Rostlinolékařská diagnostika je podle § 72 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů, v rámci odborných rostlinolékařských činností zajišťována SRS a to na dvou základních úrovních – terénní diagnostiku běžných chorob a škůdců zajišťují rostlinolékařští inspektoři, složitější rozbory za pomoci laboratorních postupů jsou prováděny v diagnostických laboratořích.
O výsledku zpracování vzorku odebraného v rámci rostlinolékařské kontroly nebo dozoru, anebo vzorku, který má nebo může mít vliv na správní řízení, inspektor vždy písemně (formou předávacího protokolu k výsledkům) informuje vlastníka (uživatele) pozemku, porostu či materiálu, odkud byl vzorek odebrán, případně dovozce, přepravce či vývozce.
Terénní i laboratorní diagnostika je v praxi rovněž využívána i ve zkušebnictví v rámci řešených polních a skleníkových pokusů.
