přechod na části stránky

Upozornění:
Používáte prohlížeč IE verze 6. Od 1. června 2012 nebude možné se s tímto prohlížečem do prostředí eAGRI přihlásit. Proveďte upgrade na IE verze min. 7 nebo použijte jiný prohlížeč (např. Mozilla Firefox nebo Google Chrome). Další informace zde.

GM plodiny - Pěstování geneticky modifikovaných plodin

Geneticky modifikované (GM, transgenní, biotechnologické) plodiny jsou takové rostliny, u kterých byl změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových technologií (genového inženýrství). Jedná se o moderní šlechtitelské metody z oblasti biotechnologií, které používají v přírodě probíhající procesy. Nejde tedy o tvorbu a vnášení uměle vytvořených genů. GM plodiny se vyznačují různými specifickými vlastnostmi, mezi které patří zejména odolnost vůči škodlivým činitelům - škůdcům, chorobám, chladu, suchu apod., anebo tolerance vůči postřiku neselektivním herbicidem, který ničí všechny ostatní, nežádoucí rostliny (plevele). Nově získané vlastnosti mají obecně přinášet přímé výhody především pro pěstitele, a to v podobě úspory nákladů, zvýšeného výnosu, zkvalitnění produkce a vyšší šetrnosti k životnímu prostředí. Další generace GM plodin mají přímý přínos také pro spotřebitele - např. GM plodiny s vyšším obsahem či lepší skladbou nutričních látek nebo GM plodiny s antikarcinogenními účinky; příp. pro jiné než zemědělské obory - např. biodegradovatelné plasty, náhrada fosilních paliv, odstraňování znečištění aj. (foto © Martin Těhník)

V celosvětovém měřítku jsou GM plodiny významnou složkou zemědělské výroby, podíl ploch v EU v rámci světa je však zanedbatelný. Celková plocha GM plodin ve světě v roce 2015 dosáhla 179,7 mil. ha, což je o 1 % méně oproti předchozímu roku. Tato skutečnost není odrazem odmítnutí GM plodin pěstiteli, ale je způsobena celkovým poklesem osetých ploch v loňském roce z důvodu nízkých cen plodin. Pokles ploch je zaznamenán zejména v průmyslových zemích, kdy došlo ke snížení osetých ploch GM plodinami o 3 %. Naopak došlo k nárůstu výměry GM plodin v rozvíjejících se zemích o 1 %. GM plodiny v roce 2015 pěstovalo 18 mil. pěstitelů ve 28 zemích světa (20 rozvojových zemí a 8 průmyslově vyspělých zemí).

Od roku 1996, kdy se GM plodiny začaly ve světě pěstovat na výměře 1,7 mil. ha, došlo během 20 let k více než sto násobnému nárůstu plochy. V roce 2015 z celkové plochy GM plodin ve světě (179,7 mil. ha) tvořila z 39,5 % plocha v USA. Tři největší státy (USA, Brazílie a Argentina) zaujímaly plochu 77,7 % z celku. Pěstovala se kukuřice, sója, bavlník, řepka, cukrová řepa, papája, vojtěška, dýně, topol, brambory a lilek. Dle zdroje www.isaaa.org je ve výzkumu nyní asi 85 nových GM plodin, které by se v budoucnu mohly začít pěstovat, např. kukuřice odolná proti suchu.

Ve srovnání s jinými regiony světa EU přistupuje ke GM plodinám s vysokou mírou obezřetnosti, s principem předběžné opatrnosti a nevyužívá tedy GM plodiny v takové míře jako např. USA, kde GM technologie nacházejí stále větší uplatnění. Proces uvádění GM plodin do životního prostředí je dlouhý, finančně a administrativně náročný. Postoje jednotlivých členských států EU na pěstování GM plodin jsou značně odlišné, ČR se řadí ke státům, které při nakládání s GMO vychází z vědeckých poznatků a ponechávají zemědělci svobodu rozhodnutí, zda bude pěstovat GM plodinu či nikoliv.

Evropský parlament schválil dne 13. 1. 2015 směrnici č. 412/2015, která umožňuje členským státům EU omezit nebo zcela zakázat pěstování GM plodin na jejich území. O povolení k pěstování GM plodin v Evropské unii rozhodují všechny členské státy společně stejným postupem jako dosud, na základě vědeckého posouzení rizik EFSA. Povolení pro uvedení konkrétní GM plodiny na trh je v případě kladného rozhodnutí vydáno na úrovni EU. Přijatá změna původní směrnice č. 2001/18/ES dává však členským státům na jejich území právní oporu a možnost omezit nebo zakázat pěstování těchto plodin. Zpětné povolení k pěstování je možné.

V ČR se mohou produkčně pěstovat pouze takové GM plodiny, které prošly přísným schvalovacím procesem na úrovni EU, zahrnující mj. posouzení případných rizik GM plodin pro zdraví lidí a zvířat i životní prostředí, a jejichž odrůdy byly zapsány do Státní odrůdové knihy v ČR příp. do Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin v EU. Pro pěstování v ČR, resp. EU, je i nadále povolena pouze GM kukuřice typu MON810. V evropském kontextu se ČR řadí k dalším 4 státům EU, kde se pěstuje GM kukuřice; těmi jsou: Španělsko, Portugalsko, Slovensko a Rumunsko.

V ČR se GM kukuřice pěstuje pro produkční účely od roku 2005, tvoří minoritní podíl na celkové ploše zemědělské produkce. Lze předpokládat, že zájem českých pěstitelů o pěstování GM plodin, se bude vyvíjet úměrně s mírou tolerance GMO evropskými spotřebiteli, a s tím spojeným vývojem legislativy v EU. V ČR bude nadále existovat možnost výběru mezi pěstováním GM kukuřice a konvenčním či ekologickým pěstováním. Pěstování GM plodin je tedy svobodnou volbou každého pěstitele.

Vývoj ploch a počtu pěstitelů GM kukuřice v ČR od roku 2005:

 

Rok Plocha (ha) Počet pěstitelů
2005 150 51
2006 1 290 82
2007 5 000 126
2008 8 380 167
2009 6 480 121
2010 4 680 82
2011 5 090 64
2012 3 050 41
2013 2 560 31
2014 1754 18
2015 997 11

Pramen: MZe


zobrazit seznam dalších článků