný obal neobsahuje živé škůdce?

100% záruka, kdy dřevo neobsahuje škůdce je pouze po dobu, kdy je toto dřevo v sušárně. Po jeho vyjmutí záruka klesá. Nicméně, pokud se ošetřené dřevo skladuje odděleně od ostatního neošetřeného materiálu a používá se dřevo odkorněné, pravděpodobnost napadení škůdci je nižší než v případě, kdy dřevo obsahuje kůru nebo je skladováno bez ohledu na okolí.

13. Co musí splňovat palety při dovozu do ČR?

Od 1.3.2005 musí být dřevěný obalový materiál (a tedy i palety) při dovozu do ČR ze třetích zemí s výjimkou Švýcarska ošetřený a označený podle mezinárodního standardu ISPM 15 Nařízení EU 2016/2031 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin. Rostlinolékařské osvědčení není vyžadováno.

14. Musí být palety ošetřeny a označeny v rámci EU?

Ne, v rámci EU není ošetření a označení dřevěného obalového materiálu požadováno. Výjimkou je přeprava zboží na dřevěných obalech z Portugalska.

15. Jaké předpisy EU upravují fytosanitární požadavky na dovoz dřevěných obalů?

Nařízení EU 2016/2031 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin. Problematika dřevěných obalů podle požadavku mezinárodního standardu FAO ISPM č. 15 je upravena rovněž v uvedeném Nařízení.

16. Jak se postupuje v případě, že dřevěný obalový materiál dovážený do České republiky nesplňuje předepsané požadavky?

O konkrétním postupu rozhodne fytoslužba členského státu EU, přes jehož hranice zásilka vstupuje na území EU, která provádí vstupní rostlinolékařskou kontrolu. Alternativními opatřeními jsou např. nepovolení vstupu zásilky na území EU, přebalení zásilky do vyhovujících obalů a likvidace nebo ošetření původních obalů apod.

17. Jak probíhá v ČR rostlinolékařská kontrola dováženého dřevěného obalového materiálu?

Rostlinolékařskou kontrolu dováženého dřevěného obalového materiálu lze rozdělit takto:

1) dovozní rostlinolékařská kontrola ve vstupním místě

Pokud je dřevěný obalový materiál součástí zásilky, která podléhá dovozní rostlinolékařské kontrole, pak je zkontrolován společně s touto zásilkou. Je-li součástí zásilky, která takové kontrole nepodléhá, může být zkontrolován pracovníkem Odboru dovozu a vývozu ÚKZÚZ při namátkové kontrole v celním skladu nebo na vyzvání celních orgánů.

2) dovozní rostlinolékařská kontrola v místě určení

Dřevěný obalový materiál, který je součástí zásilky, která podléhá dovozní rostlinolékařské kontrole, a která je k této kontrole poukázána ze vstupního místa EU do místa určení, je zkontrolován stejně, jako ve vstupním místě.

3) rostlinolékařská kontrola u zásilky, která nepodléhá dovozní rostlinolékařské kontrole a byla poukázána ze vstupního místa do místa určení

Zásilky, které obsahují dřevěný obalový materiál a nepodléhají dovozní rostlinolékařské kontrole nelze k této kontrole poukázat ze vstupního místa EU do místa určení v ČR. Celní orgán však může, v případě, že není jasné, zda byla ve vstupním místě provedena kontrola dřevěného obalového materiálu nebo v případě, že vyvstalo podezření na možnou přítomnost škůdců, vyzvat během celního projednávání zásilky ke kontrole dřevěného obalového materiálu místně příslušné pracoviště Odboru dovozu a vývozu ÚKZÚZ.

Ve všech případech se u dřevěného obalového materiálu nejprve kontroluje tloušťka stěny (je-li menší než 6 mm, kontrola se neprovádí), zda není zpracován pomocí lepidla, tepla a tlaku, nebo jejich kombinací (pokud ano, kontrola by rovněž nebyla provedena), pak označení a případné známky přítomnosti škůdců.

18. Prosím o informaci, jak je to s vratnými obaly, které kolují? Musí se tepelně ošetřit při každém vývozu, musí je ošetřit zákazník, když nám je vrací zpět (např. z Izraele)? Záleží na době oběhu? Pokud by měly být pokaždé tepelně ošetřeny, nestačilo by místo opětovného tepelného ošetření použít ošetření nástřikem a jakou chemickou látkou?

Současný stav v požadavcích na tepelné ošetřování dřevěných obalů je následující:
Pokud jsou dřevěné obaly (i vratné) tepelně ošetřeny a označeny v souladu s požadavky ISPM 15, je možné je používat i pro vrácení zpět (jak uvádíte), aniž by musely být znovu ošetřeny. Pouze v případě, že vratný obal je třeba opravit, popř. vyměnit jeho některou poškozenou část, pak je to třeba provádět následovně:

1. Pokud jsou poškozené díly nahrazeny dřevem, které bylo před tím ošetřeno: takový obal nemusí být celý znovu ošetřen, ale vyměněné části musí být označeny. (na takovém obalu pak je možné nalézt několik i různých značek).
2. Pokud jsou poškozené díly nahrazeny neošetřeným dřevem: takový obal musí být celý ošetřen, původní značka odstraněna a obal označen novou značkou subjektu, který poslední ošetření provedl.

