přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Maso v ČR je dosledovatelné!

12.8.2014

Tisková zpráva – Čas od času, nebo je v tom jistá pravidelnost?, se objevují informace o tom, kolik se použije antibiotik při výkrmu zvířat, či že se stejně nikdo nedoví, odkud maso pochází….

Vezměme to po pořádku. Když kritici chovů hospodářských zvířat neuspějí s tvrzením, že maso obsahuje rezidua antibiotik, uvádějí, že se antibiotika používají při výkrmu a že v mase „stejně jsou“. Zapomínají na to, nebo si to dostatečně neuvědomují, že používání antibiotik jako krmných aditiv, jiných než kokcidiostatik a histomonostatik, je v EU definitivně zakázáno od začátku roku 2006. Při monitoringu cizorodých látek se pravidelně přesvědčujeme o tom, že rezidua antibiotik jsou pod stanoveným limitem v potravinách živočišného původu, tedy i v mase. Viz publikace Kontaminace potravního řetězce na www.svscr.cz. Mimo jiné je v této publikaci (např. za loňský rok 2013) také uvedeno, že: „Obsah reziduí veterinárních léčivých přípravků nebyl prokázán (nepovolená medikace). Rezidua nepovolených látek a ostatních veterinárních léčivých přípravků nebyla zjištěna v žádném vzorku kompletních a doplňkových krmiv, včetně krmných směsí pro jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat.“

A druhá věc, antibiotika se smějí podávat jatečným zvířatům pouze z léčebných důvodů, na předpis veterinárního lékaře a v ochranné lhůtě před porážkou musejí být vysazena. Antibiotiky léčené zvíře nesmí být v průběhu ochranné lhůty poraženo pro lidskou spotřebu, ani mléko léčených krav se nesmí použít (toto se pochopitelně týká i jiných veterinárních léčiv, jejichž rezidua nesmějí být v živočišných produktech). O tom, že se tak děje, se přesvědčujeme monitoringem konaným na základě plánu kontrol.

Tvrzení, které lze občas zaslechnout, že český spotřebitel chce informace o tom, odkud maso pochází a tyto informace nemá k dispozici, není správné, popřípadě úplné. Podle současných předpisů musí výrobce uvádět, ze které země potravina živočišného původu pochází. Zatím u hovězího masa musí být uvedeno místo narození zvířete, místo výkrmu a porážky. Od příštího roku pak bude povinnost uvádět tyto doplňkové údaje i u jiných druhů zvířat i drůbeže, o čemž jsme již před časem informovali.

Hovoříme o údajích pro zákazníky. Jinak značení výrobků kódem umožňuje orgánům státního veterinárního dozoru dohledat původ masa až na konkrétní chov. To, že někteří zákazníci, popřípadě některé nevládní organizace, požadují další informace o původu potravin živočišného původu, akceptovaly orgány tvořící veterinární legislativu, viz povinnost, která bude platit od příštího roku.

Situace v ČR je z tohoto pohledu příznivá, přehledná a srovnatelná s vyspělými zeměmi EU. Pokud zaznívají kritické hlasy k chovům, reziduím antibiotik a dosledovatelnosti, je třeba si uvědomit, že používané argumenty vycházejí zejména z údajů mimo EU, mimo ČR.

U českých produktů je dosledovatelnost zřejmá, a známá je i úroveň našeho státního veterinárního dozoru. Pokud jde o provenienci z jiných zemí, i zde se přesvědčujeme o tom, zda uváděné údaje jsou v souladu s těmi deklarovanými.

Pro představu o těchto kontrolách je možné uvést údaje za letošní první pololetí, kdy bylo provedeno 4 749 posouzení komodity při 2 165 kontrolách v místě určení. Při těchto kontrolách byly zjištěny některé závady, na jejichž základě bylo například vráceno drůbeží maso do Polska (8,8 tun - porušený obal), vepřové maso do Polska (10 tun -doklady, teplota) a sušené mléko do Francie (3 tuny - doklady). Zlikvidováno bylo vepřové maso ze Slovenska (0,8 tun - neznámý původ tj. 1 neoznačená paleta).

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS