přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

Ovoce a zelenina

Ovocnářství má v ČR bohaté tradice. Rozvíjelo se zpočátku především v zámeckých a klášterních zahradách, později se již mnoho odrůd jednotlivých ovocných druhů stromů pěstovalo v zahradách nejen světské a církevní vrchnosti, ale i u poddaných. Ovocné stromy byly vysazovány v zahradách, alejích, stromořadích, ale i v ucelených velkých ovocných výsadbách.

Pěstování ovoce na zahrádkách, mající samozásobitelský charakter, má v našich podmínkách široké uplatnění, kryje na rozdíl od zemí EU významně spotřebu domácího ovoce obyvatelstva. Avšak pěstování ovoce v těchto výsadbách je méně rentabilní, výnosy jsou nízké a toto ovoce z převážné části nesplňuje kvalitativní požadavky tržního ovoce. Tržní produkce ovoce může být dosahováno pouze v producentských ovocných výsadbách s intenzifikačními prvky a pravidelnou agrotechnikou.

Ovocné rostliny se nejčastěji pěstují pro hospodářské využití plodů. Do popředí vystupuje význam zdravotní, národohospodářský i estetický. Nabízí se také využití ve včelařství, lékařství, využití dřeva apod. Zanedbatelný není ani vliv výroby ovoce na zachování pracovních příležitostí a diverzity rostlinné výroby. Ovoce má významný obsah vitamínů, pektinů, minerálních solí, organických kyselin, sacharidů, dále se vyskytují třísloviny, aromatické látky, dusíkaté látky, celulózy a tuky. Obsah všech chemických látek v ovoci značně kolísá v závislosti na druhu, odrůdě, půdně klimatických podmínkách a na dalších faktorech.

Výměry ovocných sadů v ČR se postupně snižují. V současnosti dosahuje celková plocha ovocných sadů cca 17 200 ha; produkční sady, které jsou rozhodující pro pěstování konzumního ovoce, představují necelých 14 000 ha, z toho plodné sady 12 837 ha.

V posledních letech došlo k velmi výrazné redukci ploch produkčních sadů. Kromě nastavení nových dotačních podmínek a zpřísnění definice kultury „sad“ v registru půdy LPIS (změnily se např. počty jedinců, které je potřeba k zařazení do půdního bloku s označením sad), byly skutečně likvidovány staré výsadby u řady pěstitelů. Na ÚKZÚZ probíhá aktualizace produkčních sadů evidovaných v Registru sadů. Některé sady byly zlikvidovány a značná část byla převedena z kultury „sad“ na kulturu „jiná trvalá kultura“, které je evidována pouze v LPIS a ne u ÚKZÚZ v Registru sadů.

Celková produkce ovoce se v závislosti na vývoji počasí během vegetace pohybuje v rozmezí od 270 000 – 410 000 t, z toho ovoce z produkčních výsadeb 110 000 – 190 000 t. Nejběžněji pěstovanými druhy v ČR jsou zejména jabloně, hrušně, slivoně, třešně a višně, dále také meruňky, jahodník, méně již ořešáky, lísky, maliník a ostružiník. Výrazně na ústupu je pěstování broskví, angreštu, červeného a bílého rybízu.

Pěstování zeleniny má v ČR velmi dlouhou tradici; pěstovala se již v 9. – 10. století n. l. K významnému rozvoji pěstování zeleniny došlo v průběhu 18. století, kdy se pěstební plochy nejen zvětšovaly, ale docházelo i k zušlechťování stávajícího sortimentu odrůd a pěstovaných druhů zeleniny. Zeleninová strava se začala stávat hlavní součástí venkovské kuchyně a její obliba rostla i u městského obyvatelstva. Zelenina má vysokou nutriční hodnotu spočívající v obsahu vitaminů, minerálních látek, vlákniny, stopových prvků, kyselin a éterických olejů, nepostradatelných pro růst buněk, krvetvorbu, činnost svalů, tvorbu hormonů vč. protirakovinných a antibakteriálních účinků. Jako zeleninu konzumujeme zdužnatělé kořeny, hlízy, bulvy, cibule, listy, stonky, květy, zdužnatělá květenství, bobule a semena. Tato pestrost je nositelem nejen různých chuťových, čichových a zrakových vjemů, ale i zdrojem různých látek nezbytných pro metabolismus lidského organismu.

V současné době se v ČR intenzivním pěstováním zeleniny zabývá asi 560 pěstitelů - od těch nejmenších s plochou cca 0,5 ha až po ty největší zelinářské podniky s pěstitelskou plochou okolo 700 ha. Celková plocha pro pěstování zeleniny v ČR se v posledních letech zvyšuje a dosahuje cca 14 300 ha, na které se v závislosti na průběhu počasí vypěstuje v průměru 250 000 – 320 000 t zeleniny. Produkce tržní zeleniny, která je pěstována v průměru na 10 100 ha, se pohybuje v rozmezí od 220 000 – 295 000 t. V českých a moravských zelinářských oblastech má největší podíl na celkové sklizni především hlávkové zelí, cibule, mrkev, květák, rajčata, zelený hrášek, celer, petržel, dále pak též kapusta, kedlubny, různé saláty, špenát a ředkvičky.

V roce 2017 se zvýšila i výměra krytých ploch pro pěstování rajčat na 36 ha. Vzhledem k dotačním podporám v rámci Programu rozvoje venkova se rekonstruují skleníky a budují se nové pro pěstování rajčat hydroponickým způsobem.

V ČR je ovoce, stejně jako zelenina, pěstováno v systému integrovaného způsobu pěstování. V současné době dosahují tyto plochy 10,0 tis. ha ovocných sadů a u zeleniny 7,3 tis. ha.


zobrazit seznam dalších článků