19. Existuje v České republice instituce – takzvaný "balicí závod"?

Česká legislativa v současné době již umožňuje, aby označování dřevěných obalů ošetřených v souladu s ISPM 15 prováděla osoba, která není provozovatelem sušárny. Nejedná se o tzv. "balící závod"; tato skupina subjektů je legislativou označena jako "oprávnění provozovatelé", viz § 68 odst. 1, písm. b) zákona 326/2004 Sb.  Registrace těchto subjektů v souvislosti s dodržováním požadavků na ošetřování a označování dřevěných obalů dle ISPM 15 a dle zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění a vyhlášky č. 6/2020 Sb., je prováděna na základě podání žádosti o vydání oprávnění. Podmínkou je splnění požadavků stanovených uvedenými předpisy.

20. Prosím o informaci, zda je nutno postupovat dle ISPM15 v případě obalu z překližky popřípadě překližky a rohových hranolů z listnatého dřeva. Tloušťka překližky 10-20mm. Jedná se dodávku do USA.

V případě obalů z překližky není nutno postupovat dle ISPM 15. Nicméně, jakmile se v obalu z překližky objeví surové dřevo musí toto být ošetřeno a označeno.
V praxi to znamená, že hranoly by měly být tepelně ošetřeny. Co se značení týká, v tomto případě lze značku umísťovat na překližkové stěny obalu. Může se objevit dovozní požadavek na označení každého hranolu samostatně!

21. Chtěl bych se zeptat jakým způsobem je předepsáno značení dřevěných obalů podle ISPM 15?

Podle ISPM 15 je pro značení dřevěných obalů uvedeno následující:

• značka musí odpovídat vzoru v ISPM 15 obsahovat logo IPPC, ISO kód státu, evidenční/registrační číslo a symboly ošetření – HT
• označení musí být čitelné
• označení musí být stálé, (tzn. neodstranitelné – nesmí být např. na štítku z papíru či jiného materiálu provedené nejlépe vypálením, naražením či nastříkáním vhodnou barvou přes šablonu)
• značka nesmí být na obalech napsána ručně
• být umístěno na nejméně dvou protilehlých (vertikálních) stranách obalu
• nemělo by být provedeno červenou nebo oranžovou barvou

Žádná další nařízení či omezení nejsou uvedena (viz standard FAO ISPM 15).

22. Jak je to s vývozem dřevěných palet do Jižní Afriky? Musí být označen a ošetřen dle ISPM15?

Ano, dřevěné obaly (palety) musí být při vývozu do Jihoafrické republiky ošetřeny a označeny dle ISPM 15. Informace o požadavcích některých zemí najdete na naší internetové stránce ÚKZÚZ viz dotaz č. 4

23. Vzhledem k tomu, že v souladu se standardem ISPM15 je v ČR jediný uznaný způsob ošetření dřevěných obalů a to tepelně, chtěl bych se zeptat, zda sousední státy mohou kromě tohoto způsobu použít chemický prostředek – metylbromid, viz. příloha č. 1 uvedeného standardu, případně jiný způsob, uznaný ve státech mimo EU?

V ČR je jediným využívaným způsobem ošetřování dřevěných obalů metoda HT - tepelné ošetření. Chemická metoda - fumigace metylbromidem u nás není povolena (ani v jiných státech EU) z ohledem na Montrealský protokol a limity používání látek znečišťující ozonovou vrstvu. Další schválené metody podle ISPM 15 v současnosti jsou: mikrovlnné ošetření (symbol ve značce DH) a fumigace látkou sulfurylfluorid (symbol ve značce SF).

24. Chtěl bych se zeptat, jestli má certifikace sušárny trvalou platnost nebo se musí po nějaké době opakovat?

Certifikace sušárny není v současné době časově omezena. Registrované subjekty jsou pod dozorem ÚKZÚZ a v případě zjištění neplnění povinností jim může být oprávnění odebráno.

25. Jakou velikost musí mít značka k označování ošetřených dřevěných obalů?

Velikost značky není určena. Jediným požadavkem je, aby značka na dřevěném obalu byla čitelná, stálá a nepřenosná. Velikostní provedení závisí na druhu a velikosti značených dřevěných obalů nebo materiálů. Registrovaný subjekt může používat značku více velikostí.

26. Obracíme se na Vás s dotazem, je-li přípustné zasílat do zahraničí dřevěné obaly ze surového dřeva, které je napadeno plísní, přestože ošetření tohoto dřeva provedla certifikovaná firma podle směrnice pro regulaci dřevěného obalového materiálu v mezinárodním obchode, 2002,FAO, Řím? Je přítomnost plísně způsobena "technologickou nekázní" (nebo dokonce použitím již plesnivého materiálu) při procesu ošetřování dřeva, nebo je postup předepsaný směrnicí nedokonalý a ošetřené dřevo není chráněno proti následnému napadení plísní?

Dřevěné obaly ze surového dřeva napadené plísní se mohou stát předmětem sporu v zemi dovozu, i když standard ISPM 15 problematiku plísní (houbových chorob) neřeší a i když jsou obaly ošetřeny certifikovanou firmou včetně označení. Přítomnost plísní na ošetřených dřevěných obalech ze surového dřeva není způsobena "technologickou nekázní" jak uvádíte. Ošetřené obaly na kterých se objevují plísně byly vyrobeny ze surového dřeva, které nemá upravenu vlhkost (nebylo vysušeno). Prakticky řečeno, k výskytu plísní na dřevěných obalech dochází tehdy, když je obal vyroben ze syrového (mokrého) dřeva, vložen do sušárny a podroben pouze tepelnému ošetření (56 stupňů/30 minut) bez předchozího nebo současného vysušení. Takové obaly mohou být po vyjmutí ze sušárny během několika dnů pokryty plísní. Zabránit takovým případům znamená zvýšit požadavky na dodávky dřevěných obalů (nejen tepelné ošetření, ale i vysušení (dřevo by mělo mít cca 20% vlhkosti). Pozn. Dřevařské normy sice povolují jisté množství plísní na dřevě, ale požadavky na dřevěné obaly vycházejí z fytosanitárních předpisů, které bohužel hovoří jinak. Více na internetu ÚKZÚZ: Informace o výskytu nežádoucích plísní na dřevěných obalech.

27. Ve všech podkladech jsou uváděny požadavky na dřevěné obaly při dovozu nebo vývozu z EU. Dovoluji si Vás proto požádat o sdělení, jaký je minimální požadavek na obalový materiál při pohybu zboží v rámci EU. Zda vůbec nemusí být obalový materiál ošetřen a označen nebo ošetřen nějakým určitým způsobem a označen dle ISPM 15 s ošetřením např. pouze DB.

Požadavky na pohyb dřevěných obalů a dřevěných obalových materiálů v rámci vnitřního trhu EU nejsou stanoveny. Tzn., že dřevěné obaly používané při této činnosti nemusí být ani ošetřeny, ani označeny IPPC značkou.

V souvislosti s šířením háďátka borovicového z Portugalska do jiných členských států přijala Evropská komise rozhodnutí, kterým upravuje pohyb dřevěných obalů vyvážených z Portugalska do ostatních zemí EU (dále viz. www.ukzuz.cz)

28. Dozvěděli jsme se o zavedení normy ISPM 15 - nutnosti označení dřevěných obalů při exportu zboží mimo EU. Jak máme postupovat, abychom měli bedny označeny dle této normy? Doposud jsme toto nevyřizovali. Na který místní orgán se máme obrátit?

Tepelné ošetřování dřevěných obalů v naší republice provádějí firmy, které jsou registrovány ÚKZÚZ. Pokud někdo potřebuje tepelně ošetřené obaly pro vývoz zboží do třetích zemí, musí se obrátit na některou s těchto firem. Jejich seznam a další informace naleznete na internetu ÚKZÚZ.

29. Připravuje se požadavek na ošetření dřevěných obalů při pohybu v rámci EU? Pokud ano, tak od kdy bude platit?

Dle našich informací se o zavedení požadavků na ošetření dřevěných obalů (ISPM 15) při jejich pohybu v rámci EU zatím neuvažuje. Pokud dojde ke změně v přístupu orgánů EU k této problematice, budeme informovat prostřednictvím naší internetové stránky popř. zasláním informace přímo na adresy osob zainteresovaných v dané problematice. Jediné opatření se týká Portugalska viz odpověď č. 14 popř. 27.

30. Můžete mi sdělit, jak je to s čitelností značek IPPC a jak má značka na obalu vypadat? Musí mít značka rámeček, který je uvedeno v ISPM 15?

IPPC značka používaná k označování dřevěných obalových materiálů dle ISPM 15 musí splňovat požadavky v tomto standardu uvedené: označení musí být čitelné, stálé a nepřenosné a odpovídat vzoru uvedeném ve standardu, tzn. že musí mít i rámeček. Označení musí být umístěno na viditelném místě obalu a nejméně na jeho dvou protilehlých stranách. Nemělo by být provedeno červenou nebo oranžovou barvou (dále viz revize ISPM 15 - 2018) a také vyhláška 6/2020 Sb.

31. V ČR je fumigace dřevěných obalů metylbromidem zakázána. Zajímalo by nás, zda je však povolen dovoz obalových materiálů, které byly takto ošetřeny v zemi, kde je fumigace metylbromidem povolena.

Dovoz takto ošetřených obalů do ČR je povolen, stejně jak i do dalších zemí , které metylbromid k ošetřování dřevěných obalů nevyužívají. Je to dáno dovozními požadavky Evropské unie, kterými se ČR jako členská země řídí.